Norman Lebrecht: Je na čase, aby se BBC a Proms rozešli

U nás v Británii jsou dvě mediální události, které rok co rok oznamují změnu ročního období. Každoroční dopis od čtenářů vytištěný ve střední části velkých novin, který ohlašuje první návrat vlaštovek, je známkou nastupujícího jara. Píseň Rule Britannia, která má zaznít vždy druhou sobotu v září na koncertě Last Night of BBC Proms, zahajuje načechrávání ovčích peřin a celkové zazimovávání po celé Británii.  

Zpěv písně Rule Britannia je jednou z mála tajných dohod mezi kulturním a národním cítěním. Nerozlučně patří k jedinému koncertu vážné hudby, který je vysílán na hlavním kanálu televize BBC. Zdvihá nás z našich gaučů, abychom nestydatě zpívali slova, která už dávno ztratila svůj význam. Po zásluze zapomenutý Thomas Arne, který napsal hru se zpěvy pro West End v roce 1740, tuto árii napsal jako apel na národní sjednocení tváří v tvář hrozícímu skotské separaci. Kdyby se šéfka Skotské národní strany Nicola Sturgeonová kvůli tomu textu nyní urazila, pochopil bych to. Ale ti, co hlučně propagují hnutí Black Lives Matter, protestovat proti tomuto textu důvod nemají, krom štvavého slova “otroci.” 

Pro neschopné BBC je však sebemenší rozhorlení impulzem tomu, aby odstartovalo tajfun interních pokynů a úskoků.

Minulý víkend vypustilo BBC do tisku, že dirigentka, která měla dirigovat onen concert Last Night of the BBC Proms, Dalia Stasevska, která podporuje hnutí Black Lives Matter, měla s dirigováním písně Rule Britannia morální problém. Slečna Stasevska je pěkně prosím finská Ukrajinka, které dopřáli tu čest dirigovat poslední koncert BBC Proms okoralí, bledí muži z hudebního oddělení BBC, aby tím vylepšili svou interní genderovou nerovnováhu. Tato chráněnkyně vedoucího BBC Symphony, Sakariho Oramy, je spolu s Oramem jedna ze čtyř finských dirigentů, kteří mají posty u některého z orchestrů BBC (krom těchto dvou je to John Storgårds u BBC Philharmonic a Anna-Maria Helsing u BBC Concert Orchestra). Finové mají tendenci tvořit kliky a je zajímavé, že nervózní BBC dosud stále neuvedla žádného nebělošského dirigenta.

Tato nepříliš schopná dirigentka s omezenými zkušenostmi má za manžela pravnuka finského skladatele Jeana Sibelia a sdílí prchavé zájmy nynější generace třicátníků. Ač toho ví o Británii málo, ráda zveřejňuje své názory. Pod vedením jakéhokoliv předchozího vedoucího BBC Proms – mezi nimi Roger Wright, Nicholas Kenyon, John Drummond – by jí však bylo nejspíš soukromě sděleno, že pokud se jí hymna nelíbí, může koncert odmítnout. Drummond se ocitl tváří v tvář pozdvižení proti křiklavé premiéře Harrisona Birtwistla. Wright zakázal Nigelu Kennedymu vystupovat, protože učinil politické gesto tím, že se ukázal v arabské pokrývce hlavy. A co na tom? BBC Proms skandály jen prospívají.  

Ale současní vedoucí – Alan Davey z Radia 3 a David Pickard, vedoucí BBC Proms – nechali Statevskou, aby vyřkla svou politickou výtku a pak nad ní dumali. Museli si být vědomi, že informace může uniknout do médií, která by je mohla přinutit k akci. V tomto období, kdy Tony Hall pronáší v Edinburghu jakožto generální ředitel BBC svůj projev na rozloučenou a Tim Davie není přitom ještě úplné dosazen jako jeho nástupce, je na nejvyšších postech BBC vakuum, které způsobuje, že má BBC v poslední době tendence nechávat možná rozhodnutí procházet médii dřív, než se tak učiní definitivně.

Když se mediální ohlas vyhrotil do letní bouře, zmocnila se BBC panika. Po pondělní horlivé změti virtuálních schůzek se společně rozhodli – nikdo z BBC se k rozhodnutí osobně nepřihlásil – že píseň Rule, Britannia a ještě více imperiálně znějící Land of Hope and Glory na posledním koncertě BBC Proms zazní, ale beze slov, aby texty nikoho neurážely. Vynechání zpěvu bylo falešně svedeno na prevenci proti šíření koronaviru.

Takže ve snaze vyhovět všem, udělalo vedení BBC Proms to nejhorší, co se dalo – nabízí dvě písně, které nemohou být zpívány, dvě hymny bez emocí. Poprvé v historii si BBC dovolilo aktivně cenzurovat BBC Proms.

