Martin Otava: Sezónu ukončíme několika večery pro 100 diváků, novou však zahájíme už v srpnu

Opatření se nyní pomalu rozvolňují, otevřely se galerie a některá divadla začínají už od června znovu hrát. Jistě jste během minulých dní koncipovali sezónu 2020/2021 se zřetelem ke koronavirové krizi. Které neuskutečněné premiéry přejdou do příští sezóny a které z titulů, plánovaných na sezónu 2020/2021,  se z tohoto důvodu neuskuteční?
V tuto chvíli již máme konkrétnější představu, i když ne úplně definitivní, a doufáme, že nám situace dovolí ji zrealizovat. Inscenace, jejichž zkoušení bylo přerušeno těsně před premiérou – konkrétně se jedná o činohru Soumrak bohů, balet Anastázie – poslední dcera cara a koncert  Jsme muzikál! 70, nasadíme do repertoáru hned, jak to bude možné. Podobně to zamýšlíme i s premiérou opery Korunovace Poppey. Premiéry ostatních inscenací, činoher Dortel  a Španělská muška a muzikálu My Fair Lady, se uskuteční v příští sezóně a nahradí tak jiné plánované premiéry, které se automaticky odsouvají do dalších měsíců. Opera Lohengrin se z důvodů velké náročnosti na nastudování i nemalých finančních nákladů na výrobu kostýmů a dekorací neuskuteční v plánovaném termínu. Zůstává ale v našem dramaturgickém plánu, a zatím jednáme, kdy ji budeme moci uvést. Premiéra baletu Čajkovskij je přesunuta na následující rok, tedy na listopad roku 2021. Diváci bohužel úplně přijdou o činohru Kupec benátský, balet Nonverbální dialog a letošní Noc s operou, na které měla být uvedena slavná Verdiho opera Macbeth. Tu ale plánujeme uvést v následujícím ročníku.

Pokud by se situace dobře vyvíjela,  a  v příští sezóně se by se hrálo bez omezení, jaké operní tituly byste premiérovali?
Dramaturgii pro rok 2021 intenzivně připravujeme a o jednotlivých premiérách Vás budeme informovat jako v minulých letech na tiskové konferenci k připravovanému repertoáru nové sezóny. Dramaturgie opery je v tuto chvíli před schválením a v podstatě je s výjimkou jednoho titulu uzavřena.  Sezonu zahájíme výjimečně o měsíc dříve, tedy 9. srpna 2020, a to premiérou inscenace Prodaná nevěsta Bedřicha Smetany (bude v původních plzeňských krojích), a následně uvedeme premiéru Monteverdiho opery Korunovace Poppey.  V lednu 2021 to bude opereta Netopýr Johanna Strausse, na jaře to bude Gluckova opera Alceste. Sezonu uzavřeme patrně Rossiniho komickou operou Italka v Alžíru (která v Plzni nebyla na repertoáru 50 let),  nebo Verdiho operou Maškarní ples. Definitivní rozhodnutí padne během dvou týdnů. Poslední premiérou roku 2021 bude  Wagnerův Lohengrin, kterého jsme kvůli pandemii nemohli uvést v roce 2020.

Dnes je možná účast 500 osob na jedné akci. Nebudete už do konce sezóny hrát? A nebudete hrát alespoň na Malé scéně?
Nechci říkat, že do konce sezóny hrát nebudeme. Situace se mění velmi rychle a nevíme, jak bude vypadat za 14 dní. Za stávajících podmínek o tom ale neuvažujeme. Hrát jen pro omezený počet diváků by byla pro divadlo větší ekonomická zátěž, než ho nechat zavřené. Malá scéna má sice kapacitu 120 míst, pokud bychom ale měli dodržet všechny podmínky ohledně rozestupů, mohli bychom hrát maximálně pro 48 diváků, u některých představení dokonce jen pro 32 diváků, což je v situaci, kdy potřebujeme odehrát zejména již prodaná představení, technicky a ekonomicky nevhodné řešení. Tržby z takového představení nepokryjí přímé náklady na odehrání inscenace a zajištění adekvátních hygienických podmínek. Přesto nyní uvede každý soubor svůj večer a to vždy ve středu od 18 hodin na velké scéně Nového divadla. Bude to pro diváky mimořádný zážitek.  Omezený počet 100 diváků usedne totiž na jevišti a mezi diváky na jevišti a hledištěm se odehrají tato mimořádná představení. To je maximum toho, co jsme schopni zrealizovat, protože potřebujeme nyní dostudovat repertoár, který potřebujeme uvést v premiérách tak, abychom splnili své závazky k abonentům a ostatním divákům, protože novou sezonu zahájíme výjimečně o celý měsíc dříve než je v Plzni zvykem, jak už jsem zmínil – 9. srpna 2020 premiérou Prodané nevěsty.

