Nová Říše a její tři skladatelé. Tanec, houslový koncert a zakázaná symfonie

Nová Říše. Městys na Českomoravské vrchovině, který dal Evropě tři skladatele. Městys, ve kterém vzniklo celé básnické dílo Otokara Březiny, a kde opat Bedřich Franz provedl první daguerrotypické pokusy na území tehdejšího mocnářství. Hudební odkaz tohoto území připomenou koncerty Z Nové Říše do světa, které se konají v Besedním domě příští týden od středy do pátku. Na programu jsou skladby Jana Nováka a bratrů Vranických.

Večer zahájí Novákova Elegantiae tripudiorum, symphonia minore (Elegance valčíků), která vznikla na počátku 80. let minulého století původně pro sólový klavír. „Autor ji instrumentoval dodatečně a hudbu schubertovsko-chopinovské stylizace tak přenesl do světa velkého zvuku a barevných hříček, kde lze slyšet noblesu Čajkovského, zádumčivost Debussyho nebo ostrou rytmickou dravost Stravinského. To vše na důsledně třídobém půdorysu,“ uvedl muzikolog Stanislav Tesař, shodou okolností též novoříšský rodák.

Následně se sólového partu ujme Jiří Vodička, koncertní mistr České filharmonie. V jeho podání zazní Houslový koncert C dur Antonína Vranického, který byl žákem Mozarta, Haydna a Albrechtsbergera. Rozsáhlá virtuosní skladba z přelomu klasicismu a romantismu vyžaduje bravurní techniku obou rukou a obrací posluchačovu pozornost od díla samotného na osobu interpreta. Vodička, který hraje na housle Joseph Gagliano z roku 1774, pravidelně vystupuje jako sólista i komorní hráč na tuzemských i zahraničních pódiích.

Po pauze zazní dílo, které bylo ve své době považováno za provokaci a zakázáno: Velká charakteristická symfonie c moll věnovaná míru s Francouzskou republikou.  Pavel Vranický, který byl spolu s Mozartem předním členem vídeňské zednářské lóže, v ní zpracovává tehdejší neúspěchy aliančních vojsk Rakouska a Pruska. „Připomínka francouzské revoluce, která otřásla sebevědomím všech evropských monarchů, v sobě nese prvky průkopnického díla. Přináší již zvukomalebnost romantismu, který místy líčí válečnou vřavu. Neobvyklé je zařazení smutečního pochodu do 2. věty symfonie. V tom drží Vranický primát, tento žánr totiž použil o sedm let dříve než Beethoven v Eroice,“ upozornil Tesař s tím, že Vranický patřil ve své době k velmi vyhledávaným a oblíbeným skladatelům i dirigentům, mimo jiné premiéroval Beethovenovu První symfonii.

Všem třem koncertům předchází setkání u sklenky vína. Posluchači se na něm dozví zajímavosti o skladbách, které je následně čekají v sále. Přiblíží jim je právě Stanislav Tesař a také basista Richard Novák, bratranec Jana Nováka. Setkání se koná od 18.15 do 19.00 v ředitelském salonku Besedního domu.