Lucia v HD podruhé

S dvouletým odstupem se včera na promítací plátno vrátila oblíbená inscenace Donizettiho opery Lucia di Lammermoor v režii Mary Zimmermanové. Opětovné uvedení stejného titulu by se mohlo jevit jako nepříliš vhodný tah, nicméně v Met dobře věděli, že tentokrát do světa vyšlou naprosto odlišnou Lucii, než jakou jsme měli možnost tehdy vidět či si ji koupit na DVD.


Tentokrát se do čela orchestru místo tehdejšího Marca Armiliata postavil neméně kvalitní Patrick Summers.

Místo planého teoretizování se tedy nabízí možnost srovnání obou přenosů. Věřím, že jsem nebyl sám, koho Luciina scéna šílenství v podání Natalie Dessay doslova omráčila.


Hlasový fond pěvkyně sice nemůže objemově konkurovat Anně Netrebko, avšak jeho výjimečnost a charisma tkví v barevnosti, která Luciino utrpení povznáší do zcela jiných dimenzí. Dessay evidentně ví, že čím větší výrazový kontrast mezi první a druhou polovinou své roli vytvoří, tím většího efektu její Lucie dosáhne. Je pravda, že některé výšky jsou v jejím podání ostřejší, avšak ve srovnání se svojí konkurentkou z minulého přenosu působí mnohem přirozeněji. Čím déle pozoruji kariéru a především role, ve kterých Anna Netrebko na světových jevištích vystupuje, tím více nabývám dojmu, že jí činí obtíže vystihovat vnitřní svět hrdinek, které ztvárňuje. (Jaká asi bude její Anna Bolena?) Srovnáme-li obě interpretky právě z tohoto pohledu, pak jednoznačně vidíme, že oproti statickému a chvílemi strohému přehrávání Anny Netrebko vítězí Natalie Dessay svou spontánností, díky které si může dovolit v závěru improvizovat, a to i hudebně, a překvapit tak pokaždé jinak.

Zcela zaslouženě byl včera potleskem vstoje odměněn Joseph Calleja. Jeho hlas je ve světovém měřítku zcela ojedinělý, a to díky schopnosti niterného výrazu na podkladě znělého, jedinečně zabarveného a vibrujícího hlasu, jehož zvuk si zachovává stejnou kvalitu i ve vypjatých vrcholech. Neméně kvalitní výkon před dvěma lety podal také Piotr Beczala, který tehdy roli Edgarda převzal na poslední chvíli. Beczalův Edgardo je lyričtější a trpí spíše sám pro sebe oproti agresivnímu a velice žárlivému Edgardovi v podání Josepha Calleji.



Také výběr mezi Raimondem v podání Ildara Abdrazakova či včerejšího Kwangchula Youna je velmi subjektivní záležitostí, protože oba umělci ve svých rolích podávají vynikající výkony.

Ludovic Tézier založil svého Enrica na pocitu vnitřního utrpení, kterým tato postava prochází. S takovým přístupem k této ryze negativní roli jsem se setkal poprvé a pravdou zůstává, že jsem celý večer čekal, kdy už konečně Tézier začne ke své přítomnosti na jevišti přistupovat také herecky. Žádná mimika, žádné pohnutky, jen prkenné přecházení po jevišti. Enrico sice nemusí být jen prohnanou a sebestřednou postavou, ovšem tyto stěžejní znaky by neměly být zcela vytěsněny. Ideálním představitelem pro mne zůstává jednoznačně Mariusz Kwiecień, který se charakteru Enrica chopil s takovou komplexitou, která v sobě kombinuje přístupy oba.


Na závěr bych zde mohl zkomponovat mou vlastní preferenci interpretů, ovšem místo toho jen dodávám, že jako vždy je z pohledu každého z nás takový žebříček záležitostí osobního pohledu, protože každý divák od interpretů očekává něco jiného. Oba přenosy byly velmi kvalitní, a proto posuďte sami, kterému z nich byste dali přednost vy.