Jak by měl provoz v srpnu probíhat? Uvedli byste abonentní nebo volná představení? Hrálo by se denně? A o jaké tituly by se jednalo?
Srpen vyčleníme náhradním termínům za neodehraná představení. A rádi bychom odpremiérovali  opery Prodaná nevěsta a Korunovace Poppey, stejně tak bychom uvedli odloženou premiéru baletu Anastázie a premiéru speciálního muzikálového koncertu Každý má svůj sen. Rozložení hracích dnů pak vychází z provozních možností divadla. Hráli bychom převážně ve Velkém divadle a na Nové scéně.

Máte rámcovou představu o tom, jak vyřešíte výpadek titulů v rámci předplatného? Myslím nejen v souvislosti s počtem titulů, ale i s celkovým vyvážením dramaturgie.
V rámci předplatného se nám podařilo najít ve většině případů náhradní termíny, i když jsme museli přistoupit ke změně dne v týdnu, na který bylo předplatné zakoupené, v některých případech i ke sloučení dvou méně početných skupin. Vycházeli jsme z toho, že mnoho diváků a předplatitelů nám psalo, že nechtějí, abychom představení zrušili, ale volali po náhradních termínech. Samozřejmě jsme museli v některých případech přistoupit i ke změně titulů, především nahradit neuskutečněné premiéry, například místo My Fair Lady, jejíž premiéra se uskuteční až na podzim, bude uveden nově nastudovaný muzikálový koncert. Pevně věříme, že naši abonenti budou mít pro změny pochopení, protože najít náhradní termíny pro téměř  120  představení opravdu nebylo jednoduché. Samozřejmě předplatitelé, pokud nebudou spokojeni s náhradními tituly nebo termíny, mohou část nevyužitého abonmá vrátit a my jim vrátíme poměrnou část peněz.

Macbetha v amfiteátru na Lochotíně jste přesunuli na září, následně jste tuto produkci zrušili. Co vás k tomuto rozhodnutí vedlo?
Na začátku května padlo rozhodnutí, že se letošní Noc s operou neuskuteční. K tomuto rozhodnutí vedlo několik důvodů. Tím nejpádnějším byla obava, že vzhledem k aktuální situaci a výhledům ochranných opatření nebude možné akci pro několik tisíc diváků uspořádat ani v náhradním termínu. Pokud by přece jen epidemiologická situace takovou akci umožnila, máme oprávněné obavy, že naši diváci, především tedy starší publikum, se budou obávat akci takového rozsahu navštívit ve stejné míře, jako v předchozích letech. DJKT i přes získané dotace je při pořádání tohoto projektu závislé na prodeji vstupenek a výrazný výpadek příjmů ze vstupného by znamenal dotovat akci z provozních prostředků, což nedopovídá mému osobnímu závazku, že tento projekt bude finančně samostatný a nebude dotován z peněz určených na běžný provoz divadla.

Máte zhruba představu, jak vysoké ztráty DJKT v důsledku krize vzniknou a jak je pokryjete?
Ztráty výnosů DJKT v souvislosti se současnou situací a uzavřením divadla pro diváky odhadujeme na 27.5 milionu korun, omezený provoz přináší ale také úsporu nákladů  (nevyplacené honoráře, licence, energie, nerealizované marketingové aktivity, ušetřené výrobní náklady na zrušené premiéry, personální náklady atd.) odhadujeme ve výši  16,5 milionů korun, v rozpočtu DJKT tak bude chybět 11 milionů. Počítáme, že část této ztráty pokryjeme z rezervního fondu organizace a budeme žádat zřizovatele o navýšení příspěvku. Pokud bude možné požádat také Ministerstvo kultury o mimořádnou dotaci, určitě to uděláme, ale podmínky pro avizovanou pomoc divadlům a dalším kulturním subjektům  zatím ještě nejsou k dispozici. Divadlo pochopitelně také velmi pečlivě sleduje své aktuální výdaje a snažíme se maximálně šetřit, a přispět tak ke zmírnění dopadů korona krize na naši instituci. Ale je pochopitelně jasné, že bez podpory zřizovatele to nebude možné.

