Nová sezona plzeňského baletu začne v srpnu Anastázií

  1. 1
  2. 2

Bude inscenace vycházet z Šostakovičovy opery Lady Macbeth mcenského újezdu?
Vychází ze stejné literární předlohy – z díla Nikolaje Leskova, libreto připravoval Libor Vaculík společně se Zdeňkem Prokešem. Hudbu ale vybere a sestaví Libor Vaculík z různých Šostakovičových děl. Má velký cit pro výběr hudby. Navíc Dmitrij Šostakovič je jeho oblíbený autor.

Kdo bude tančit hlavní ženskou roli?
Jarmila Hruškociová. Domluvili jsme se, že se vrátí v nadcházející sezóně z mateřské dovolené na částečný úvazek. Soustředí se především na toto představení, jinak se vrátí do Zkrocené zlé ženy.

Který titul je ten čtvrtý v nové sezoně?
Mladý německý choreograf Dustin Klein z Mnichova pro nás připraví na Malé scéně balet inspirovaný románem Kena Kesseye Vyhoďme ho z kola ven. Dustin Klein připravoval choreografie nejen pro Mnichova, ale také pro Stuttgart, ale i pro Stanislavského divadlo v Moskvě. Jsem rád, že jeho angažováním v Plzni rozšíříme řady choreografů, kteří připravují inscenace pro náš soubor.

A nerad bych zapomněl na zajímavý doplněk našich představení, na Baletní ateliéry. I v příští sezóně v nich pokračujeme.

Divadlo J. K. Tyla – Korzár (foto Irena Štěrbová)

Také jste avizoval večer mladých choreografů. Uskuteční se?
Ano, v lednu 2021 na Malé scéně a jako choreografové se představí členové našeho souboru. Vnímám tento počin, ve světě obvyklý, jako podporu jejich dalšího rozvoje. Čísla si budou připravovat sami, ale večer musí ctít a zachovat dramaturgickou strukturu. Měl by mít téma, měl by být pestrý a nést v sobě estetiku a krásu. Proto spolupracujeme, domlouváme se na nápadech a možnostech. Vše je zatím ve stadiu zrodu. Zřejmě náš večer pojmenujeme ´Baletní inspirace´. Slovo ´balet´ se totiž v poslední době vytrácí, všechno se schovává pod pojmem ´tanec´. A balet je upozaděn a lidé nabývají dojmu, že je to jen tanec na špičkách. Ale balet je přitom tvar umění, způsob umění. Balet nejsou jen špičky!

Nastoupí baletní soubor do nové sezony ve stejném složení, nebo dojde k nějakým změnám?
V řadách tanečníků k žádné změně zřejmě nedojde. Soubor se nemění. Ne, že bychom nikoho nepotřebovali, tanečníci hodně migrují a mění angažmá, ale kvůli koronavirové krizi jsme museli zrušit konkurzy. Mění se jen lidé, kteří jsou u nás v divadle na praxi. Tam k obměnám dojde. Není samozřejmě vyloučeno, že během léta může dojít ke změně i v sestavě tanečníků. Neuvažuji o ní ani se k ní nechystám, ale nemůžete vyloučit, že bude někdo chtít odejít. V souboru dojde ke změně na postu baletních mistrů a Martin Šinták s námi bude od příští sezóny spolupracovat externě jako choreograf nebo jako hostující umělec ve vybraných inscenacích.

Divadlo J. K. Tyla: Sněhurka (foto Martina Root)

Jak vypadá praxe v divadle? Na tuzemských scénách to není obvyklé.
Na západě je taková praxe běžnou záležitostí, to je zřejmě důvodem, proč tuto šanci využívají především cizinci. V jejich zemích je systém praxí a podpory studentů na úplně jiné úrovni než u nás. Rodičům se tam mnohem víc vyplatí podporovat své děti na praxi v divadle než platit soukromé hodiny na akademii. Mohou využívat i podporu od státu. Dobře si uvědomují, že většina souborů nerada přijímá absolventy škol, kteří ještě nejsou zvyklí pohybovat se v divadelním provozu. Praxe jim usnadňuje uplatnění získat. My využíváme praktikanty především ve sborových výstupech, a když jsou šikovní, dostávají i sólové příležitosti. Od nové sezony budeme mít čtyři dívky a tři kluky. Pracuji s nimi nesmírně rád – jsou ochotní, pracovití, snaživí.

Soubor je dnes opravdu mezinárodní. A českých tanečníků v něm ubývá. Čím to?
Má to širší souvislosti. Na konkurzy chodí podstatně méně Čechů než cizinců. Ti nejlepší chtějí do ciziny, maximálně do Prahy, kde se raději uplatní v muzikálech. Samozřejmě, když budu vybírat mezi dvěma stejně kvalitními tanečníky, budu preferovat Čecha – jsme ze stejného prostředí, rozumíme si. Ale takových příležitostí výrazně ubývá.

Zmínil jste Zkrocení zlé ženy a jeho četnější zařazení na repertoár DJKT. S touto inscenací budete hostovat v září ve Stavovském divadle, kde také převezmete ceny, které inscenace získala na přehlídce BALET 2019.
Naše Zkrocení zlé ženy získalo hlavní cenu jako nejlepší taneční představení, Gaëtan Pires cenu za mužský sólistický výkon v roli Petruccia, za něj již byl nominován i na Cenu Thálie. Jarmila Hruškociová figurovala v širších nominacích za roli Kateřiny. Skladatel Jan Kučera obdržel Čestné uznání. Konkurence v soutěži byla velká – účastnilo se jí jedenáct baletních souborů s 28 inscenacemi. O to víc nás ocenění těší.

Gaëtan Pires ve Zkrocení zlé ženy, DJKT (foto Irena Štěrbová)

V Praze hostujete poměrně pravidelně s různými typy inscenací.
Ano, v posledních letech jsme vystupovali na scénách pražského Národního divadla často. V Národním divadle jsme uvedli třikrát Coppélii, dále Šípkovou Růženku, Annu Kareninu a Spartaka. Ve Stavovském divadle jsme hostovali s Čachtickou paní a Prokofjevovou Popelkou.

Uskuteční se hostování na zahraničních scénách? Nebyla domluvená představení zrušena kvůli koronavirové krizi?
Dokonce plánujeme další! V únoru jsme byli v bavorském městě Kempten s inscenací Dům Bernardy Alby a nyní se jedná o dalším zájezdu do Kemptenu – chtějí, abychom tam hráli v roce 2021 Čajkovského.

Plánujete hostování s inscenací, která ještě neexistuje!
Je to úžasná věc – divadlo se k tomu rozhodlo na základě zhlédnutí Domu Bernardy Alby. Poznali náš soubor, choreografku Annu Vitu. A chtějí její další inscenaci v našem provedení. Je to pro nás velká radost a velký závazek. Doufáme také, že se podaří pokračovat i ve spolupráci s Regensburgem, kde jsme v lednu uvedli dvě úspěšná představení Labutího jezera v rámci partnerství našich měst a na základě domluvy ředitelů obou divadel. Plánů tedy máme dost. A já věřím, že se nám je všechny podaří uskutečnit tak, jak si přejeme.

Divadlo J. K. Tyla: Labutí jezero (foto Pavel Křivánek)
  1. 1
  2. 2

Mohlo by vás zajímat