Malá inventura: mementa minulosti

  1. 1
  2. 2

Festival nového divadla Malá inventura 2014 přinesl řadu inscenací na pomezí tance, fyzického divadla, pantomimy a dalších žánrů, které jsou sice mnohdy obtížně zařaditelné, ale všechny více či méně pracují s pohybovou až taneční složkou. Přitom jsou plnokrevnými divadelními kusy, jež stojí za pozornost, a nepochybně by byly s to najít cestu i k divákovi, který alternativní scény nenavštěvuje (a přichází tak nevědomky o mnoho zážitků). Promlouvají nejen hlasem přítomnosti, ale často reflektují i vzdálenou či blízkou minulost: tu národní i příběhy z jiných koutů světa, které však nakonec mají společnou nadčasovou rovinu nutící k zamyšlení, obsahující apel nebo varování. Vyslovují je s humorem i s tragickou vážností.

K těm rozverným inscenacím, jež si získávají srdce diváka skrze komično a nadsázku, patří bezpochyby Antiwords. Absurdní pohybové představení, které vzniklo pod záštitou Spitfire Company, je inspirováno divadelní hrou Václava Havla Audience, operuje s jejími charaktery i rámcovou situací, ale staví grotesku nad grotesku, meta-absurditu nad původní drama, přičemž s proměnou žánru z činohry k pohybovému či fyzickému divadlu se mění i princip, jakým je dosaženo kýženého efektu.Na počátku představení předstoupí před diváky na pohled křehké dívky, třímající každá síťovku piv (Miřenka Čechová a Jindřiška Křivánková) – s obléknutím saka a nasazením groteskní naddimenzované masky karikující typizovanou bronzovou bustu zasloužilého úderníka se náhle změní v dva charaktery, které již bezpečně poznáme. Tak jako ve hře si vystačí se stolem, dvěma židlemi a lahvemi zlatého moku, aby rozehrály scénu z pivovaru v plném nasazení a s pohybovou nadsázkou, která vyvolává salvy smíchu od prvních minut. Divák může postupně ztratit přehled o tom, kdo je kdo, neboť role Sládka a Vaňka se pravidelně střídají a odlišuje je toliko chování. Pouze ve chvíli, kdy ta z performerek, jež je právě v roli Sládka, nadzvedá masku, aby do sebe obrátila další z půllitrů piva, jsou původní individuality odhaleny – a i ty mají v inscenaci svou roli, protože každá z žen si představení užívá po svém: pohledy, jež vysílají k sobě či k divákům, jsou výmluvně vyzývavé a plné přemáhání či prožitku, podle toho, která z nich je právě odsouzena k tomu hrát roli alkoholika. Co chvíli zaznívá ze záznamu některá replika z originální nahrávky, ve které nezapomenutelně roli Sládka interpretoval Pavel Landovský. Mnoho z nich v některých českých domácnostech prakticky zlidovělo… Pohyb tanečnic je vtipně sladěn se slovy, která se občas opakují jako na zadrhávající se desce. A pro dokreslení normalizační atmosféry zapěje k tanci i božský Kája.

Inscenace je spíše němohrou, pohybovým divadlem – vyloženě taneční scény jsou v ní jen dvě, ale to nevadí, neboť diváci se královsky baví. Nejde tu ale jen o závody v pustém chlastání, celou performancí se nese i existenciální podtext, který možná ve spojení s komičnem vyznívá o to více a bezprostředněji. Antiwords vlastně vypráví o tom, jak se cítí člověk, kterého životní cesta dovedla k situaci, ve které musí „bejt svině“, a z morální pasti není jiného úniku než na dně půllitru, do jak absurdní situace mohou tytéž okolnosti uvést člověka zvyklého dívat se na svět s kritickým odstupem, i o tom, jak snadno lze obě místa zaměnit… Diváci ale nakonec přece jen nejvíc ocení výdrž obou tanečnic, které během každého představení zdolají dávku zlatého moku hodnou hospodského štamgasta.Hodnocení autorky recenze: 100 %
***

Umělecké uskupení Handa Gote Research & Development je souborem, který kombinuje všechny myslitelné přístupy k divadlu a inscenaci, mluvené slovo, scénické čtení, živou hudbu, zpěv, pohybové divadlo, taneční prvky, loutkohru, stínové divadlo, grotesku… a to jistě zdaleka nejsme u konce. V rámci Malé inventury uvedli jeho protagonisté inscenaci Mission, která se zprvu jeví jako němé divadlo doprovázené čteným slovem, aby se ve druhé polovině zvrtla v dekonstrukci sebe sama. Jako předloha slouží literární dílo Williama S. Burroughse Ghost of Chance.Nejprve je divák vtažen do sugestivního vyprávění o příběhu kapitána Missiona, který se na Madagaskaru pokusil založit kolonii osadníků z řad pirátů, jež by žila podle specifických pravidel a v souladu se zákonem džungle. Nejposvátnějším tvorem, téměř polobohem, je zde pro domorodce lemur a ten se stává i středem zákonů, jimiž se obyvatelé řídí, dokud s jejich kolonií neudělá krátký proces flotila vyslaná za tím účelem z civilizovaného světa. Text barvitě popisuje dobrodružství kapitána jako vůdce tohoto společenství až k tragickému konci a diváka zcela pohltí. Kombinace stínového divadla, promítání, jednoduchou prací s dvojrozměrnými papírovými loutkami a komickou hereckou akcí je při své prostotě velmi důmyslná a navozuje živou atmosféru pralesa.

Groteskní část zobrazující následně nadvládu člověka nad přírodou atakuje divákovy smysly i trpělivost. Za zvuků zcela kakofonní a spontánně vytvářené hudby přihlíží výjevu z cirkusové manéže, kde zkrocená zvěř ztratila veškerou důstojnost a úctyhodnost. Aby se dostavil prožitek, divák musí bezpodmínečně přistoupit na poetiku divadelního kusu, který funguje právě jen ve spojení s jeho aktivní imaginací. Inscenace se vzdává tradiční funkce nápodoby skutečného světa. Tak jako divák japonského loutkového divadla bunraku musí přistoupit na to, že herec vedoucí na scéně velkou loutku je neviditelný, zde musí přijmout realističnost groteskních rekvizit a kostýmů, které působí jako kořist z blešího trhu, počínaje směšně malovanými papírovými maskami až po pušku vytvořenou svázáním dvou klacků. Musí přijmout jako divadelní realitu, že herec oblečený do bílého svetru s papundeklovými tlapami je gorila a slečna navlečená od hlavy až k patě v silonkách lemur… Mimochodem jedna z nejvíce odlehčujících scén je právě roztomilá etuda využívající zvířecích pohybů, v níž si lemur prohlíží sál a návštěvníky.

Nejaktuálnější zprávy ze světa hudby přímo do Vaší schránky

  1. 1
  2. 2

Hodnocení

Vaše hodnocení - Eldar/Čechová/Boháč: Antiwords (Teatro NoD Praha)

[yasr_visitor_votes postid="95126" size="small"]

Vaše hodnocení - Švábová/Dörner/Hybler/Procházka/Smolík: Mission (Alfred ve dvoře Praha)

[yasr_visitor_votes postid="95129" size="small"]

Vaše hodnocení - Bartůňková: Requiem (Teatro NoD Praha)

[yasr_visitor_votes postid="95132" size="small"]

Mohlo by vás zajímat