V noci na dnešek zemřel v pražské nemocnici inspirativní český dirigent Libor Pešek. Bylo mu 89 let.
Libor rozzářil Liverpool jako žádný hudebník od dob Beatles.
Když v roce 1987 nastoupil na místo šéfdirigenta, našel sklíčený orchestr v neutěšeném městě a během několika měsíců zcela změnil atmosféru. Nikdo nevěděl, jak to dokázal, ale na tváře hudebníků se při zkouškách vrátily úsměvy – které se poté při setkáních v baru se ještě více rozšířily. Na jedné straně byl přátelský a kolegiální, na druhé straně dokázal během chvíle povzbudit.
Začal Mahlerovským cyklem, který přerostl v jedno z nejpodmanivějších provedení ve své době. Hrál Sukova Asraela, české mistrovské dílo v zahraničí prakticky neznámé, stejně jako Dvořákovy symfonie, trochu Brucknera, hodně Brahmse. Zpátky do Prahy si odvezl Elgara a Vaughana Williamse. Nezapomenutelné bylo jeho provedení Brittenových Mořských interludií z Petera Grimese. Pořídil řadu nahrávek.
Liverpool jej pohltil. V hotelu Adelphi byl jsem svědkem toho, jak jej přístavní dělníci a místní štamgasti objímali. Hovořili jsme pozdě do noci a zpečetili hluboké přátelství. V letech 1987 až 1998 byl v Liverpoolu hudebním ředitelem a odcházel v slzách, když se orchestr dostal do administrativních a jiných potíží.
Narodil se 22. června 1933 v Praze, měl živé vzpomínky na německou okupaci a za komunistické totality si zachoval svéráznou nezávislost. Kromě Liverpoolu zastával posty u Pražských symfoniků a Českého národního symfonického orchestru. V letech 1981 až 1990 byl pravidelným hostem České filharmonie. V pozdějších letech působil ve Slovenské filharmonii v Bratislavě. Někdy bylo těžké přeložit jeho svébytný styl humoru.
Bože, bude nám tolik chybět!
Upřímnou soustrast synovi Filipovi, jeho partnerce Jarmile a celé rodině. Pokud víme, žádný pohřeb se konat nebude – jen soukromé setkání na jeho pražské zahradě. Tak liborovské.
