Loňský vítěz pražskojarní soutěže, korejský klavírista Jinhyung Park znovu v Praze

  1. 1
  2. 2

Mladý jedenadvacetiletý umělec Jinhyung Park ve stejném lyrickém a intimním duchu přednesl po přestávce skvělou kompozici Adama Skoumala Kejklíř. V jeho podání byl žonglérem komorním a intimním. Citlivost a smysl pro vzácnou kombinaci úplného pianismu a citlivé muzikality prokázal Park v prvním díle Images. Barvy, tanečnost, chemii harmonií jistě student univerzity v Soulu získá dalším studiem a kontaktem s evropskou kulturou. Kinetika Rachmaninovy Sonáty č. 2 je umělci blízká a ve vrcholu se snažila dosáhnout zvukového maxima. Nadšenému publiku se odvděčil třemi přídavky, které potvrdily předchozí.

Při odchodu z koncertu jsem si vzpomněl na dva výroky klavíristky Mitsuko Uchida: „Nestačí hrát na klavír – trvá celý život, abyste pochopili hudbu. Soutěže vždy produkují bezpečnou volbu, na které se všichni mohou dohodnout.”

Hodnocení autora glosy: 60 %

 

Pražské jaro 2017
Jinhyung Park
Jinhyung Park (klavír)
21. května 2017 Dvořákova síň Rudolfina Praha

program:
Franz Schubert:
Sonáta A dur D 664

Bohuslav Martinů: Loutky, kniha 1
Franz Liszt: Tarantella z Venezia e Napoli S. 162
=přestávka=

Adam Skoumal: Kejklíř
Claude Debussy: Obrazy, kniha 1
Sergej Rachmaninov: Sonáta b moll op. 36
přídavky:
Fryderyk Chopin: Mazurka no. 14 g moll op. 24
Fryderyk Chopin: Nokturna c moll op. 48 no. 1
Albert Ginastery: Ruvido ed ostinato

www.festival.cz

  1. 1
  2. 2

Hodnocení

Vaše hodnocení - Jinhyung Park (Pražské jaro 2017)

[Celkem: 21    Průměr: 4.5/5]

Mohlo by vás zajímat


1
Komentáře. Respektujte prosím pravidla diskuze.

Please Login to comment
1 Comment threads
0 Thread replies
0 Followers
 
Most reacted comment
Hottest comment thread
1 Comment authors

This site uses Akismet to reduce spam. Learn how your comment data is processed.

  Subscribe  
nejnovější nejstarší nejlépe hodnocené
Upozornit na
Lulu

Také jsem byl přítomen včerejšímu koncertu a už podle repertoárového záběru jsem předjímal, že mladíček nenaplní očekávání zejména v titulech kde jde především o hudbu a pak techniku.Někdo ale dělá hudbu a techniku se nikdy pořádně nenaučí, to je ještě horší cesta. Do Schuberta a Debussyho určitě dozraje, ma k tomu všechny předpoklady. Chopoina hraje už ted báječně. A k těm mimohudebním zvukům v Rudolfinu které patří již k národnímu folklóru (připadám si někdy jak v plicním sanatoriu než na koncertě) bych souhlasil s recenzentkou a upřesnil, že ona dáma, která odešla z první řady pro udajné zdravotní problémy, to… Číst vice »