Messiaenův klavírní monument v Brně

Barbora Skálová, 11.10.2015 10:51

Večerem věnovaným jediné skladbě pokračoval festival Moravský podzim. V brněnském Besedním domě se 10. října spojili dva přední čeští klavíristé, aby provedli Visions de l′Amen (Zjevení konce) francouzského skladatele Oliviera Messiaena. Pro podtržení duchovního rozměru díla byly mezi jednotlivé části vloženy první tři kapitoly knihy Genesis v uměleckém přednesu Saši Rašilova. Přes zjevnou koncentraci všech interpretů však vyznění tohoto závažného opusu nebylo zcela věrohodné.

Messiaenova Zjevení vznikla v roce 1943, nedlouho po autorově návratu ze zajateckého tábora ve Zhořelci. Autor dílo uzpůsobil mimořádným schopnostem své žačky (a budoucí manželky) Yvonne Loriod, které při premiéře zpoza druhého klavíru sám sekundoval. Skladba čerpající z inspiračních zdrojů prostupujících veškerou tvůrčí činnost skladatele (javánské gamelany, modální tóniny, gregoriánský chorál) je mystickou vizí propojení lidství a kosmické energie přesahující čas i prostor. Oněch sedm vyobrazovaných zjevení se postupně vynořuje z tonálně jasného plánu majícího svůj základ v tónině A dur, jež symbolizuje skvoucí modř nebeské oblohy a ráje. Symboliku můžeme spatřovat kromě synestetického aspektu rovněž v oblasti čísel, neboť právě sedmička je průsečíkem hudební a textové části: sedm vizí (sedm částí skladby) versus sedm dní, během nichž byl stvořen svět. Sdělení promlouvající k posluchači můžeme dešifrovat ze čtyř intepretací slova amen pocházejících od francouzského myslitele ovlivněného katolickým mysticismem, Ernesta Hello: amen vyslovované Bohem bezprostředně po aktu stvoření, amen představující poslušnost vůči Boží vůli, amen vyjadřující touhu po spojení s Bohem, a nakonec amen uvědomující si věčnost a nedotknutelnost Božích výtvorů.

Přednesu tohoto klavírního monumentu se ujali Karel Košárek a Terezie Fialová.

Zjevení ‒ Karel Košárek, Terezie Fialová ‒ Moravský podzim 2015 (foto Petr Francán)

Rytmicky náročnou první částí, kdy je chorálová pasáž druhého klavíru v nepřetržitém dialogu se svítivým vířením klavíru prvního, vzbudili interpreti naději v mimořádně povedené provedení celého opusu. Očekávání bohužel zůstala nenaplněna, neboť záhy oběma hlavním protagonistům začal docházet dech. Za jeden z největších nedostatků považuji nedotaženou souhru: až příliš často se stávalo, že nástupy nebyly jednotné. Dalším z problémů bylo ne zcela precizní nastudování partitury. Monumentalita Messiaenových vizí častěji upadala spíše do patosu, k čemuž partitura místy svádí, výsledek však v takovém případě majestátnost díla spíše nabourával. S otazníkem zůstává také závěrečný akord celé skladby, který zazněl v mollové tónině, přestože partitura káže dur. Jelikož akord zazněl přesvědčivě, mohl posluchač nabýt dojmu, že se jedná o interpretační záměr. V takovém případě by však ono Amen dokonání na konci strhujícího dialogu obou klavírů mělo úplně jiný význam.

Přednes Saši Rašilova, jenž vyplnil každý předěl mezi dvěma částmi, byl spíše civilní, herec se neuchyloval ke zbytečnému patosu. Dikce byla zřetelná, slyšitelnost dobrá až do posledních řad, a to ať se jeho hlas ozýval z kterékoli strany sálu (herec totiž pokaždé přecházel z jedné strany na druhou).

Zjevení ‒ Saša Rašilov ‒ Moravský podzim 2015 (foto Petr Francán)

Známý výňatek z knihy Genesis pojednávající o stvoření světa neposkytuje prostor k osobitějšímu uměleckému přednesu, na tomto místě by snad bylo účinnější zapřemýšlet nad původním textem, jenž by doplnil toto Messiaenovo dílo; domnívám se, že by pak byl výsledný efekt působivější.

Nedá se rozhodně říci, že by se koncert nepovedl; pravda je však taková, že od umělců takového jména se očekává víc. Z čistě dramaturgického hlediska se opět jednalo o chvályhodný počin, protože skladby minulého století mají bezpochyby co nabídnout. Výsledek byl bohužel rozporuplný. Osobně se domnívám, že je to způsobeno i neutěšenou situací soudobé hudby u nás: mezi interprety zaměřujícími se na tento druh hudby je závažný nedostatek takových, kteří by do oněch skladeb vnesli potřebný kus porozumění a energie. Snad se s nastupující generací mladých interpretů blýská na lepší časy.