Gaetano Donizetti:
Lucia di Lammermoor
Dirigent: Patrick Summers
Režie: Mary Zimmerman
Scéna: Daniel Ostling
Kostýmy: Mara Blumenfeld
Světla: TJ.Gerckens
Choreografie: Daniel Pelzig
The Metropolitan Opera Orchestra and Chorus
Sólo na flétnu: Denis Bourikov
Sólo na harfu: Deborah Hoffman
Premiéra 24.9.2007 The Metropolitan Opera New York
Met in HD live 19.4.2011

Lucia – Natalie Dessay
Edgardo – Joseph Calleja
Enrico – Ludovic Tézier
Raimondo – Kwangchul Youn
Normanno – Philip Webb
Alisa – .Theodora Hanslowe
Arturo – Matthew Plenk

www.metopera.org

Tenorista Joseph Calleja poskytl před časem našemu portálu rozhovor, který najdete zde

Související články


Reakcí (72) “Lucia v HD podruhé

  1. Kinodivák – bravo, docela trefné vystižení těch, co modlu nejlepšího provedení opery vidí v souvislosti se svými zážitky v kině:-) Jinak souhlas s výše řečeným: Ačkoli je N.Dessay za zenitem a občas to v jejích výškách zaskřípe, celkové je lepší Lucií než Netrebko. K.

  2. V prvním a druhém jednání jsem si také říkala, že N. Dessay je už přeci jen poněkud "za Lucií". Ve třetím mě však dostala a za své předchozí myšlenky jsem se jí omluvila. Zvláště v kombinaci s nevalným zvukem v kině v Teplicích (včetně výpadku) jsem mnohem více ocenila její prožitek a tolerovala některé ne úplně dokonale znějící tóny.
    Na rozdíl od recenze na nás velmi dobře zapůsobi Enrico L.Téziera. Byl jiný, pro nás ale velmi zajímavý :-)

  3. Netrebko vystřihla v šílené scéně esko, to jsem u Dessay nezaznamenal, jestli mě uši neklamou. Šílená scéna Dessay mě tedy úplně neomráčila jako autora, přišla mi trochu jako podle očekávatelného mustru. Pokud si dobře pamatuji provedení Netrebko, tak to bylo opravdové šílenství, kdy nevíte, co poblázněná Lucia udělá v další vteřině.

    Z tenorů má zajímavější barvu určitě Calleja. Beczalu jsem nedávno slyšel naživo, hlas je to hezký, technika vpořádku, ale charisma by to chtělo o dost víc.

  4. Tézier se mi velice líbil, i když ještě lepší se mi zdál před lety v Lyonu ve francouzské verzi.
    Na srovnání včerejší Lucie a té s Nětrebko dobře vidíme rozdílnost vkusu diváků směrem k jednotlivým pěvcům. Pro mne lepší Dessay než Netrebko, Beczala než Calleja, Tézier a Kwiecien asi tak nastejno, oba vynikající.

  5. Trochu upřesnění – premiéra tohoto nastudování byla nikoliv s Netrebko nýbrž s Dessay což byl veliký triumf. Už před 4 roky, takže tentokrát šlo už o třetí přenos. I když ten první asi nebyl do ČR.
    Pokud už máme srovnávat, pak vidím u Netrebko taky spíše "odzpívávání" rolí. Navíc hřmotná Ruska může těžko být optimálním ztělesněním křehké Lucie. Dessay
    která velmi dobře s Lucií seznámená v této roli bezesporu vede i když tentokrát už zazpívala pouze to, co v partituře předepsáno a nic navíc, tedy všetně toho E – flat.

  6. DESSAY!!! Umí působit tak, jako by zpívala a hrála něco, co se jí týká, na rozdíl od "libové" a pro mě tuctové Netrebko. V jejím pojetí (i zásluhou ostatních) byla tentokrát Lucia opravdu příběhem plným neštěstí, brutality, zoufalství… prostě donizettiovská mňamka.
    Na Youtube najdete záznam celé scény šílenství s Natalie Dessay z doby premiéry. Kam se na ni hrabe Andula N.

