Nástroj zvaný těremin a jeho vynálezce
Carolina Eyck se narodila v roce 1987 nedaleko Berlína a dnes je tato německá hudebnice a skladatelka jednou z nejznámějších hráček na těremin. Carolina je dcerou srbského hudebníka Jana Bělka. Od pěti let hrála na klavír a o rok později začala hrát na housle. Studovala speciální hudební školu v Berlíně a později přešla na violu. V sedmi letech se začala učit hrát také na těremin, a to s Lydií Kavinovou, neteří vynálezce těreminu. V letech 2007–2010 studovala hru na violu na Královské hudební vysoké škole ve Stockholmu. Vystupuje s předními světovými orchestry a hudebníky a vedle klasických a moderních kompozic se věnuje také improvizaci a vlastnímu komponování.
Na koncertu Pocta těreminu v pátek 24. května ve Dvořákově síni Rudolfina zazní těremin v žánru klasické hudby. Jednak to bude Fantazie pro theremin, hoboj, smyčcové kvarteto a klavír Bohuslava Martinů, který byl jedním z prvních skladatelů, kteří pro těremin komponovali; Fantazie měla premiéru na podzim 1945. Podle Caroliny Eyck je skladba velmi dobře napsaná. „Do kadence napsal Martinů překrásnou lidovou melodii, kterou hraji jako duet s violou. Je to moje oblíbená pasáž, hru na violu jsem totiž také studovala,“ vyznává se. Ve světové premiéře zazní skladba æther mladého českého skladatele Jakuba Rataje napsaná na objednávku Pražského jara. Kromě toho ještě uslyšíme Smyčcový kvartet G dur op. 17/5 Josepha Haydna, Smyčcový kvartet č. 3 a skladbu Motýli a rajky Bohuslava Martinů. Hrát budou vedle Caroliny Eyck (těremin) Alžběta Jamborová (hoboj), Karel Košárek (klavír) a Bennewitzovo kvarteto.
Nokturno s těreminem v sobotu 25. května v prostoru Royal na Vinohradské třídě č. 48 dá těreminu vyniknout v hudbě na hranici žánrů. Carolina Eyck jej představí jako moderní nástroj, zapojí i svůj hlas a tzv. pedálové efekty, které jí během vystoupení umožní nahrávat zvukové smyčky, vrstvit je, upravovat a vytvořit tak mnohovrstevnatou kompozici s iluzí, jako by na pódiu byl mnohočlenný ansámbl. V druhé části koncertu se k ní připojí talentovaný skladatel, dirigent a klavírista Jan Kučera. Společně zahrají několik známých kusů v úpravě pro těremin a klavír, například Labuť Camilla Saint-Säense či Vokalízu Sergeje Rachmaninova. Do neformální atmosféry nokturna skvěle zapadne improvizační jam session a zájemci z publika si budou moci hru na těremin i vyzkoušet.
Těremin a jeho vynálezce
Těremin (též theremin, thereminvox, termenvox, aetherophon, etherophon, éterové vlny) je elektronický hudební nástroj, který i po sto letech od svého prvního uvedení vyvolává úžas. Je ovládán bez doteku, pouze pohybem paží, dlaní a prstů. Hra na těremin je proto výjimečně náročná. Těremin je tvořen dřevěnou skříní se dvěma anténami. Vzdálenost ruky od příslušné antény ovlivňuje vlastnost zvuku. Pravá ruka ovládá výšku tónu (frekvenci), levá jeho sílu (amplitudu). Zvuková barva těreminu je podobná zvuku smyčcových nástrojů nebo lidskému hlasu.
Kromě občasného využití v klasické hudbě se těremin objevuje především v hudbě experimentální, populární a filmové. Oblíbené bylo jeho používání v polovině 20. století v hudbě k hororům a fantastickým filmům. Těremin používali ve svých skladbách například Edgard Varèse, Alfred Schnittke, John Cage a Bohuslav Martinů. Těremin se objevil mimo jiné v nahrávkách skupin Led Zeppelin (skladba Whole Lotta Love), Jean Ven Robert Hal, Riverside, Portishead, Plastic People of the Universe či u Toma Waitse nebo Jeana-Michela Jarra. Na svých koncertech ho používá kytarista Joe Bonamassa. Těremin inspiroval též americkou skupinu Beach Boys, která si pro svou skladbu Good Vibrations z roku 1966 nechala postavit snáze ovladatelný nástroj s podobným charakterem zvuku Tannerin (Electro-theremin). Těremin byl použit také třeba ve znělce seriálu Vraždy v Midsomeru, kde hraje hlavní melodii.