Na čem může v současné době a nadcházející divadlo ušetřit? Na výpravě, na honorářích, v angažování hostů, snížíte počet alternací jednotlivých rolí? Zřizovatelem je město Plzeň. Jak velká by podpora od města měla být?
Jedna z možností úspor je právě v honorářích, upřednostněním domácích alternací. Pokud jde o výpravy inscenací, uspoříme nemalé finanční prostředky i zde, jelikož jsme museli zrušit nebo odložit některé inscenace dojde nejen k přímé úspoře financí, ale také jsme získali výrobní čas v našich dílnách navíc, který bychom jinak řešili externí výrobou. Dále se snažíme omezit výdaje na nezbytné minimum ve všech dalších oblastech. Což neznamená, že bychom za normálního stavu nešetřili, ale teď například odkládáme pořízení některých věcí, které sice divadlo z dlouhodobého pohledu potřebuje, ale můžeme nákup ještě o nějaký čas odložit. Stejně tak postupujeme v případě oprav, zaměřujeme se opět pouze na nezbytné provoz ohrožující závady apod. Stejně tak vyhodnocujeme také marketingové a obchodní aktivity a realizujeme jen minimum z plánovaných. Jedná se o krátkodobá opatření, která by nám měla pomoci překonat toto obtížné období, než se provoz divadla vrátí zpět do normálu.

Město Plzeň v tomto období ponese velkou finanční zátěž dopadů pandemie nejen na své subjekty, ale i na občany a firmy v našem městě. O možnostech finančních kompenzací se povedou v nejbližších dnech jednání a bude záležet na výši jednotlivých požadavků a možnostech městského rozpočtu. Věříme, že tak jako doposud bude divadlo a kultura ve městě považována za jednu z priorit. Stejně tak věříme, že stát nenechá toto břemeno pouze na obecních samosprávách a bude se na sanaci ztrát kulturních institucí podílet. Jakákoliv čísla by teď byla ale pouhou spekulací.

Na konci této sezóny odchází z postu šéfa opery Tomáš Pilař, svou rezignaci oznámil na základě dohody s Vámi na konci února 2020. Shodně jste uvedli, že jste uzavřeli gentlemanskou dohodu a nebudete o důvodech hovořit. Když jste však Tomáše Pilaře do této funkce jmenoval od září 2014, komentoval jste to tehdy slovy, že – parafrázuji – nejsou k dispozici vhodné osobnosti na tento post a když nejste přesvědčen o nikom ze známých, tak – teď už cituji –  „pokusím si vychovat šéfa vlastního“.  Nedopadlo to, jak jste si představoval?
Tomáše jsem jmenoval šéfem opery jako čerstvě dostudovaného režiséra, který neměl žádné zkušenosti s vedením souboru, byl to velký risk. Ale vždy věřím svému instinktu, který mě ani tentokrát nezklamal. Tomáš odvedl za dobu svého působení pro naše divadlo a pro Plzeň obrovský kus práce, která posunula plzeňskou operu opět o kus dál. Ale jak jsme se oba již několikrát vyjádřili, jedná se o názorovou odlišnost na další směřování plzeňské operní scény. Jeho odchodem z pozice šéfa opery naše spolupráce nekončí. Vzájemně jsme se dohodli, že v Plzni bude nadále pravidelně působit jako hostující režisér.