Záleží na tom? Samozřejmě, že ano. Stojíme tváří v tvář zimě plné trampot, jak o ní mluvil Shakespearův Richard III. Bude to ta nejbezútěšnější zima v žijící paměti, kdy nás bude pandemie pronásledovat ulicemi a nezaměstnanost bude stoupat na úroveň Velké hospodářské krize. Národ v dobách změny ročního období čeká útěchu a jistotu, ubezpečení, že Rule Britannia je stále na programu druhou neděli v září, tak, jako každý rok. Potřebují vědět, že kromě roušek a rozestupů můžeme koronavirus přemoci tím, že zachováme chladnou hlavu. Vykleštěním Rule Britannia BBC ukázalo, že není napojeno na náladu národa. Hrozí mu také, že ztratí důvěru hudební komunity. Komerční provozovatelé, kteří by za normálních okolností brali vliv BBC nad Proms jako samozřejmost, si začínají šuškat o možných alternativách. Vlastnictví Proms není přece vyryto do kamene.

BBC si festival osvojila v roce 1927 po tom, co se jeho spoluzakladatel, dirigent a podnikatel Henry Wood, ocitl ve finančních potížích. Woodův orchestr se spojil s BBC Symphony a Proms vesele pokračovalo, dokud se BBC najednou v roce 1939 nerozhodlo ze spolupráce vycouvat v době nouze nejvyšší. Wood sehnal na několik let bohaté sponzory, dokud si to BBC zase nerozmyslelo, asi proto, že si uvědomilo prestiž skutečně populárního programu nekompromisně intelektuální hudby.

Od té doby, se BBC pyšní tím, že má na starosti „největší festival vážné hudby na světě“ aniž by potřebovalo jediný cent od soukromých dárců. Na cestě byla i zakolísání, například v roce 1980, kdy začaly všechny orchestry BBC stávkovat, a podpůrci Thatcherové doporučovali privatizaci. Ale mašina BBC Proms většinou jela hladce dál a ti nejlepší umělci světa spolu stále soupeří o možnost účinkovat na jeho programech.

Jediná sezóna stojí BBC 10-11 miliónů liber. Polovinu zaplatí prodej vstupenek. Z toho 5 milionů liber zajišťuje stovky hodin bezplatného vysílání. Je to nic oproti tomu, co vydá BBC za fotbal. Pro BBC jsou Proms dobrým obchodem.

Letos ale BBC svému údělu nestačilo. Měsíce dohadování vyústily ve dvou zářiových týdnech koncertů v prázdné Royal Albert Hall. Nikdo s tím spokojený nebyl, ale vinu uvalili na koronavirus. Pak se ale začaly rýsovat další koncerty. Wigmore Hall ohlásilo 100 koncertů “s obecenstvem či bez obecenstva.”  Cadogan Hall, která se nachází půl míle od Royal Albert Hall, čile prodává vstupenky na září. První však zareagoval bývalý vedoucí Proms, Roger Wright, nyní prezident Britten-Pears Arts, který vzkřísil Aldeburgh Festival, skrze který letos shromáždil úžasné hudebníky a nadšené publikum.  

Minulý týden zahrál cellista Sheku Kanneh-Mason se svou sestrou, klavíristkou Isatou, stopadesátičlennému obecenstvu v Aldeburghu. Příští měsíc se dvojice předvede v prázdné Royal Albert Hall. Na koncertě u v Aldeburghu byl i Alan Davey z BBC, ano, ten, který nebyl schopen zorganizovat živé obecenstvo na letošní Proms. Všem kolem říkal, jak byl koncert úžasný, aniž by vysvětlil, jak je možné, že BBC, se vší svou mocí, není schopné zorganizovat něco podobného. Z mého pohledu to vypadá jako šokující zanedbání – selhání odvahy, představivosti, vynalézavosti, citlivosti, a iniciativy. Zatímco pořadatelé po celé zemi lákají obecenstva na živou hudbu, BBC dává ruce pryč a vinu svaluje na koronavir – jak za prázdnou Albert Hall, tak za fiasko kolem písně Rule Britannia.

Za normálních okolností by padaly hlavy (tak, jako v roce 1980). Pravda, nastupující generální ředitel Tim Davie má před sebou větší oříšky – vyřešení přes 75 licenčních poplatků, nedostatek nových televizních programů a nekontrolovatelné nabírání nových pracovníků, kterých není třeba. Ale Proms jsou pro BBC talismanem a neschopnost zorganizovat festival s živým obecenstvem vyvolává otázky o důvěře a schopnostech. Proč bylo nad síly BBC pustit 50 až 500 lidí do sálu o 5000 sedadlech? Je BBC stále nejlepším zprostředkovatelem letní hudby? Svedl by to soukromý organizátor, nebo koprodukce se soukromým organizátorem, lépe? Může být koncert Last Night proměněn v lukrativní událost? Zničilo vyloučení Rule Britania Last Night zcela?

Otázka privatizace opět visí ve vzduchu. V Německu nabízí státní rozhlas NDR svůj sbor k veřejnému výběrovému řízení. Londýnská South Bank Board vypadá, že se co chvíli rozpadne. Koronavirus mění svět umění, v něčem i k lepšímu. Je na čase, abychom začali přemýšlet o budoucnosti Proms. BBC nás letos zradilo. Šel by na to jiný zprostředkovatel – Channel 4 nebo Sky lépe?