Počátek hudebního baroka je typický svou snahou po probuzení lidských emocí a afektů v pateticky zdůrazněné, extrémní formě. K naplnění těchto aspektů docházelo díky řadě experimentálních improvizačních technik a prostředků, které umně pracovaly s raně barokní ornamentikou.
Oblíbené byly diminuce, většinou rychlé ozdobné skupiny not, které propojovaly jednotlivé intervaly mezi tóny a posilovaly tak hudební výraz a emocionalitu. Improvizované pasáže obvykle nebývaly zapisovány do notových partů, o jejich existenci však víme díky historickým učebnicím hudebních ozdob z 16. a 17. století.
„Překvapující mohou být jisté, poněkud archaicky znějící, často nepřipravené disonance a atypické, rytmicky předržované tóny, což neodpovídá principům a pravidlům kontrapunktu a harmonie,“ naznačuje Marek Štryncl.
Stále existuje několik nevyzkoušených technik a způsobů objevování ozdobných hudebních efektů, které tvoří esenci barokní hudební interpretace. Znalost a porozumění těmto technikám poté výrazně obohacuje interpretaci děl tohoto období.
Součástí nejnovějšího koncertního programu bude současné zkoumání a experimenty s tzv. novým stylem, který vycházel právě z umění improvizace italských barokních mistrů. Ti mnohdy vycházeli z dřívějších renesančních skladeb, které za pomoci zmíněných prostředků upravovali a docházeli tak ke zcela novým výsledkům.
Obdobně se tedy i Musica Florea ponoří do fascinující laboratoře barokní hudby. Koncertní program bude odehrán 24. června od 19:00 hodin ve Wortnerově domě v Českých Budějovicích.
Reprízy se poté uskuteční hned dvakrát v červenci – 26. července v kostele sv. Jana Křtitele v Teplicích a 27. července v Olomouci v Kapli Božího Těla.
Program koncertu:
Výběr z děl
Claudio Monteverdi (1567–1643)
Adam Václav Michna z Otradovic (1600–1676)
Giuseppe Valentini (168 –1753)