Jaké důvody vás nyní vedly k tomu, že jste jeho nástupcem jmenoval místo režiséra dirigenta? Jakým způsobem bude nyní probíhat výběr režisérů?
Jediný důvod. Po dlouhém rozmýšlení jsem nabyl přesvědčení, že Jiří Petrdlík je v dané chvíli nejlepší řešení. Výběr režisérů bude probíhat jako nyní. Za každou inscenaci je v DJKT zodpovědný ředitel. Ředitel podepisuje smlouvy nejen režisérům, dirigentům, ale všem hostujícím sólistům, statistům včetně dětí.  Vést takový čtyřsouborový kolos jako je DJKT, to znamená vést o každé zdánlivě marginální záležitosti denní dialog mezi ředitelem a uměleckými šéfy, a to jak v krátkodobém tak v dlouhodobém horizontu. Diskuse o výběru režisérů, to je diskuse o tváři celého divadla, ve které jsou nápomocni rovněž dramaturgové.

A proč Vaše volba padla právě na Jiřího Petrdlíka?  Vždyť Jiří Petrdlík byl již v roce 2014 dirigentem DJKT (členem plzeňského divadla je od roku 2005).
Jiřího Petrdlíka jsem se rozhodl pověřit vedením souboru opery pro jeho osobní a nesporné umělecké kvality, které prokázal během svého dlouholetého působení v plzeňském divadle. Organizační a manažerské zkušenosti potřebné pro vedení souboru získal jako dlouholetý umělecký ředitel a šéfdirigent osmdesátičlenného souboru Káhirského symfonického orchestru. Věřím, že toto rozhodnutí bude přínosem pro soubor opery i pro celé naše divadlo.

Dosavadní účast Jiřího Petrdlíka na operních produkcích nebyla příliš výrazná, samostatně nastudoval pouze v r. 2010 komorní operní aktovku Marca Tutina Sluha. V roce 2017 nastudoval balet Manon. Jeho doménou byla v DJKT nastudování muzikálů, hudebních komedií a operet. V Káhiře vedl symfonický orchestr. Co tedy očekáváte od jeho jmenování na post šéfa opery DJKT?
Že chytne příležitost za pačesy. Při pohovorech o směřování naší opery si vedl velmi dobře, uvážlivě ale i odvážně. Takže hop do vody a ukaž, jak plaveš. Není na to sám, ví, co chce, jeho názory odpovídají zřizovatelem schválené strategii ředitele DJKT a k tomu, aby úspěšně realizoval své záměry, k tomu má svůj tým počínaje dramaturgem, šéfdirigentem a konče ředitelem.

Ve vedení souboru opery budou nyní tři dirigenti – vedle šéfa Jiřího Petrdlíka dále Jiří Štrunc a dosavadní šéfdirigent opery Norbert Baxa. Jak budou rozděleny jejich pravomoci? Jaké postavení bude mít Norbert Baxa a jaké Jiří Petrdlík?
Norbert Baxa bude mít nadále postavení šéfdirigenta a Jiří Petrdlík je pověřen funkcí šéfa opery. Pravomoci budou rozděleny tak jako za šéfa Tomáše Pilaře. Tak jako v každém jiném divadle. Velkou výhodou vedení opery v této sestavě tří dirigentů je, že všichni tři se vzájemně velice respektují. A všem toto rozhodnutí vyhovuje. Zeptáte-li se, proč jsem nejmenoval do funkce služebně staršího, vynikajícího dirigenta Jiřího Štrunce, odpovím takto: pan Štrunc je plně vytížený dirigováním jak v DJKT tak v opeře Národního divadla, kde je již leta domácím dirigentem stejně jako u nás. A proč jsem nejmenoval šéfem Norberta Baxu, který má s šéfováním více než desetiletou zkušenost? Protože pan Baxa v tuto chvíli nemá tyto ambice. Tato funkce potřebuje celé srdce a celého člověka a nekonečně času. To bylo také jedno z mých hlavních kritérií. Plzeň potřebuje šéfy, kteří se s tímto městem zasnoubí.  Nebudou brát svoje působení jako odrazový můstek pro Prahu, nebo pro zahraničí.  V Plzni se dá dělat stejně dobré divadlo jako v Praze. A je to na nás, zdali to my zvládneme nebo ne.  Věřím, že Jiří Petrdlík to zvládne a celý soubor opery s ním bude táhnout za jeden provaz.