  7. Myslím že výměna názorů k operním fanouškům neodmyslitelně patří, neznám prakticky žádného, který by si o svých zážitcích rád nepopovídal. Já tento poslední přenos neviděl, ale zaujalo mě výše nadhozené srovnání Beczala – Calleja, kde kdosi psal, že beczala se mu nelíbil. Já si dodnes i po dvou letech naprosto přesně pamatuju, jak jsem z něj byl naprosto uchváený. Skutečně nádherný hlas, kam se hrabe Villazón. Nechápu, jak někdo může mít k Beczalovi v Lucii výhrady. Richard

  8. I autor této recenze se zmiňuje o ostrých výškách N.D. (velice kulantně) – Netrebko má sametový hlas ve všech rejstřících. Uznávám, že Luciu a asi nic z belcanta nezpívá úplně stylově, ale je to v jejím podání naprosto autentické, naprosto uvěřitelné a jedním slovem famózní. Ad komentář ze 20:39 – přenos jsem si díky možnosti srovnávat s Netrebko užil o to víc. To, že zde diskutuje a tříbíme si názory, s užitím nebo neužitím nijak nesouvisí. Jen bych ocenil, aby všichni ti, co plyvou na "Andulu", raději věcně argumentovali. Jsem opravdu zvědavý, jaký chlup na ní zdejší diskutérstvo najde!

  9. Je třeba si přiznat, že Dessay už není, co byla, leč i to pořád ještě stačí na naprosto nekompromisní interpretaci takových rolí, jakou je Lucie.
    Srovnávat Netrebko, která je spinto, s Dessay, která je pomalu končící lyrická koloratura, je poněkud nekorektní. Tessitura lyr. koloratury zahrnuje jako samozřejmost E, u něhož tessitura spinta končí – což neznamená, že by to spintová sopranistka nezazpívala, ale už tam právě nemá optimum. Dessay ovšem dnes má taky zhruba kolem E svou hranici. Přesto si může dovolit herecký výraz v polohách, v níž např. Netrebko už může "jen" zpívat.

  10. V sobotu odpoledne jsem poslouchal primy prenos z radia doma v Montrealu jako uz nekolik (desitek) let. Pocitam, ze to bylo stejne predstaveni, ktere jste videl v ceskych kinech.

    Take mam slabost pro Natalie Dessay, asi protoze jsem ji slysel live v Met a v Montrealu a osobne jsem s ni mluvil po jednom predstaveni. Kdybych si mel vybrat zda Natalie nebo Anna, tak nevaham ani vterinu. Je to ale jen a jen otazka osobniho vkusu jako u jinych tezko meritelnych veci (vino?).

    V Montrealu mame moznost poslouchat na CBS primou verzi z Met se vsim v anglictine nebo na Radio Canada s francuzsky prekladem a mistnimi vstupy, kdyz by preklad nebyl prakticky.

    Ty prime rozhovory mezi dejstvimi si obcas poslechnu (zalezi kdo se koho pta), ale nevim, zda to neni prilis mnoho tlaku na zpevaky. N. Dessay, jejiz matersky jazyk je francouzstina, zpivala italsky a hned se na ni vrhla R. Fleming s otazkami v anglictine, ktere ND vyborne zvladla, ale radeji by mela odpocivat. A o par minut pozdeji uz tam Dolora Zajick propagovala Borise Godunova na dalsi tyden…

    VT

  11. K té diskusi spinto vs. lyrico, kterou by bezesporu bylo zajímavé dále rozvinout: Netrebko je nejspíš obor sui generis. Fakt že zpívá i kolaraturní role ale nasvědčuje tomu, že je spíš lyrico než spinto. Na druhou stranu se chystá na Tatjánu, která jí určitě sedne. Jako Aidu nebo Tosku si ji ale představit moc nedovedu…u Dessay je obor, myslím, zcela jasný, a k diskusi v tomto směru asi nic extra zajímavého není.

  12. Už to tu někdo naznačil. Jestli se líbí nebo nelíbí – to není měřitelné. Je to otázka estetiky prožitku.Protože znám obě naživo, vůbec bych Netrebko do pomyslné soutěže nezařazoval, tam Dessay bez váhání dominuje.- Pokud bychom už mermomocí chtěli soutěž, pak zvažujme oproti Dessay v té roli Damrau. U té by bylo o čem uvaž ovat, pokud jde o roli Lucie.

