Velké množství koncertů českého klasicismu čeká ještě na své znovuobjevení. Jedná se o skladatele, o kterých samotní hudebníci nemají ani tušení. Ani Jan Křtitel Vaňhal (1739–1813) není všeobecně známou osobností. Přitom působil kromě domácí půdy i ve Vídni, kde se stal členem „hvězdného kvarteta“, v němž hrál na violoncello spolu s W. A. Mozartem, J. Haydnem a K. Dittersdorfem. Působil či navštívil mnoho italských měst (Benátky, Boloň, Ferrera, Florencie, Neapol) a zkomponoval řadu děl, zejména z oblasti duchovní hudby.
Vaňhal za svého života napsal kolem 73 symfonií, více než 100 smyčcových kvartetů a přes 58 mší. Tímto ale výčet jeho tvorby zdaleka nekončí. Po jeho smrti jeho dílo upadlo v zapomnění, ale v průběhu 20. století se opět stalo velmi populárním, za nejvýznamnější Vaňhalovy hudební počiny jsou považovány jeho instrumentální koncerty. V zahraničí je v současnosti Vaňhal paradoxně mnohem známější než u nás, jeho symfonie se začínají systematicky nastudovávat a nahrávat. Vaňhalova u nás Musica Florea také vrací k životu. Zdrojem pro výzkum notových zápisů jsou české archivy (Želiv, Osek), převážná část je pak uložena v Českém muzeu hudby v Praze.
Dnes jsou posluchači znovu objevováni čeští skladatelé mozartovské éry, kteří se do dějin české hudby nesmazatelně vryli. Poučená interpretace, která přihlíží k dobovým zvyklostem, nástrojům a způsobu provedení pak dokáže připravit autentický zážitek a ukázat, že jejich hudba je stále moderní a živá.
J. K. Vaňhal a jeho přátelé – program koncertu
Jan Křtitel Vaňhal (1739–1813): SINFONIA f moll
Leopold Koželuh (1747–1818): Concerto in D pro hammerklavier a orchestr
František Ignác Tůma (1704–1774): Sonata pro dva lesní rohy a smyčce
Jan Křtitel Vaňhal (1739–1813): SINFONIA c moll
Sólisté:
Petra Matějová – hammerklavier
Jana Švadlenková, Jiří Tarantík – přirozené lesní rohy
Musica Florea, dirigent – Marek Štryncl
