Messiaen a Schönberg pro labužníky

Komorní  řada Dvořákovy Prahy mívá vždy vysokou úroveň, ale večer 17. září 2018 ve Dvořákově síni se Sharon Kam, Josefem Špačkem, Michalem Kaňkou a dalšími sólisty, překonal všechna očekávání.

Vybrala jsem si jej hlavně kvůli Schönbergově sextetu Zjasněná noc. Často se hrává v orchestrální verzi, je to nejhranější skladba Schönberga vůbec. Když slyšíte romanticky zjitřenou atmosféru, milostné melodie smyčců a harmonie rozpínající křídla do stále širších a odvážnějších možností, zalitujete, že autor v tomto stylu netvořil déle a nezanechal více podobných mistrovských kousků.

Jednovětá hudební báseň  je  nabitá skrytým psychologickým konfliktem, vychází z textu německého básníka Richarda Dehmela. Na procházce nočním lesem se milenka přizná svému milenci, že čeká dítě s jiným mužem. Odhalení končí happy endem – její milý jí odpouští a pohnut silou okamžiku a velkolepostí vesmíru s hvězdným nebem nad hlavou přijímá dítě za své. Kéž by to tak jednoduše a s filosofickým nadhledem řešili lidé i ve skutečnosti…

Skladby se ujali houslisté Josef Špaček, Roman Patočka, violisté Karel Untermüller a Pavel Nikl a violoncellisté Michal Kaňka s Petrem Nouzovským.  Sladěné sexteto se neslo na vlnách romantiky a emocí, Špačkovy housle zněly líbezně a  dominovaly v křišťálově čistých výškách, viola do skladby vnášela vášeň a neklid, citlivá sóla Michala Kaňky přinášela uklidnění (opravdu krásný zvuk cella). Hráči na sebe hezky reagovali, v krátkých motivech si  odpovídali jako v dialogu dvou lidí… A končili v delikátních pizzicatech a flažoletech, připravili nám krásný zážitek.

Po přestávce nastoupila na pódium klarinetistka Sharon Kam a klavírista Matan Porat, aby s Josefem Špačkem a Michalem Kaňkou  uvedli Kvartet pro konec času  Oliviera Messiaena. Skladba má zajímavou historii. Messiaen ji psal za války v německém zajateckém táboře ve Zhořelci (kousek od našich západních hranic), kde byl jako příslušník francouzské armády internován. Mezi zajatými byli tehdy i klarinetista, houslista a cellista, pro něž složil krátké trio. Později jej doplnil o klavír a v tomto složení je spolu provedli před stovkami zajatců v táboře – na chybějící cello se ještě vězni museli složit. Nebyl notový papír, všeho nedostatek. Je obdivuhodné, jak náročnou formu za těchto podmínek dokázali zvládnout. A jaká to asi byla zodpovědnost pro autora – jeho vyjadřovací prostředky nepatří k jednoduše líbivým, a jeho publikum nebyli hudební labužníci, vyhledávající nové experimenty. Kvartet je transcendentní, závažný, plný andělů, věčnosti a nesmrtelnosti, má nesmírně silné poselství. Vede posluchače temnými krajinami, pocitem bezčasí a ztráty, nekonečným nářkem až ke katarzi, ke krásnému zpěvu osvobozující duši. Myslím, že  tomu museli posluchači, zvláště v situaci, v jaké byli, dobře rozumět.

Skladba přináší osm vět, některé jsou určeny jen pro jeden sólový nástroj. Vynikající provedení  přineslo několik překvapivých momentů. Například neuvěřitelná práce Sharon Kam s klarinetovým tónem: v hodně pomalých a dlouhých frázích (Údolí ptáků) předváděla tón, který vzniká z neslyšitelného pianissima, jakoby odnikud a stejně tak na konci mizí, vede  odnikud nikam. Uměla vytvořit sama efekt ozvěny (silný tón přejde ve slabý bez přerušení). Ale hlavně celý její přednes byl  jednou nekončící meditací, soustředěnou, technicky dokonalou, trochu jako  z jiného světa. Ukázalo se, že také klavír dokáže nasadit téměř neslyšitelné tóny a doprovázet tyto jemné nuance, jinde zase udeřit do kláves a hrát tvrdým kovovým zvukem . Michal Kaňka měl hlavní slovo v části Chvála Ježíšově věčnosti a Duhové kapky rosy pro anděla zvěstujícího konec času. Zajímavá byla část Zuřivé tance pro sedm trumpet, kde hrají všechny nástroje celou dobu unisono, vytvářejí zajímavou barvu, ale zároveň je to hodně náročné na přesnou souhru. Závěr patřil Josefu Špačkovi a jeho velkému sólu s klavírem (Chvála Ježíšově nesmrtelnosti). Pomalý tichý zpěv houslí gradoval, přímo se vemlouval do duše, a svou krásou, čistým a prostě působivým tónem konsternoval posluchače. Tento talentovaný a nesmírně charismatický houslista dovedl celou apokalypsu k pozitivnímu završení. Skladba končila do absolutního ticha v sále. Ovace pak  byly zaslouženě bouřlivé, ale to ticho po Messiaenovi už umělci nenarušili žádným přídavkem.

 

Hodnocení recenzenta: 100%

 

Arnold Schönberg: Zjasněná noc, op. 4
Olivier Messiaen: Kvartet pro konec času

Pondělí 17. září, 20.00 – Rudolfinum, Dvořákova síň

Sharon Kam – klarinet
Josef Špaček – housle
Roman Patočka – housle
Pavel Nikl – viola
Karel Untermüller – viola
Michal Kaňka – violoncello
Petr Nouzovský – violoncello
Matan Porat – klavír