A já jsem je 27. ledna ráda spoluoslavila. Orchestr Národního divadla ztratil na jevišti Stavovského divadla šanci schovat se v „díře“ a to je vždycky dobře. Hudební ředitel Národního divadla Robert Jindra s přehledem dirigoval, reagoval na výkony umělců, které řídil, a příjemně se tvářil.
Ne tak orchestr, většinou. Nestačí hrát, jak nejlépe umím, ještě by to chtělo, aby dámy nepotlačovaly svou ženskost úzkými kalhotami, které na jevišti nepůsobí dobře, a aby (všichni) neměli kamenné obličeje. Chce to zkrátka trochu toho „šou dva tři“. Jde o inscenační kvalitu – scénografie je slavnostní (torzo ze Svobodovy výpravy ke Kašlíkovu Donu Giovannimu, tedy po stranách jeviště kopie hledištních lóží, zadnímu prospektu dominuje skladatelův portrét v červeném, květiny, světla). Sólisté Jana Kurucová a Adam Plachetka.
A teď vážněji – můžeme koncert k Mozartovým dvou set padesátým osmým narozeninám poprávu pochválit, opravdu se povedl, zvolme však těžší a méně oblíbenou cestu: předehra ke Kouzelné flétně – snaha o přesnou hru a o vyhovění požadavkům dirigentovým. A přece z toho byla cítit provozní macha, stejně jako z předehry k Donu Giovannimu. Inscenace se hrají už příliš dlouho a orchestr Národního divadla není a nemůže být specializovaný jen a jen na Mozarta. Zajiskřil až Titus a Únos ze serailu. Jistě i proto, že premiéry oper byly před „nedávnem“ (2006, 2011).
Jednotlivé árie a dueta – Cherubín mezzosopranistky Jany Kurucové – ano, ano, všechna čest! Recitativ a árie Hraběte z Figarovy svatby v podání Adama Plachetky – totéž. Recitativ a vídeňská árie Donny Elvíry, paní Kurucová – velký hlasový rozsah má, jednotnou barvu hlasu také, árii zpívala s velkým nasazením všech sil. Obdivuhodný výkon, ale chybí mu zatím nadhled. Všechno splněno, co se not týká, ale spíš jako by instrumentálně, silou, téměř bez dynamiky a občas i s opravdovým napětím, které se lehce projevuje i v intonaci v ozdobách (pozor na tenzi – pravé rameno). Ovšem do března, kdy budou Giovanniho zpívat s panem Plachetkou v Deutsche Oper Berlin (tedy Giovanniho a Elvíru, v květnu pak Zerlinu), uplyne ještě dost vody… Leporello Adama Plachetky – pro mne osobně velmi příjemný zážitek, moc milé překvapení. Lehkost ve zpěvu, pobavený nadhled v herectví. Dvoumetrový sluha ve fraku? Pokud takhle přesvědčivý, tak proč ne.
A teď Giovanni se Zerlinou. On je doslova nad věcí. Bude Zerlina chtít? Dobrá. A pokud ne? Vždyť je jich tolik… Hlavně, že se bavím. Zerlina Jany Kurucové opět v napětí. Málo hravosti. Její Sextus z Tita – konečně to pravé, kalhotková role, která jejímu hlasu i typu velmi svědčí! Paní Kurucová zpívá Sexta výborně – bez tenze, s různorodou dynamikou, s citovým nasazením. Tohle je (aspoň zatím) její parketa. Samozřejmě, že dál poroste, má talent a je to v jejích silách. Chápu, že jako zaskakující Idamante v Národním divadle velmi dobře uspěla. V kalhotkové roli nevadí její poněkud rezervovaný emocionální projev. A je ještě dost času na akceleraci dalšího vývoje! Už teď je angažovaná v Deutsche Oper v Berlíně. A Adam Plachetka ve Staatsoper Wien. Je jim i nám přáno! Guglielmo ještě postrádá velkorysou sebestřednost ve výrazu a v duetu s Dorabellou také mají světlou budoucnost ještě před sebou. Přídavky: Šampaňská árie Dona Giovanniho, kterou Adam Plachetka virtuózně udýchá a uzpívá jako málokdo teď i v minulosti. Výborně! Pak přidává Jana Kurucová svého pěkného Cherubína a oba na závěr Pa-pa-pa-pa z Kouzelné flétny.
Před závorku dávám Leporella, Sexta, Šampaňskou a výkon orchestru vedeného Robertem Jindrou v již shora zmíněných předehrách a v doprovodech árií. Myslím, že se oslava podařila. Dobře vybraný program a interpreti, soustředěný výkon orchestru pod taktovkou jejich čerstvého hudebního ředitele. Začíná být zřetelné, že nové vedení Národního divadla a jeho opery soubor už doopravdy vede. Ať se jim všem i nadále takto daří. Éra Roccových režijních vivisekcí ať už vlastních nebo transportovaných je za námi. Král je mrtev, ať žije král!
Hodnocení autorky recenze: 80 %
Mozartovy narozeniny 2014
Jana Kurucová (mezzosoprán)
Adam Plachetka (basbaryton)
Dirigent: Robert Jindra
Lucie Pirochová (kladívkový klavír)
Koncertní mistr: Alexej Rosík
Orchestr Národního divadla
27. ledna 2014 Stavovské divadlo Praha
program:
– Kouzelná flétna, předehra
– Voi che sapete …, árie Cherubína z druhého jednání opery Figarova svatba
– Hai già vinta la causa … – Vedrò mentre io sospiro …, recitativ a árie Hraběte z třetího jednání opery Figarova svatba
– Don Giovanni, předehra
– In quali eccessi, o numi … – Mi tradì quell‘alma ingrata …, recitativ a árie Donny Elvíry z druhého jednání opery Don Giovanni
– Eh, consolatevi … – Madamina, il catalogo è questo …, recitativ a árie Leporella z prvního jednání opery Don Giovanni
– Alfin siam liberati … – La ci darem la mano …, recitativ a duet Zerliny a Dona Giovanniho
z prvního jednání opery Don Giovanni
– La clemenza di tito, předehra
– Parto, ma tu ben mio …, árie Sexta z prvního jednání opery La clemenza di tito
– Únos ze serailu, předehra
– Donne mie, la fate a tanti …, árie Guglielma z druhého jednání opery Così fan tutte
– Passeggiamo anche noi … – Il core vi dono …, recitativ a duet Dorabelly a Guglielma
z druhého jednání opery Così fan tutte
Foto ND