  13. Dovolím si pár postřehů a předem se omlouvám, že některé budou trochu kritické, i když jsem si jinak představení užil:
    -Na začátku šílené scény mě dostala Dessay, když teatrálně utírala "zakrvavený" nůž nějakou krajkou. v tu chvíli jsem se málem smíchy sesypal pod sedadlo a lidi kolem skoro taky. Celou tu scénu hned z kraje v mých očích posadila do jakési kvazikomediální podoby.
    -Nejsem absolutní sluchař a tak jsem byl zvědav během rozsáhlé a capellové plochy té scény, co s tím udělá nástup orchestru. Sice by to chtělo nějaký záznam k analýze, ale myslím, že to Dessay přepálila a skončila minimálně o půl cihly výš. Zdálo se mi, že musela na orchestr dost korigovat dolů.
    -Lucie s vizáží Dessay mi přišla více jako "zboží" k politickým jednáním o spojenectví než jako láska pro Edgarda-Calleju. Nevím, jestli přece jen nešlo ještě nějakou tu vrásku vyhladit.
    -Všechna čest Callejově hlasovému fondu. Dokonceč jsem na nějakou dobu zapochyboval, jestli je to tenorová role, jeho zpěv měl barytonovou barvu i ve vypjatých výškách.

  14. VlaM – tady se ale stále řeší – bůhví proč – srovnání Netrebko versus Dessay, takže: utírání dýky samozřejmě není z její hlavy a přesně totéž dělala v MET taky Netrebko, za to je třeba poděkovat režisérce Zimmermannové. Ke Callejovi: baŕytony obvykle ve výškách nebečí, což Calleja ano.

  15. Karlovi:

    Tak jsem se konečně dočkal, že někdo zmínil v diskuzi jméno Edity Gruberové. Ta je totiž dlouhá léta nepřekonatelnou Lucií!
    Sám jsem ji zažil v této její legendární roli asi 5x ve vídeňské Staatsoper i jinde a vždy mi připravila nezapomenutelný zážitek.
    Standing ovations jsem tedy během představení po zazpívané árii nikdy nezažil – jen s Editou Gruberovou po árii Luciina šílenství.
    Tím neupírám kvalitu N. Dessay. Zažil jsem ji např. v Náměsíčné – ona dokáže vynikajícím způsobem spojit hereckou a pěveckou stránku role.
    Jarda K.

  16. K té pravidelné víceméně nesmyslné debatě o přenosech z MET. Jak Netrebko, tak i Dessay jsou skvělé. Čím se asi liší nejvíc, je jakýsi kulturní background dotvářející jejich osobnost, který se projevuje v mnoha detailech a promítá i do celkového projevu. Pro pochopení stačí pustit si na youtube pár jejich interview. Což nic nemění na skutečnosti, že v obou provedeních šlo o mimořádný zážitek a že je skvělé mít možnost být tak trochu "u toho". Kde jinde má člověk příležitost slyšet/vidět představení, kde všichni zpěváci jsou špičkoví. A pokud někdo považuje určité pasáže za komické tak, že až padá ze sedadla, zřejmě se spletl, chtěl vidět něco jiného. Opera je taková, kulí se tam oči a nesrozumitelně opakují stále stejná slova. Život an sich je možno vidět třeba na nádraží nebo v supermarketu. Akorát, že tak nehrají a nezpívají operu. mb

  17. Lidičky, vy jste všichni tak chytří. Divím se jen, že ač opeře, hudbě, zpěvu tak rozumíte, není o vás jaksi slyšet. Mohli by jste třeba zmiňovaným zpěvačkám pomoci s technikou, dirigentům s nastudováním, režisérům konečně vysvětlit jak na to. Tento web je zajímavý, ale diskuze naprosto o ničem. Jen jakési "rádoby odborné povídání", za kterým stojí pouze laické poslouchání. (byť ve špičkových operních domech). Umění je jako medicína – musí se denně rozvíjet, zlepšovat, studovat. Pro kritiku je velice málo, pokud někdo řekne např. byl jsem v La Scale a řeknu Vám, byla to hrůza. Proč, konkrétně, fakta!! Jan

  18. Lucii s Gruberovou jsem neviděla, ale ani jsem o ní nikdy neslyšela nebo nečetla, i když právě Lucie je má oblíbená. Nejvíce se v souvislosti s touto postavou hovoří o Callas, která roli vlastně vzkřísila ze zapomnění, o Sutherland a o Lucii Poppové. Z žijících pak o Dessay.

  19. Proč by měl někdo pomáhat zpěvačkám s technikou? Proč by měl někdo režisérům vysvětlovat jak na to? Dirigentům radit jak operu nastudovat? Od toho je přece umělec umělcem!

    Protože nikdo učený z nebe nespadnul a i "opera" je obor, v němž se celý život učí. Zpěvák sám sebe neslyší, proto by měl být vedle něj schopný Studienleiter, někdo přes hudební přípravu, kdo ho vede. MJ.

