Operní rarita: Obstova Země snivců v Linci, podle románu Alfreda Kubina

  1. 1
  2. 2
  3. 3
Na závěr operní sezony 2016/2017 připravil operní soubor Zemského divadla v Linci ve Velkém sálu Musiktheateru rakouskou premiéru novinky německého skladatele Michaela Obsta (ročník 1955, přímý žák Karlheinze Stockhausena) Die andere Seite, v překladu Jiná stránka či Druhý břeh. V Kunderově znamenitém českém básnickém překladu Země snivců - právě takto vzletně český básník Ludvík Kundera Kubinův román nazval. On to byl, kdo přeložil jako první fantastický surrealistický román Alfreda Kubina, Rakušana, narozeného roku 1877 v Litoměřicích, tehdy ještě v Rakousku-Uhersku. Román, jenž byl v Čechách v tomto překladu několikrát vydán, se stal předlohou moderního hudebního divadla Michaela Obsta. Libreto napsal dle předlohy generální intendant Zemského divadla v Linci Hermann Schneider a nutně ho musel přizpůsobit specifickým potřebám operního žánru. Pro režii byl získán rodák z Kuby John Dew – vzdělán v USA, působící převážně v Německu. Scénu a kostýmy navrhl Dirk Hofacker.

Premiéra Obstova díla je poslední premiérou šéfa opery i Bruckner Orchestru Linz, amerického dirigenta výrazných muzikantských a intelektuálních kvalit – Dennise Russella Daviese, zaníceného propagátora a interpreta moderní hudby (působí v Linci jako šéf od roku 2002). Končí jeho úspěšná patnáctiletá éra, která pozvedla toto operní divadlo na úroveň srovnatelnou s prestižními operními domy Evropy. V roce 2014 byl jako šéf u otevření nové moderní budovy Musiktheateru. Daniel Russell Davies stačil iniciovat i Operní studio mladých, o němž jsem na stránkách Opery Plus referoval. Prosazoval v dramaturgii moderní tvorbu dvacátého století, která představuje přibližně polovinu premiér v sezoně, což je odvážné. Leč celková vykazovaná návštěvnost divadla 95 procent toto moje adjektivum relativizuje, byť zahrnuje i produkce samostatného souboru muzikálu. Podobně odvážná byla za mého dětství Liškova éra v Plzni, leč za cenu prázdného hlediště, jehož jsem byl častým svědkem, což zřejmě v operním Linci dneška nehrozí. Na dotaz na tiskové konferenci uvedl generální intendant Hermann Schneider, že trend by měl pokračovat i od září s novým šéfem opery Markusem Poschnerem (šéf operní scény v Brémách), v plánu je per futurum mimo jiné uvedení děl Benjamina Brittena. Pan Davies zahájil svoji poslední sezonu v Linci velmi příznačně Verdiho Falstaffem, aby se rozloučil soudobým experimentálním dílem. Cítím v tom velký kus osobního vyznání dirigenta, který řídil většinu významných světových orchestrů. V Linci vytvořil patnáctiletou historickou epochu let 2002–2017.

Německý skladatel Michael Obst požívá zjevně sympatie vedení Zemského divadla, neboť loni 17. září byla uvedena Operním studiem jeho multimediální opera Solaris, o níž jsem referoval zde. Na závěr sezony je opětovně volen avantgardista Michael Obst a jeho opera Die andere Seite, což je přece jen v jedné sezoně jistá rarita. Na dotaz rakouského novináře na tiskové konferenci, zda to není příliš, uvedl pan Davies, že mezi ním a německým autorem panují mnohostranné vzájemné hudební vztahy a jeho dílo si pro svůj dirigentský epilog v Linci osobně zvolil.

Michael Obst (zdroj Landestheater Linz / foto Guido Werner)

Román rakouského expresionistického výtvarníka a spisovatele Alfreda Kubina, rodáka z Litoměřic, je českým čtenářům znám díky znamenitému básnickému překladu Ludvíka Kundery, vysílala ho i stanice Vltava jako desetidílnou četbu na pokračování. Román je vyprávěním o uměle vytvořeném společenství, jakési zemi snivců, jíž vládne tvůrce a osnovač snů – Patera (v Obstově opeře je tato role přidělena kontratenoristovi, jako by se chtěl zdůraznit eunušský profil vladaře – tyrana). Země snivců je rovněž prostor v lidské paměti, kam se ukládají již prožité sny a noční můry… Stát snivců byl ale odsouzen k zániku právě proto, že vznikl jako útočiště „snových”, nepraktických jedinců. „Napsal jsem tuto knihu, místo abych kreslil, poněvadž tak jsem se jedině mohl zbavit nutkavých myšlenek,” řekl autor o době své psychické krize.

Jeho bizarní snová říše je plná podivínů, snílků, lhářů, mystických fanatiků… Popis apokalypsy ve druhé polovině díla jako by předznamenával šílenství vývoje dějin dvacátého století, ač byla kniha vydána roku 1909, kdy ještě nebyla na obzoru ani první světová válka, natož další katastrofy století. Existují úvahy, že Kubinova próza Die andere Seite inspirovala Franze Kafku, který roku 1915 dokončoval svůj Proces. Rovněž svět velkých filosofů Nietzscheho a Schopenhauera, jakož i svět psychoanalýzy Sigmunda Freuda je v díle spolupřítomen. Literární základna tohoto operního díla patří nesporně do vyšších pater umělecké prózy. Což ovšem mnoho neznamená pro žánr opery jako takový, který nevyhledáváme pro filosofické aspekty děje. Opera musí především přesvědčit hudebně – dramaticky.

Libreto připravil hudební intendant Musiktheateru Linz – Hermann Schneider. Na rozdíl od obsáhlého románu postavil Schneider vývoj děje opery do uzavřeného oddělení psychiatrického sanatoria, jakoby represivní „druhé strany” lidského života. V tom je libreto koncipováno odlišně od zmiňované předlohy. Der Zeichner, hlavní postava opery, je sám Alfred Kubin ve své těžké psychické krizi, Patera je představen jako vládce imaginární říše. Hudba Michaela Obsta opravdu není koncipována pro “traviatisty”, jak zde někdo napsal vtipně v minulosti v komentáři, ti nechť raději na toto dílo necílí, odcházeli by ihned po doznění poslední tóniky jako někteří diváci kolem mne na premiéře. Zde kráčí o hudbu výrazovou, psychologicky pojatou, jakoby spíše filmovou, která stojí především na rytmu a výrazu každé věty, balancuje na hraně tonality, leč neopouští ji. Koncepce hry orchestru s akcentací žesťů a bicích nástrojů je obratně mixována s elektronickými prostředky z komputerů, v míře zvukomaleb podobně jako v díle Solaris. Vytváří celou mozaiku jemných odstínů psychologických drobnokreseb. Pokud si připomeneme, že moderní hudba je především znějící struktura, pak právě v tomto díle si to zřetelněji uvědomíme.

  1. 1
  2. 2
  3. 3

Hodnocení

Vaše hodnocení - Obst: Die andere Seite (Landestheater Linz 2017)

[Celkem: 22    Průměr: 4.7/5]

Mohlo by vás zajímat


Napsat komentář