Ohlédnutí Radima Dolanského

  1. 1
  2. 2
  3. 3

Takřka na den přesně je to teď čtvrtrok, co byl 3.března z vedení pražské Státní opery ministrem kultury Jiřím Besserem odvolán Radim Dolanský, a co bylo stejným rozhodnutím stejného politika předáno řízení tohoto operního domu do rukou řediteli Národního divadla Ondřeji Černému. Co se tehdy odehrávalo za zavřenými dveřmi ministerstva? A co ve Státní opeře? Zdaleka nejen to je téma následujícího rozhovoru s Radimem Dolanským.

Přesné okolnosti, za kterých jste byl před čtvrt rokem odvolán z čela pražské Státní opery, zůstaly dodnes ne zcela vyjasněny. Buďte alespoň teď, s odstupem času, konkrétnější. Například ministr Besser tehdy řekl, že jste mu „něco slíbil“. I dnes jen málokdo tuší, co přesně to bylo. Co tedy?

Je to trochu složitější. Jak všichni víme, můj předchůdce, dirigent Oliver Dohnanyi, vedl operu několik měsíců, ovšem nedařilo se mu umělecky, už vůbec ne manažersky. Jeho rozhodnutí o odstoupení jsem považoval za správné, i když bylo ministrem, zřejmě, vynucené. Olivera si jako dirigenta velmi vážím, jsem dokonce přesvědčený o tom, že to s operou myslel dobře, ale obklopil se špatnými lidmi, kterým slepě důvěřoval, a to ho nakonec stálo místo.

Špatní lidé – koho přesně tím myslíte?

Svým poradcům říkal tým strategického plánování. V týmu působil například Luděk Golat, doktor Josef Herman a další. Golat je sice starý praktik, ale myslel víc na sebe a zajištění své rodiny, než na divadlo samotné. Herman je zase pouze teoretik, který se plete do toho, čemu nerozumí a působí tím spíš škodu, než užitek. Pánové byli za své „služby“ královsky odměňováni, scházeli se téměř denně, za první tři měsíce sice stačili naplánovat sezony do roku 2022, ale nikdo nevěděl, co se v opeře bude dít na konci roku 2010! Navíc teprve po asi třech měsících tohoto „vedení“ si všimli toho faktu, že Státní opera Praha je ve ztrátě -tenkrát 15 milionů korun . Další měsíc trvalo, než s tím něco začali dělat. A co vymysleli? Vyškrtali většinu hostů, tím nadmíru přetížili sólisty Státní opery, vážně se zabývali takovými nesmysly, jako že v rámci šetření například zakážou zaměstnancům jezdit výtahy směrem dolů, přestane se do provozní budovy kupovat toaletní papír a podobně. To by snad ještě nebylo ani tak hrozné, ale oni zároveň uvažovali o asi šesti, sedmi nových premiérách v roce 2011, čemuž jsem za dané situace už vůbec nerozuměl. Přiznávám, že třeba se zajímavými inscenátory, ale fakt byl ten, že pražská Státní opera si z finančních důvodů nemohla dovolit ani jednu takovou premiéru! Pokud by Dohnanyi začal s uzavíráním smluv na tyto nové produkce, Státní operu by to finančně úplně položilo.


No a jak to tedy bylo s oním slibem, který jste měl dát ministrovi?

Bohužel jsem se neshodl s panem ministrem už při předávání mého jmenování. Tenkrát mi oznámil, že Státní opera Praha končí 30. června 2011. Byl prostě přesvědčený, že v Praze pro Státní operu není místo. Podařilo se mi ho přemluvit, aby lhůtu prodloužil do konce tohoto roku. Následně jsem s náměstkem Zdráhalem domluvil ještě další půlrok. Můj plán byl ten, že jsem chtěl pana ministra v tom krátkém čase, který nám zbýval, přesvědčit, že soubor Státní opera Praha má své kvality a rozhodně tady má své místo.

Teď, s odstupem několika měsíců, jistě dokážete s větším nadhledem popsat, jaké jste tedy podnikl hlavní kroky ve funkci pověřeného ředitele?

V první řadě bylo třeba zrušit všechny ty předdomluvené zahraniční inscenátory, na které jsme skutečně neměli finance. Následně bylo třeba ze dne na den vymyslet nový dramaturgický plán. Cokoli jsem tenkrát rozhodoval, vždycky jsem při tom musel myslet na fakt, že jsme ve ztrátě již 18 milionů korun! Musel jsem přijít s návrhem krizového scénáře, ovšem s jednou prioritou – umělecky jsme neměli jít dolů, ale právě naopak. Narychlo jsme vrátili na repertoár Lucii di Lammermoor, což bylo nutné spíše z provozních důvodů. Pozval jsem domácí inscenátory k realizaci baletu Giselle – mimochodem jsem vděčný šéfce baletu a zároveň choreografce Haně Vláčilové, dirigentovi Tomáši Braunerovi a celému souboru za jejich mimořádně povedenou práci! Vznikla nádherná inscenace, která prokázala kvality našeho baletního souboru, klasický balet k nám prostě patří. Dále jsem zařadil na repertoár nového Trubadúra. Tady jsem domácí tým posílil dirigentem Janem Lathamem-Koenigem. Titul je obsazený – až na dvě výjimky – výhradně našimi sólisty. Chtěl jsem tady předvést hudební kvality našeho ansámblu. Dirigent Koenig byl správná volba, užíval jsem si každou minutu strávenou na zkouškách. Po hudební stránce jsme na premiéře zažili malý zázrak. Co se týká inscenátorů, můj vděk nezná mezí – pánové Jelínek, Cukr a Dautovský vytvořili inscenaci s téměř nulovým rozpočtem, na víc prostě nebylo. Smekám před nimi! Uvědomoval jsem si, že soubor musí především pracovat a to s co nejlepšími umělci. Podařilo se mi získat Gerda Albrechta, se kterým teď Státní opera Praha nastuduje projekt pro operní festival v Litomyšli. Přizval jsem ke spolupráci mladého italského dirigenta Gianlucu Marcianiho, jehož hudební pojetí Traviaty byl neskutečný zážitek pro soubor i pro diváky. S režisérem Thaddeusem Strassbergerem měl Marciani nastudovat v roce 2012 Sedláka kavalíra a Komedianty. Nevím ale, jestli tento projekt teď bude zrealizován. Skvělá dirigentka Elisabeth Fuchs převzala taktovku v Mozartově Kouzelné flétně a s naším ansámblem doslova kouzlila. Postupně jsme začali s přeobsazováním sólistů tak, aby každý časem zpíval výhradně svůj obor. Po japonském turné jsme připravovali bonbónek – tým Koenig, Bogza, Vasileva měl připravit koncertní provedení Wagnerova Lohengrina. K tomu ale už nedojde, protože můj nástupce místo toho vrací původně pro rok 2010 naplánovanou Weberovu a Mahlerovu operu Tři Pintové. Změny u divadla nelze očekávat ze dne na den, ale myslím, že jsme vykročili správným směrem. Po celou dobu jsem komunikoval se sólisty, dirigenty, uměleckou radou sboru i orchestru. Mé záměry všichni pochopili a podpořili mě.

Nejaktuálnější zprávy ze světa hudby přímo do Vaší schránky

  1. 1
  2. 2
  3. 3

Mohlo by vás zajímat


0 0 vote
Ohodnoťte článek
30 Komentáře
Nejstarší
Nejnovější Most Voted
Inline Feedbacks
View all comments