  20. Anonymní 9:13

    1) Píšete si o E. Gruberové s někým jiným, nikoliv s autorem příspěvku Jarda K…:-))).
    2) Teď tedy musím reagovat na Vaše mínění i já. Nezpochybňuji, zda o opeře a interpretech málo nebo více čtete, opera je k poslechu!! To asi také neděláte, což mě překvapuje, pokud tvrdíte, že Lucie z Lamm. je Vaší oblíbenou operou…
    Jarda K.

  21. Jardovi K. Proč tak agresivně? Řekla bych, že o tom, co je či není mé oblíbené, vím své v první řadě já sama a těžko mi to může někdo vyvracet. Myslím, že jsem, Lucii slyšela dostatečně často v několika inscenacích v divadlech, na DVD a i nahrávkách CD. A trumfování, kdo ji poslouchal víc nebo častěji mi příjde bláhové.
    Věc bude jednodušší: prostě se s Vámi neshoduji v názoru na legendárnost.
    Hela

  22. To Hela: Ale vůbec ne, věc se má jinak: Vy jste tu svojí oblíbeností argumentovala při tvrzení, že Lucie v podání Gruberové není známá, resp. legendární :-)) Věc BUDE jednodušší: To že jste o Gruberové nikdy neslyšela ani nečetla mluví ve Vás neprospěch a malý rozhled :-) Evka

  23. Tato diskuze připomíná hovory pánů v hospodě o fotbale. Každý tomu přesně rozumí, každý ví – jak "SE" to mělo a má dělat. Jenže ani ve fotbale a natož v umění nějaké "se" prostě neexistuje. Hudba je věcí čistě osobního zážitku, který je ovlivněn nejen odborným vzděláním, rozhledem, zkušeností, ale také aktuální náladou, aktuální formou umělců atd. atd. Proto je poněkud směšné hodnotit zde úspěšné sólisty a srovnávat je. Hudba totiž o srovnávání není. Je o tom, že si sednete do divadla či sálu, posloucháte, něco to s vámi udělá (nebé také ne) a podle toho to ve vás zůstane. Tečka. Umění je věc neuchopitelná a pokud se o něm bavit slovy, tak pouze ve stylu sdělování osobních zážitků. Jenže tady je to jako u těch fotblových expertů na pohovkách u televize. Místo, aby se radovali ze hry, přesvědčují všechny okolo, že oni by to provedli lépe nebo že tomu alespoň lépe rozumí. Já na operu chodím nebo ji hraji velice rád. Pokud tam něco neni zorvna ideální, dokáži si představit, jaké to mohlo být. Choďte do opery na hudbu a zážitek, snažte se to naučit slyšet, ať třeba zrovna orchestr, sbor, sólisté hrají falešně a já nevím jak hrozně. To je daleko odbornější, než srovnávat zpěváky, dirigenty, režiséry, scénografy a pak chtít dokázat všem svou pravdu v internetové diskuzi. Jan

  24. Mě by zajímalo, jelikož jsem poslední přenos neviděl, jestli byla N. Dessay stejně dobrá jako v této roli bývala dřív. Úplně vedlejší je mi v tuto chvíli hodnocení Gruberové, která snad přece teď nezpívala. Nebo snad ano?
    Podotýkám, jsem taky neviděl Gruberovou jako Lucii, doufám však, že hysterie kolem ní už opadla a že nebudu považován za kacíře či rouhače.

  25. Dovolím si přisadit: Gruberova JE legendární Lucia, není to tak dlouho, co ve Vídni slavila třicet (nebo víc? U ní už jeden neví) let od debutu, byly toho plné noviny, časopisy, mluvilo se o tom. Také jsem se zajel na jedno z té série představení podívat. Pořád nedostižná (slyšel jsem ji v té roli i jednou předtím). Potlesk se koná jen při jejím příchodu na scénu, aniž otevře ústa. Tuším, že existují tři kompletní nahrávky Lucie s Gruberovou. Jetli je nějaká zpěvačka navždy spojena s Lucií, je to Gruberova.
    A Netrebko se mi v přenosu také libila…

  26. Pavle, cas leti rychleji, nez si myslime. EG uz oslavila 40 let uspesne operni kariery. Bravo.

    Z jeji Lucia di Lamermoor jsem slysel jen uryvky a je skvela. Pro me je ale v teto opere #1 Maria Callas, ackoli EG mam velmi rad. Podle me ji momentalne sedi nejlepe ty kralovny a historicke osobnosti, pevecky i herecky.

