Lví král 2019 – starý soundtrack v novém kabátě

Opera plus slaví své desáté výročí. Při té příležitosti otvíráme novou rubriku Filmová hudba, které se ujímá dirigent a skladatel Vojtěch Adamčík. První filmová recenze dnes tedy patří novému americkému animovanému remaku Lví král.

Letos v létě vtrhla do tuzemských kin jedna z nejočekávanějších filmových událostí roku, disneyovský remake klasické pohádky Lví král (The Lion King) z roku 1994. Snímek vytvořený nejmodernější animační technologií, která zaručuje téměř stoprocentní realističnost obrazu, se ocitl pod drobnohledem laické i odborné veřejnosti. Příznivci filmové hudby též s napětím očekávali, jestli bude nová verze striktně následovat původní soundtrack, nebo se uchýlí vlastní cestou. A oproti veškerým očekáváním se stalo v podstatě obojí.

Lví král z konce minulého století je bezpochyby jedním z nejúspěšnějších děl filmového studia Disney. Za tímto sukcesem stála mimo jiné i geniální hudba dvou velikánů filmové a populární hudby – Hanse Zimmera a Eltona Johna, za vydatné spolupráce autora textů písní Tima Rice. Proto se zdá logické, že studio opět sáhlo do osvědčených vod a přizvalo původní autory hudby ke spolupráci na remaku. Spolu s nimi přibyly do hudebního autorského týmu také zpěvačka Beyoncé, švédská skladatelka Ilya Salmanzadeh a britský zpěvák a skladatel Labrinth. Na některých aranžmá se podílel též jihoafrický skladatel Lebo M. Tak rozsáhlý tým Disney sestavilo pouze za jediným účelem – vytvořit Lvího krále pro novou generaci diváků.

Je nepochybně potřeba se nejdříve zastavit u hudby Hanse Zimmera. Ta je totiž společně s písněmi Eltona Johna a Tima Rice hlavním tahounem příběhu. Bohužel se nekoná žádné překvapení v podobě nových hudebních témat a Zimmer většinu času víceméně vykrádá sám sebe. Stejné motivy použité dokonce ve stejných tóninách a totožném nástrojovém obsazení jsou sice příjemné k poslechu a divákovi (či posluchači) dávají pocit ztotožnění se s novou verzí, zároveň ale hrají spíše na nostalgickou notu, místo aby přišly s něčím originálním. Co je ovšem třeba vyzdvihnout, je výborná práce s orchestrálním aranžmá, které přináší celou řadu inovací v podobě širšího využití elektronických hudebních nástrojů, zvuků a atmosfér. Dále Zimmer tradičně pracuje s rozsáhlou smyčcovou sekcí a čas od času využije pro zahuštění zvuku žestě a pěvecké sbory. Z celého soundtracku je za kompoziční vrchol zřejmě možno považovat skladbu Elephant Graveyard (Sloní hřbitov), která zajímavým způsobem pracuje s rytmickou sekcí a změnami temp a nálad.

Důležitou složkou původního animovaného snímku i letošního remaku jsou písně. K těm původním z roku 1994, jež jsou samozřejmě ve verzi 2019 oblečeny do nového orchestrálního, mírně popovějšího kabátu, se připojily písně nové, vytvořené povětšinou speciálně pro toto zpracování. Patří mezi ně píseň Spirit, která měla původně sloužit jako podkres pro závěrečné titulky filmu, ovšem nadchla studio Disney i Hanse Zimmera do takové míry, že se rozhodli ji zařadit přímo do děje. V celkovém obrazu filmu ovšem Spirit nezapadá do konceptu hudby úplně dobře, možná i proto, že jejím autorem není autorské duo Elton John – Tim Rice, ale zpěvačka Beyoncé a její spolupracovníci. Její přílišná „popovost“ soundtracku zkrátka nesluší. Stejně tak ale působí poněkud rušivě i nová píseň Never Too Late, jejímiž autory je již zmiňované původní duo, a která se tváří, jako by vypadla z hitparády 80. let minulého století. Zajímavým krokem je využití písně He Lives In You, která vznikla původně pro kompaktní disk Rhythm of The Pride Lands, kolekci písní z roku 1995 inspirovaných filmem Lví král. Tato píseň je mimo jiné využita v broadwayské muzikálové verzi, která se v New Yorku úspěšně uvádí bez přestávky již od roku 1997. Právě tento hit výborně zapadá do celkové koncepce nového filmu a působí velmi příjemně, zvlášť pro zasvěceného diváka (posluchače). Poněkud nešťastným krokem autorů i produkce je ovšem revidovaná verze písně Be Prepared (Buď připraven), kterou zvláště laická veřejnost přijala velmi negativně. Pro verzi 2019 ji nazpíval herec Chiwetel Ejiofor, bohužel nepříliš kvalitně. Celá píseň je víceméně parlandovaná, opravdových tónů se dočkáme až v závěru, celkově působí přehraně a afektovaně.

Velkým pozitivem nového soundtracku je bezpochyby kvalita zvukového záznamu, která se samozřejmě od 90. let minulého století změnila k nepoznání. Při podrobnějším poslechu si lze povšimnout i opravdu drobných kompozičních detailů, které Hans Zimmer do partitury vměstnal. Na druhou stranu je i u tohoto CD aplikován do zpívaných částí současný nešvar popmusic – přemíra automatické ladičky a nadbytek pěveckých kudrlin. Kvůli tomu zní většina písní jaksi sterilně a bez energie, i když při natáčení ze sebe nepochybně všichni zpěváci vydali naprosté maximum. Překvapivý se pak může zdát i fakt, že téměř všechny písně jsou v jiných tóninách než originál, což by mohlo být považováno buď za úlevu zpěvákům, nebo za pokus vytvořit trochu jinou atmosféru. Každopádně tento krok nijak neruší divácký ani poslechový zážitek.

Závěrem – Lví král 2019 je povedeným soundtrackem, který ovšem nepřichází téměř s žádnými inovacemi, vyjma hudebního aranžmá a několika nových písní. Jak již bylo řečeno v úvodu, autoři se tedy z velké části snaží striktně následovat původní hudbu, avšak tuto ideu jim právě příjemně narušuje již zmíněné aranžmá. Možná by ale bylo příjemné zase někdy slyšet něco zcela nového, ne jen recyklovat v minulosti úspěšné tituly.

 

Hodnocení autora recenze 60 %