Téměř totožným koncertem, kterým byla zahájena činnost orchestru, oslavila Česká filharmonie 120 let své činnosti. Historicky první a taktéž zahajovací koncert České filharmonie se uskutečnil 4. ledna 1896 v Rudolfinu pod vedením Antonína Dvořáka, z jehož skladeb byl také sestaven program večera.
I Dvořákova přítomnost po letech byla zhmotněna účastí skladatelova vnuka, Antonína Dvořáka III., který včera usedl v přízemí sálu Rudolfina do svého čestného sedadla. Program původního koncertu však nebyl kopírován do důsledků – organizátoři vynechali Slovanskou rapsodii č. 3, která původně zazněla v úvodu koncertu. Dalším rozdílem bylo původní uvedení pouze prvních pěti z Dvořákových Biblických písní.
Z dramaturgického hlediska by úplné kopírování původního koncertu bylo snad zajímavější (a i časově by byl program také stejně dlouhý), nicméně tato výtka je pouze marginální a nic nemění na vysoké interpretační kvalitě, s jakou se orchestr 120 let od svého založení na počátku roku 2016 představil.
Úplné začátky orchestru byly však velmi skromné – i z hlediska počtu hráčů se dnes jedná o rozdíl zcela zásadní. Sám Dvořák charakterizoval v dopise svému příteli Aloisi Göblovi z 23. prosince 1895 těleso, které měl na počátku roku 1896 dirigovat, jako „malý orchestr“: „Pravíte, že přijedete do Prahy. Nemůžete přijet ke koncertu filharmonickému dne 4. ledna? Bylo by to tak hezké. Já budu řídit: As rapsódii, „Othello“, pak sinfonii a „Biblické písně“ s malým orchestrem.“
Koncertní předehra Othello, která zazněla v programu jako první, je kromě předeher V přírodě a Karneval součástí původního cyklu Příroda, život, láska. Tyto, stejně jako veškerá Dvořákova orchestrální tvorba mimo symfonie, by si jistě zasloužila častější uvedení na koncertní pódia. Zvukově nápaditá předehra epického rázu byla provedena s plným respektem ke svému charakteru – velmi citlivě, s novoromantickým sentimentem i s procítěnou dramatičností.
Deset Biblických písní zaznělo v provedení mladého basisty Jana Martiníka, který se s těmito písněmi představil již v roce 2014 v Ostravě v rámci Dvořákovského písňového maratonu a v loňském roce na festivalu Dvořákova Praha – v obou případech s doprovodem klavíru. Jelikož tyto písně patří ke kmenovému repertoáru pěvce, nebylo pochyb o tom, že půjde o nevšední zážitek.
Jak sám Jan Martiník uvedl v rozhovoru pro internetový magazín České filharmonie, „v Biblických písních nejde o zpěváka, ale o slova a hudbu“. A přesně tak ve své interpretaci učinil. Martiníkův pěvecký projev je velmi inteligentní a procítěný, klade důraz na obsahovou část písní. Hlasově je pěvec, který je v současnosti v angažmá ve Státní opeře Unter den Linden v Berlíně, disponován výborně – s velkým rozsahem, zajímavou barevností, zvonivými výškami a výraznými hloubkami. Orchestr pod vedením Jiřího Bělohlávka sólistu doprovázel velmi citlivě a snažil se ho v jeho pojetí maximálně podpořit.
Slavnostní večer vyvrcholil provedením Dvořákovy Symfonie č. 9 e moll, op. 95 „Z Nového světa“, která již v roce 1896 musela být vnímána jako významný triumf české hudby v zahraničí. Netřeba připomínat, že Česká filharmonie pod vedením Jiřího Bělohlávka pořídila v nedávné době kompletní nahrávku Dvořákových symfonií a koncertů a že orchestr je s touto skladbou obeznámen více než dokonale. Rozhodnutí profilovat orchestr skrze hudbu Antonína Dvořáka, který mimo jiné dirigoval historický zahajovací koncert orchestru, bylo více než šťastné. Provedení Dvořákovy Deváté symfonie k výročí orchestru bylo snad jedním z nejlepších v interpretační historii této skladby vůbec. Současná kondice orchestru představuje velkou výzvu do budoucna, neboť se nejen vyrovná světové úrovni, ale v mnohém ji i předčí. Snad bude současná výzva přijata zodpovědně, stejně jako tomu bylo doposud pod vedením skvělého Jiřího Bělohlávka.
Hodnocení autorky recenze: 100 %
Česká filharmonie – koncert ke 120. výročí
Dirigent: Jiří Bělohlávek
Jan Martiník (bas)
Česká filharmonie
4. ledna 2016 Dvořákova síň Rudolfina Praha
program:
Antonín Dvořák: Othello, koncertní předehra op. 93
Antonín Dvořák: Biblické písně op. 99
Antonín Dvořák: Symfonie č. 9 e moll op. 95 „Z Nového světa“
