„V Praze nevznikl koncertní sál pro klasickou hudbu více než sto let a z dlouhodobé analýzy vyplývá, že Praze chybí dostatečně velký soudobý koncertní sál s výbornou přirozenou akustikou pro symfonickou hudbu. Dvořákova síň Rudolfina z roku 1885 a Smetanova síň Obecního domu z roku 1911 neodpovídají soudobým akustickým, kapacitním ani provozním požadavkům,“ uvedla primátorka Adriana Krnáčová (ANO). Kapacita nového koncertního sálu by dle primátorky měla být alespoň 1.800 míst.
Nyní hlavní město připravuje podklady pro stavbu. Již zpracovaná prověřovací studie, která ukázala například kudy vést dopravu nebo jak budovu zasadit do stávající infrastruktury a zástavby, bude podkladem pro územní studii. Ta určí budoucí podobu celé čtvrti. Následovat bude zadání studie proveditelnosti, která prověří náklady, různé varianty správy, financování, možné kapacity a rozsah dalších provozů v budově. Institut plánování a rozvoje na přípravě podkladů spolupracuje s Českou filharmonií, Symfonickým orchestrem hlavního města Prahy FOK, Spolkem pro výstavbu koncertního sálu v Praze, architekty a specialisty na akustiku.
Efektem stavby nového koncertního sálu by mohl být další rozvoj oblasti. „Díky plánům na stavbu koncertního sálu celé území získává vizi. Nová koncertní hala může nastartovat revitalizaci území Bubny – Zátory, kterým se v současnosti také usilovně zabýváme,“ uvedl ředitel Institutu plánování a rozvoje Ondřej Boháč.
O stavbě nové koncertní síně se v Praze mluví od začátku devadesátých let. V minulosti se objevil návrh, aby na ostrově Štvanice stála budova přezdívaná Rejnok, kterou zesnulý architekt Jan Kaplický vytvořil pro České Budějovice. Od umístění objektu na Štvanici vedení města ustoupilo, projekt se nicméně může přihlásit do soutěže na Vltavské. Musel by se však přepracovat, protože Praha chce stavět budovu pro 1.800 až 2.200 návštěvníků, zatímco Kaplického návrh má zhruba poloviční kapacitu.