    Ted ve ctvrtek bude BBC davat s ni Lucrezia Borgia (koncertni provedeni loni na podzim ve Vidni). Vsimnete si, ze jednu roli tam ma i Adam Plachetka. Snad to bude fungovat. Nezapomente na casovy rozdil, zde uvadeji zacatek ve 14:00. Je to ze pochopitelne ze zaznamu.

    http://www.bbc.co.uk/programmes/b00zm50p

    VT

  27. Leonora3:
    Je zbytocne sa hadat, ktora Lucia bola, ci je lepsia. Editinu Luciu som videla pred par rokmi vo Viedni a myslim, ze dnes tu rolu uz nespieva. Na CD komplete ju mam s Neil Shikoffom z r. 91.Pri vsetkej ucte a obdive k Edite (v lete i kvoli nej meriame cestu do Mnichova na Lucreziu) sa mi v roli viacej pacila Netrebko, tak jak som ju videla pred dvoma rokmi v Met. Iste boli ine, napr. Dame Joan Sutherland a predovsetkym The Callas! Jej Lucia z roku 1954 v Scale s H.v Karajanom je v literature popisana ako revolucia pri interpretacii tejto role. Bola to Callas, ktora ukoncila eru Lucii spievanych lahkymi sopranmi. Ved predtym spievala Giocondu, Elenu , ba dokonca Brunnhildu. Jej Lucia a najma "mad scene" narastla na silnej emocionalnosti, mozno az zivocisnosti. ( Preco nie, ved Lucia zavrazdila manzela, ktoreho si bola prinutena vziat a scena je dost naturalisticka). Tym vydesila a zaroven fascinovala publikum. Skoda, ze sa nezachovali nejake filmove zaznamy z tejto inscenacie, len fotky a samozrejme tri kompletne nahravky Lucie z r.53
    (este pred schudnutim) z r. 59 a live recording z 55 r.

    Moja najoblubenejsia (najpocuvanejsia) Lucia je ziva nahravka z Verony s Christinou Deutekom (ta podobne ako Callas spievala i Abigail) a s Lucianom Pavarottim (I ked pri Luciiach by som vahala a rozhodovala sa, pri Edgarovi to viem naprosto isto -nikto nie je lepsi ako Pavarotti.) Zaznam z Verony samozrejme nie je taka dokonalost ako studiove nahravky Lucie s Callas (obcas nad Arenou preleti lietadlo, alebo niekto z publika nadsenim vykrikne), ale taka uz atmosfera v Arene byva a ta sa trochu prenesie i do vsednych dni, ked musime uvarit veceru, ci ozehlit pradlo:-)

    P.S. Pavle, vase recenzie z Parsifala a z Opernej prehliadky boli po dlhej dobe jedny z mala pozitivnych zprav z Prahy, ktore ma moc potesili. Vdaka za ne. Len viacej takych pocinov. I ked i strajk, peticie atd. su legitimne prostriedky na obranu svojich prav, predsa kvalita je silnejsi argument, tomu sa odolat neda (i ked ktovie, ci MK ma na to usi).

    Skoda, ze o weekendoch, ked sa Parsifal v ND bude hrat, mame uz listky niekde inde, takze to neuvidime. Ani zajtrajsiu Rusalku, moc rada by som ju videla a v nej vedla prazskych solistov ND Stefana Kocana.

  28. M. Callas si za valky uzila svoje. Rika se, ze aria O patria mia (Aida) ji zachranila zivot, kdyz ji zazpivala pred italskymi fasisty, kteri ji chteli vzit do zajeti v Recku.

    Nedivme se, ze po valce odmitla zpivat nemecky. Vsechny wagnerovske role zpivala v Italii a italsky.

    1947, La Fenice, Tristan & Isolde (Isolde)
    1948, Genoa totez
    1949, La Fenice a Palermo Die Walkure (Brunnhilde)
    1949, Roma Parsifal (Kundry)
    1950, Roma Tristan & isolde (Isolde)
    Vetsinu dirigoval Tulio Serafin, ktery MC objevil a mel snad nejvetsi vliv na jeji operni karieru pokud jde o dirigenty.

