S Dvořákovou tvorbou má Musica Florea za třicet let své existence bohaté zkušenosti. Pod vedením Marka Štryncla vznikly nahrávky již osmi ze skladatelových devíti symfonií, pokaždé s hlubším pochopením romantické interpretace a jejích projevů, což ze symfonického dvořákovského cyklu v podání Musicy Florey činí jedinečný posluchačský zážitek.
Symfonie č. 7 d moll soubor nahrál již před osmnácti lety, její aktuální provedení však bude zcela jiné, jak přibližuje dirigent Marek Štryncl: „Když jsem na 7. symfonii pracoval poprvé, byl jsem velmi ovlivněn interpretací Václava Talicha, který dle svých vlastních slov zbavoval Dvořáka ‚oněch romantických nánosů‘. V následujících letech jsem se více a více nořil do tajů romantické hudební interpretace a mým cílem bylo navrátit se co možná nejblíže k původnímu zvuku a interpretaci Dvořákovy tvorby, jít takříkajíc ke kořenům.“
V čem se tedy bude letošní interpretace lišit od 18 let staré nahrávky? Nejvýraznějším výrazovým prostředkem, na nějž je kladen důraz, je tzv. flexibilní tempo. Tedy postupné i náhlé tempové změny, které nemusely být nutně zapsány v samotných notách, používaly se však běžně v dobovém kontextu, aby hudbě dodaly přirozený ráz lidské mluvy a jejích emocí.
„Za určitého extrémistu na poli flexibilního tempa se dá dle dobových kritik označit i Richard Wagner, kterého Dvořák velmi obdivoval. A rovněž z recenze Dvořákova dirigování se nám dochovaly zmínky o jeho práci s tempem,“ dodává Štryncl.
Symfonii č. 7 z roku 1885, která měla svou premiéru v londýnské St James‘ Hall, doplní v programu autorova Rapsodie a moll. A zatímco Symfonie č. 7 je temně dramatickou skladbou prostou prakticky jakékoli „slovanské lidovosti“, v případě Rapsodie je tomu zcela naopak. Přesto se této skladbě nevyhnul jistý tíživý osud.
Samotný Dvořák nebyl po jejím dokončení v roce 1874 s výsledkem spokojen, přepracoval ji, a nakonec se ani nedožil jejího prvního uvedení, které proběhlo v Praze až o celých třicet let později a zhruba půl roku po skladatelově smrti.
„Dvořák sám Rapsodii označil za symfonickou báseň, oproti striktně strukturované Symfonii č. 7 se tato skladba vzpouzí hranicím a pevné formě, je nádherně romanticky rozevlátá!“ doplňuje ke svému výběru Marek Štryncl.
Program Známý i neznámý Antonín Dvořák bude poprvé odehrán 30. října od 19:00 hodin v Městském divadle v Jablonci nad Nisou. 31. října, rovněž od 19:00 hodin, zazní v Praze v kostele sv. Šimona a Judy.
Přijďte se zaposlouchat do emotivní, romanticky nespoutané Dvořákovy hudby a nechte se svobodně unášet její citovostí třeba jako londýnské premiérové publikum Sedmé symfonie, které prý po každé větě dělalo veliký rámus a horečně tleskalo…
Koncerty se konají za finanční podpory Ministerstva kultury ČR, hlavního města Prahy, městské části Praha 1 a ve spolupráci s Mětským divadlem Jablonec nad Nisou.