Zvuk těreminu vzniká jako elektrické kmity. Těremin pracuje na záznějovém principu – elektrické kmity s frekvencí ve slyšitelné oblasti vznikají jako zázněj (rozdílová složka) mezi kmity dvojice nesynchronizovaných oscilátorů, nejčastěji tvořených LC obvody, které kmitají na frekvenci několika set kHz. Frekvence jednoho oscilátoru je pevná, frekvence druhého se mění přibližováním pravé ruky k anténě připojené k laděnému LC obvodu. Signály z obou oscilátorů jsou vedeny do směšovače, ve kterém se oba signály sloučí. Vytvoří se zde tzv. zázněj, jehož frekvence je rovna rozdílu frekvencí vstupních signálů. Pokud jsou oba oscilátory naladěny na shodnou frekvenci, zázněj zanikne. Malým rozladěním jednoho z oscilátorů lze přelaďovat výstupní zvukový signál v širokém rozsahu. Zvukový signál je dále veden do obvodu, který ovládá amplitudu signálu. Je řízen třetím oscilátorem s vlastní anténou určenou pro levou ruku.
Vynálezcem tohoto nástroje byl ruský fyzik, hudebník a vynálezce Lev Sergejevič Těrmen, v západní Evropě a Spojených státech známý jako Leo Thèremin (1896–1993). Už v patnácti letech ve vlastní observatoři objevil novou hvězdu. Studoval hru na violoncello na konzervatoři v rodném Petrohradu a zároveň se stal strojním inženýrem. Po bolševické revoluci začal pracovat pro Rudou armádu. V roce 1919 se stal velitelem na hlavní radiostanici v Rusku a vstoupil do služeb Fyzikálně-technického ústavu. V té době vynalezl přístroj nazývaný těremin či thereminvox, který mu navždy změnil život. Na veřejnosti byl těremin poprvé představen na moskevském strojním veletrhu v roce 1920. O dva roky později Těrmen předvedl svůj nástroj samotnému V. I. Leninovi přímo v jeho pracovně. Lenin byl těreminem nadšený, viděl v něm ideální prostředek propagace elektrifikace. A tak se Těrmen vydává na velké turné, zatímco v zemi zuří občanská válka. Výtěžky z koncertů byly použity na boj s hladomorem.
V roce 1924 se Těrmen oženil s Katěrinou Konstantinovou a v roce 1925 dostal německý patent na „signální zařízení“ a „zařízení na generování zvuků“ (těremin). Jako zaměstnanec Fyzikálního ústavu se Těrmen seznamuje s praxí tajných služeb. V roce 1927 dostal povolení na delší obchodní cestu v rámci výměny vědeckých poznatků. Těrmenovy koncerty v zahraničí budí velkou pozornost, těremin je přijímán jak s nadšením, tak i s opovržením. Například slavný dramatik a spisovatel George Bernard Shaw prohlásil po jednom koncertě na adresu těreminu: „Už jsem slyšel lepší zvuky, když někdo hrál na hřeben obalený toaletním papírem…“
Těrmen se dohodl s firmou RCA na sériové výrobě těreminů, ale prodej nebyl tak úspěšný, protože přístroj byl poměrně drahý a navíc trh v roce 1929 ochromil krach na newyorské burze. Nicméně skupina hráčů na těremin slavila při koncertech úspěchy. V roce 1933 sestrojil Těrmen baletní hudební přístroj terpsiton a díky němu se v roce 1935 seznámil s osmnáctiletou tanečnicí Lavinií Williamsovou, s níž se později tajně oženil. Do Ruska se Těrmen vrátil v roce 1938, v době Stalinova teroru. Krátce po návratu byl Těrmen zatčen, uvězněn v Butyrské věznici a obviněn z účasti na vraždě Kirova. Dostal deset let za vlastizradu v jednom z nejhorších koncentračních táborů Ruska – Magadanu. Zachránily ho jeho schopnosti a vynález letadlového výškoměru. Do Moskvy si ho vyžádal samotný A. N. Tupolev. V Moskvě pak žil Těrmen v utajení a pracoval pro ruskou tajnou službu. Mimo jiné sestrojil zařízení, kterým ruská tajná služba odposlouchávala americké velvyslanectví v Moskvě. O jeho převratných, ale tajných vynálezech se nikdo nesměl dozvědět, přátelé v Americe byli dokonce přesvědčeni, že je Těrmen mrtev. I Stalinovu cenu dostal v roce 1953 v utajení.
Z anonymity vystoupil Těrmen až v šedesátých letech, kdy byl ale už prakticky zapomenutý. Jeho činnost se omezila na publikování v odborných časopisech. Z Ruska mohl vycestovat až v roce 1990. Když se v 94 letech objevil na jedné vědecké konferenci ve Stockholmu, byl to pro všechny šok. V roce 1993 byl natočen dokument o Těrmenovi An Electronic Odyssey. Těrmen zemřel v 97 letech, den po premiéře tohoto dokumentu v televizi BBC. V roce 2005 uvedlo Dejvické divadlo v Praze hru Petra Zelenky Teremin, která byla inspirována Těrmenovým pobytem ve Spojených státech. V hlavní roli exceloval Ivan Trojan.
Nejaktuálnější zprávy ze světa hudby přímo do Vaší schránky
[mc4wp_form id="339371"]
