Nicola Proksch: Na koncertním pódiu je dnes více hudební svobody, než v divadle

  1. 1
  2. 2

Váš debut v roli Aminy v Belliniho La Sonnambula byl kritikou označen za „objev roku 2014“. Které z rolí vašeho hlasového oboru máte nejraději a které byste si přála ztvárnit?
Mám dvě role snů, jednak Konstanci v Únosu ze serailu – postavu, která je nejen hudebně, ale i svým charakterem velmi komplexní, to mě velmi láká – a jako druhou Donizettiho Lucii z Lammermooru, kterou jsem již zpívala koncertně, ale ráda bych ji také ztvárnila na scéně. Z partů, jež jsem zpívala na jevišti, mám ráda nejvíce Gildu v Rigolettovi. Její vývoj z malého děvčátka, které je otcem doma zavíráno, k silné, milující ženě, která se obětuje, až k umírající dceři, je obrovský a Verdiho hudba je tu nepřekonatelně krásná.

V roce 2003 jste získala cenu publika na rakouské mezinárodní soutěži Nico Dostala v operetním zpěvu. Jaký je váš vztah k operetě?
Nikdy jsem v operetě neúčinkovala na scéně, ačkoliv jsem samozřejmě zpívala mnoho operetních koncertů. Soutěže jsem se zúčastnila ještě před vlastním studiem zpěvu a Hlasy jara Johanna Strausse a Ukolébavkou Nico Dostala jsem si zřejmě získala srdce publika. V mnoha operetách Lehára nebo Kálmána je zapotřebí dramatičtější hlas „spinto“ jako pro Toscu anebo subretní hlas, ale ani jedno z toho nemám. Samozřejmě bych šíleně ráda jednou zpívala Adélu v Netopýrovi, ale zatím, kdykoliv jsem předzpívala Adélu, byla jsem vždy angažována jako Královna noci.

Nicola Proksch a Janáčkova filharmonie Ostrava v roce 2018 (foto Ivan Korč)
Nicola Proksch a Janáčkova filharmonie Ostrava v roce 2018 (foto Ivan Korč)

V mezinárodní pěvecké soutěži v Karlových Varech jste zvítězila v roce 2010, v roce 2016 jste poprvé vystoupila s Českou filharmonií, a to v Beethovenově Ódě na radost. Co vás čeká na tuzemských scénách v nejbližší době? A co na zahraničních?
Zpívám velmi ráda v Česku, díky svému manželství se cítím jako poloviční Češka. A spočívá to přirozeně i v mých kořenech. Nejbližším termínem je pro mne překrásný Glièrův Koncert pro koloraturní soprán v Ostravě s Janáčkovou filharmonií, na rok 2023 jsou plánovány další nahrávky pro Český rozhlas s mým ansámblem Duettino. Naplánován je i další projekt, kterým by se splnilo mé velké přání, ale o tom ještě nemohu mluvit.V Berlíně se již těším na obnovenou premiéru Kouzelné flétny ve Státní opeře Unter den Linden, tentokráte opět v klasické inscenaci Augusta Everdinga – ta poslední, kterou jsem tam zpívala před přestávkou způsobenou koronavirem, byla v nové inscenaci Yuvala Sharona. A pak dále koncertně Schubertova Mše As dur.

Nelze se nezeptat – vaším životním partnerem je basista Jan Martiník. Společně jste vystoupili na koncertních projektech, setkali jste si i na jevišti?
Se svým manželem Janem Martiníkem jsem se opravdu seznámila v práci, když jsme oba byli angažováni v Komické opeře v Berlíně. Tam jsme byli také poprvé spolu v produkci Pikové dámy. Na operním jevišti jsme se mimoto setkali také v Ostravě ve Stravinského Životě prostopášníka, kde Jan zpíval mého otce. V Kouzelné flétně jsme se potkali teprve ve Státní opeře Unter den Linden, a to při mém debutu – René Pape jako Sarastro byl tehdy tak laskavý, že si s Janem vyměnil představení – od té doby jsme tam společně zpívali hodně Kouzelných fléten. Zábavné bylo, že jsme jednou ve stejný den zpívali v Carmen – Jan Zunigu ve vídeňské Volksoper a já Micaëlu na japonském turné.Na koncertním pódiu vystupujeme spolu často, protože tam se náš repertoár zvlášť dobře doplňuje. Beethovenovu 9. symfonii jsme zpívali mnohokrát, mimo jiné také s Jakubem Hrůšou a Bamberger Symphoniker nebo s Petrem Altrichterem a Českou filharmonií. Ale také Mozartovo Requiem a Dvořákovo Te Deum jsme už společně provedli několikrát.

Nicola Proksch a Janáčkova filharmonie Ostrava v roce 2018 (foto Ivan Korč)
Nicola Proksch a Janáčkova filharmonie Ostrava v roce 2018 (foto Ivan Korč)

A jak skloubíte své umělecké diáře s „obyčejným“ životem?
V roce 2021 jsme se stali rodiči a já jsem poslední rok s malými výjimkami, kdy jsem doháněla zameškané koncerty z období korony, strávila s malým Tommim doma a v Rakousku. Snažíme se však prožít dohromady co nejvíce času a Jan je natolik nekonvenční, že si tu a tam sedne i po představení do auta, aby k nám přijel. Tento rok v dubnu jsem zpívala dva koncerty ve Švýcarsku a Jan měl zároveň operní produkci v Ženevě – tak byl ve svých volných dnech u nás a my jsme potom za ním jeli do Ženevy. Samozřejmě to není logisticky vždy snadné.

Nicola Proksch je koloraturní sopranistka často účinkující v České republice. (přečtěte si více…)

Nejaktuálnější zprávy ze světa hudby přímo do Vaší schránky

[mc4wp_form id="339371"]
  1. 1
  2. 2

Mohlo by vás zajímat


0 0 votes
Ohodnoťte článek
0 Komentáře
Inline Feedbacks
View all comments