Olomoucké barokní slavnosti 2019
Novinkou letošního festivalu bude umístění jednoho představení do více prostor konviktu (atrium, chodby, Kaple Božího Těla). Jde o uvedení jediného dochovaného Míčova oratoria Zpívaná rozjímání, zkomponovaného v roce 1727 pro jaroměřického hraběte Jana Adama z Questenberga (1678–1752). Oratorium bude uvedeno dobovým kázáním Pavla Josefa Axlara ze sbírky Nábožný horlivý vůdce do města svatého Jerusaléma z roku 1720. V první části večera zazní také novodobá premiéra Koncertu pro cembalo Josefa Antonína Štěpána (1726–1797). Jako sólista se v něm představí olomoucký klavírista a cembalista Martin Smutný.
V jednoaktové Dittersově serenatě z roku 1775 Il Tribunale di Giove přednášejí bohové Apolón, Minerva, Mars a Štěstěna s podporou svých sborů jednotlivě odlišné koncepty řízení Evropské unie. Uvedení této novodobé premiéry je skvělou příležitostí připomenout si skladatele, jenž byl za svého života velmi uznáván a jehož skladba je zařazena i do katalogu „100 nejvýznamnějších děl evropské hudby“ prestižní společnosti Deutsche Grammophon.
Ze dvou oper věnovaných původně olomouckému biskupovi Wolfgangu Hannibalovi ze Schrattenbachu (1660–1738) se zachovala pouze libreta. Novodobé neobarokní zhudebnění opery Piramo e Tisbe z roku 1712 olomouckým autorem Tomášem Hanzlíkem zpracovává tragický příběh mladých milenců, kterým lásku odpírají rodiče. Dalším titulem bude každoročně uváděná Hanzlíkova opera Endymio (původně vzniklá roku 1727). Konflikt v mýtu o Endymionovi spočívá v jeho tělesné kráse. Problematickou lásku, kterou postupně u všech vzbuzuje, však odmítne a přijme raději věčný spánek, který mu nakonec zajistí nesmrtelnost.
Na letošním festivalu zazní v novodobých světových premiérách také dvě barokní serenaty, pocházející od Johanna Heinricha Schmelzera. První – Die sieben Alter stimben zu samben zpracovává Ptolemaiovo členění lidského života do sedmi etap a poprvé zazněla roku 1680 v den narozenin rakouské arcivévodkyně Marie Antonie. Druhé dílo – Le Veglie ossequiose z roku 1679 bylo zkomponováno k příležitosti oslav narozenin rakouského císaře Leopolda I. V této serenatě vystupuje celkem pět postav – alegorií, které přirovnávají císařovy cnosti k nekonečnému moři a zároveň zdůrazňují nutnost bdění při plavbě po něm. V tomto případě jde o projekt Višegrádského grantu s mezinárodním obsazením (sólisté z University of North Texas, režie Rocc – šéf opery SND v Lublani).
Komická opera Pietra A. Zianiho L´Elice s prvky commedie dell´arte, zkomponovaná v roce 1666 k narozeninám matky císaře Leopolda I., volně zpracovává mýtus o nymfě Kallistó, zde přejmenované na Elice. V závěru opery se objeví i balet s hudbou J. H. Schmelzera unikátně dodnes zachovanou v Kroměřížském zámeckém archívu. A navíc tato opera prozradí, jak vzniklo souhvězdí Velké medvědice.
Reprízovaná neobarokní opera Tomáše Hanzlíka Lacrimae Alexandri Magni vznikla původně jako latinská divadelní hra pro studenty piaristického gymnázia v Lipníku nad Bečvou, pro které měla být motivací k ctižádostivosti. Dvanáctiletý makedonský princ si vyloží věštbu svých slz jako následek otcovy porážky ve válce, avšak když posel přináší zprávu o otcově vítezství, Alexandr se přesto rozpláče, protože si uvědomí, že se otci nikdy nevyrovná. V mluvené roli postavy Historica se představí herec Jan Přeučil.
Představení budou realizovaná v prostoru zastřešeného arkádového atria bývalého jezuitského konviktu na unikátní replice barokní scény, nazvané Theatrum Schrattenbach na počest olomouckého biskupa Wolfganga Hannibala Schrattenbacha. Rozebíratelná divadelní scéna kombinuje zadní prospekt s bočními kulisami za účelem dosažení dojmu perspektivy při zkráceném prostoru. Scénografie bude také letos obohacena o řadu nových výměn. Představení zpívaná v italském, německém a latinském jazyce budou opatřena projekcí českých titulků. Orchestr důsledně užívá historických hudebních nástrojů a ve vokální složce vystupují speciálně školení pěvci. Ozdobou barokních oper jsou mužské postavy zpívající ve vysokých ženských polohách. Mezi řadou vynikajících zpěváků se mimo jiné objeví kontratenoristé Leandro Lafont, Filip Dámec, Martin Ptáček, Jiří Kukal, Vojtěch Pačák, tenoristé Jakub Rousek, Vincenc Ignác Novotný, basisté Aleš Procházka, Jiří Poláček, sopranistky Kristýna Vylíčilová, Lucie Kaňková, Hana Holodňáková, Zuzana Kopřivová, altistky Monika Jägerová, Dorota Grossová a celá řada dalších.
Doprovodným programem festivalu bude výstava Hořící dramata, instalovaná v impozantních 500 metrů dlouhých chodbách konviktu. Výstava představí prostřednictvím dobových grafických listů ohňostrůjná představení, hraná a odpalovaná v průběhu 17. století na dvoře středoevropských Habsburků. Technicky i finančně nesmírně náročné ohňostroje kombinovaly jednoduchý příběh se spektakulární podívanou a velice často ilustrovaly důležité historické události.
O přestávce si návštěvník může také prohlédnout Kapli Božího Těla – jeden z nejkrásnějších barokních sakrálních prostor Olomouce a po představení budou opět probíhat komentované prohlídky kostelů sv. Michala, Panny Marie Sněžné a kaple sv. Jana Sarkandra.
V měsíci srpnu a září připravujeme ještě další barokní koncerty v olomouckých kostelích. Těšit se můžete na instrumentální repertoár z hudebního zámeckého archivu v Kroměříži i interpretaci francouzského souboru Castelkorn. Další program je věnován piaristickým skladatelům barokních Čech a Moravy a přednese je Ensemble Damian se sólisty. Závěrem bude účinkovat Czech ensemble baroque se sborem a sólisty opět s repertoárem z Kroměříže, zaměřeným na českého barokního skladatele Pavla Josefa Vejvanovského (1639–1693).
Nejaktuálnější zprávy ze světa hudby přímo do Vaší schránky
[mc4wp_form id="339371"]