    VT

  29. Leonora3:
    @VT : samozrejme ze Callas spievala v Taliansku Wagnera taliansky, protoze taka bola prax tej doby.
    V roku '44 v Atenach pred nemeckymi a italskymi oficierami a vojakmi spievala Tiefland a Fidelia nemecky.
    Nerobme z Callas hrdinku, tam kde nebola, svoju poziciu na opernom Olympe si nepotrebuje a nemusi upevnovat.
    V nejakej knihe (precitala som ich o nej niekolko) som citala, ako sa Callas dobre a rychlo v Atenach naucila taliansky – behom troch mesiacov. Nebolo to len usilovnostou, talentom, ale vraj i tym, ze kamaratila s talianskymi okupantami. Ved po vojne sa z Aten aj rychlo pobrala prec, iste ju k tomu nutila jednak zavist atenskych kolegov, ale taktiez jej mali co vytykat. Ale ved to je dnes uz celkom jedno.

  30. Leonora3:
    pre anonymni 22:50 : len tak niekto nie, ale The Callas ano!
    A mam taky pocit, ze jedna taka nova zpevacka medzi nami opet raste. Je to Sondra Radvanovsky.
    Samozrejme ukaze cas, jak sa ku Callas priblizi. V poslednom roku som ju pocula ako Leonoru (v Trubadurovi vo Verone) a pred par tyzdnami ako Toscu v Met. A uz sa chysta na Normu niekde vo Spanielsku( a podla neoficialnych stranok o programe Met v buducnosti i na Normu v Met) a predovsetkym na tri Donizettiho kralovny.

  31. Leonora3:
    Nie, to pocujem prvy krat. Nikde som take nic necitala a precitala som o nej viacej knih, vedla serioznych i take, ktore boli napisane dost bulvarnym stylom a zaujimali sa viac o jej skandaly a
    permanentny boj s nadvahou. Verim, ze by si nieco take nenechali ujst bez stavnanych komentarov.

    Malou poznamkou o "Callas v case vojny" som nijak nechcela znizit jej velkost. Z hladiska historie su to malickosti, ktore nestoja za rec. Som jej velka obdivovatelka a pritakam Francovi Zeffirelimu, ze Callas je umelkyna takeho kalibru ako bol Michelangelo. (Pocula som ho to povedat v jednom dokumente, ktory som videla v USA).

  32. @ anonymni 8:00 –

    Bohuzel, neni to daleko od reality. Billie Holiday mela nesmirne tezke detstvi, dospivani a vlastne cely zbytek zivota. Obtizne se to par slovy vysvetluje. Mozna nekdy v lete vyjde prostor na cely clanek. Pro me je Lady Day (jazzova zpevacka) stejne vyznamna umelkyne jako Edita Gruberova (operni zpevacka). Jazz jako zanr se da povazovat za odpoved noveho kontinentu opere vznikle v Evrope.

    P.S.: Dostali jsme se od tematu, coz je Lucia z Met.

  33. Callas naposled. Jako informaci – prý údajně- jsem to četla již dávno v nějakém článku na internetu. Fakt je, že se s matkou nesetkávaly a nabízí se otázka proč?
    Také ji obdivuji a o to víc mě mrzí, jak už bylo několikrát napsáno, že kromě Tosky, snad neexistuje videozáznam jejího vystoupení.
    Norma, Medea? Nedostižná.
    Nikdy neříkej nikdy, ale já bych asi na jazz nešla.

  34. A proč ne? Jenže bychom museli proto něco udělat (poněkud se pozvednout :-) ), ale to je právě to co jako Češi neuděláme. Radši budeme nadávat, klanět se zahraničním scénám, obdivovat vše okolo. A toto platí umělcům: cvičit jako cvičí v zahraničí … to ne. Řekneme, že za tyto peníze to nemá cenu. A právě to je hlavní příčina, proč Brno, Praha, Plzeň, Liberec, Ústí, Olomouc atd. Česká republika téměř nikoho (z pohledu kultury) v zahraničí nezajímá. Prostě hrajeme hůř – protože míň cvičíme. Je to v podstatě jednoduché. A ještě k Tháliím – skvělý příspěvek měl pan Jiří Kout: "děkuji režisérům, kteří požívají stejné libreto jako skladatel"

Napsat komentář