Na někdejšího spolupracovníka a přítele zavzpomínají muzikoložka Markéta Hallová, klavírista Radoslav Kvapil a bratr skaut Zdeněk Vild. O vlivu na mladou generaci badatelů pohovoří David R. Beveridge.
Jarmil Burghauser se narodil 21. října 1921 v Písku jako Jarmil Michael Mokrý a již v dětském věku se projevoval jako výrazný hudební talent. V šesti letech se začal učit hře na klavír, později studoval soukromě skladbu u předních českých hudebních osobností – například u Jaroslava Křičky (po jeho smrti pokračoval u Otakara Jeremiáše). Již jako dítě s úspěchem koncertoval na klavír. Po maturitě studoval skladbu a dirigování na Pražské konzervatoři (absolvoval v roce 1944 ve třídě Václava Talicha). Později pokračoval ve studiu muzikologie na Filozofické fakultě University Karlovy (z ideologických důvodů nesměl absolvovat a nedostal diplom). Vedle o rok mladšího Ilji Hurníka byl jedním ze dvou pražských výrazných chlapeckých skladatelských talentů 30. let, jejichž skladby byly veřejně provozovány a vydávány tiskem již v druhém desetiletí jejich života.
V letech 1946–1953 působil jako sbormistr Národního divadla, poté se věnoval vlastní tvorbě a vědecké činnosti. Jako muzikolog vešel ve známost zejména zpracováním definitivního souhrnného katalogu děl Antonína Dvořáka.
Po celý svůj život byl aktivním skautem, komponoval písně pro zpěv ve skautských oddílech a vydával zpěvníky junáckých a mládežnických písní. Zemřel 19. února 1997 v Praze.
Zázračné dítě Jarmil Burghauser
18. října 2021 od 17:00 hodin, Muzeum Antonína Dvořáka
