Nad Olomoucí zazáří měsíček na nebi hlubokém v režii bratrů Cabanových

Klasické dílo Antonína Dvořáka převedli Cabanovi v temné operní drama, jež odkrývá současný pohled na příběh Rusalky, která nesmlouvavě touží žít podle vlastních představ. Hudebního nastudování se ujal Marko Ivanović, který je současně dirigentem inscenace. Dramaturgyní je Vilma Bořkovec. Scénu navrhl Šimon Caban a kostýmy Karolína Srpková. V titulní roli Rusalky se představí Barbora Řeřichová a Radoslava Müller. Premiéra se uskuteční v pátek 16. prosince v 19:00 hodin, II. premiéra v sobotu 17. prosince ve stejný čas.

Rusalka patří již sto dvacet let k největším klenotům nejen české ale i světové operní literatury. Genialita Dvořákovy hudby a libreto Jaroslava Kvapila zaujme všechny diváky bez rozdílu věku. Michal a Šimon Cabanovi, tvůrci ceremoniálů Mezinárodního Filmového festivalu v Karlových Varech, režiséři oper Leonarda Bernsteina či inscenace Bond/ Medea – sentimentálně senilní (sta)řecká last minute tragédie, nabízejí svou režií další možný pohled na nesmrtelné dílo.

„Rusalka pro mě byla vždy více pohádkou pro dospělé nežli pohádkou pro děti. Je v ní ukryto mnoho psychologických poselství a žánrově se dle mého názoru blíží až k psychothrilleru, nebo dokonce hororu. Jsem ráda, že inscenátoři v Olomouci vzali dílo vážně natolik, že ho zpracovávají tak, jako by se všechna bezpráví v této opeře mohli dít i jim samotným. Z tohoto výrazného inscenačního vybočení, oproti uplynulým sezónám, mám velký respekt a velice si ho vážím. Mít v našem operním domě jméno Cabani je obrovská čest,“ sdělila umělecká šéfka souboru opery a operety Moravského divadla Olomouc Veronika Loulová.

Bratrské režisérské duo se na Rusalku dívají optikou současného světa. Svou interpretací naráží na nutkavé sny a touhy, kterým lidé bez rozmyslu propadají, anebo neschopnost komunikace a generačního poučení se z chyb a jejich neustálý cyklus. Současně nachází některá východiska v psychoanalýze Sigmunda Freuda a Oidipovském komplexu, protože jsou přesvědčeni, že tento fenomén ovlivnil již samotného Dvořáka s Kvapilem.

„Opera, díky hudbě, přináší vnímání ne realistického příběhu, ale asociační vnímání, podobenství. Zvláště dnes, kdy nerozhodnost Prince je podobná neschopnosti mnoha mladých mužů jasného rozhodnutí, komunikace, odpovědnosti. Oproti tomu Rusalka, jako žena je ochotna nejvyšší oběti pro dosažení cíle. A to hned, spontánně, zdánlivě bez rozmyslu. Jakmile jsem se ponořil do hudby a příběhu libreta, představil jsem si Olomouc a město univerzit plné mladých princů a rusalek,“ přiblížil svou inspiraci Šimon Caban a k ději dále vysvětluje. „Sledujeme příběh Vodníka coby stárnoucího muže, který kdysi také býval mladým krásným princem, ale teď už je jen voyerem mladých slečen, z nichž jedna zatouží překročit hranici virtuálního světa, dostat se do reality a odhalit – nám – tak jeho pravou identitu. Ve svém mládí netuší, že i ona jednou zestárne a nakonec se stane pro mnohé mladé ježibabou, která se bude chtít pomstít muži, který ji kdysi opustil.“

Tvůrci chtějí novým zpracováním Rusalky oslovit mladé lidi, protože v jejím příběhu spatřují paralelu s dneškem a s tím, co mladá generace prožívá. Navíc ve zkostnatělém převyprávění nevidí smysl. „Jaroslav Kvapil s Antonínem Dvořákem vedli tvůrčí dialog, který cílil k nejlepšímu vyznění díla. My v tomto dialogu musíme pokračovat se současným divákem i s tím vědomím, že někoho raníme, někoho potěšíme a někdo si toho, a i to si musíme přiznat, ani nevšimne. Ale inscenovat něco, co už tu mnohokrát bylo, je zbytečné. Chceme připravit kultivovanou, ale strhující Rusalku. Původní a přitom současnou. Nikoliv jako pohádku, ale jako drama,“ dodali ke svému záměru CABANI.

Marko Ivanović, šéfdirigent opery Národního divadla Brno, který je autorem hudebního nastudování a dirigentem, nechává Dvořáku hudbu plně vyznít. „Naše Rusalka není po hudební stránce nikterak revoluční nebo skandální. Snažil jsem se nechat Dvořáka promlouvat jeho přirozenou lyričností a nechat jeho hudbu plasticky vykreslovat jednotlivé nálady, charaktery i citová pohnutí. Vytahovat detaily, kterých je Dvořákova hudba pokaždé plna. Mým cílem, zkrátka, bylo vytvořit přesvědčivou, krásnou a emočně dráždivou vrstvu, o kterou se bude moct opřít překvapivě kontrastní, lehce provokativní a aktualizovaný režijní výklad,“ vysvětlil Ivanović a přiznává, že byl ze začátku spolupráce v rozpacích. „Úpravy textů jsou v činohře celkem běžným jevem, ale úprava operního libreta je věc poněkud ošemetnější. A zvlášť u tak prokomponovaného a notoricky známého díla, jakým je právě Rusalka. Ale musím říct, že mě už během prvních pracovních sezení pan režisér o své koncepci natolik přesvědčil, že jsem s velkou radostí nabídku přijal. Protože všechny navrhované škrty a změny dávaly naprostý divadelní smysl. Ano, v našem pojetí se nejedná o pohádku. Je to spíš sociální drama o dospívání, stárnutí a osudových rozhodnutích, která už nikdy nelze zvrátit. A ačkoliv tato témata jsou ve Dvořákově díle zakomponovaná, zůstávají často ukryta pod pohádkovou slupkou.“

Titulní roli Rusalky ztvární Barbora Řeřichová a Radoslava Müller. V roli Vodníka se představí Jiří Přibyl v alternaci s Davidem Szendiuchem. Princi propůjčí svůj hlas Jakub Rousek a Eduard Martyniuk.