Olomoucké barokní slavnosti podruhé

Prakticky už jen hodiny zbývají do startu Olomouckých barokních slavností, které se do hanácké metropole po roce vracejí. Od posledního červnového pátku až do 20. července nabídnou řadu produkcí neobarokních oper, stejně jako i bohatý doprovodný program. Duchovním otcem projektu je skladatel, muzikolog a také umělecký vedoucí olomouckého souboru Ensemble Damian a impresário kočovného divadla Theatrum Schrattenbach Tomáš Hanzlík.

Vaše jméno je s Olomouckými barokními slavnostmi spojeno letos už podruhé. Čím se letošní ročník liší od toho předchozího?

Je dvakrát tak dlouhý, bude trvat dvacet čtyři dnů a dvojnásobný je i počet operních titulů. Vždy po čtyřech dnech se hraje jiné představení. Stejně jako vloni bychom chtěli evokovat Palácovou slavnost. Tou by měla po dvacet čtyři večerů končit prohlídka barokní Olomouce. Půl hodiny před začátkem večerní produkce bude znít takzvaná hudba k tabuli (Tafelmusik), během níž se návštěvníci mohou občerstvovat a konverzovat v prostoru prvního nádvoří či zahrady. Poté přichází na řadu opera realizovaná v replice barokního divadla Theatrum Schrattenbach v prostoru arkádového atria krytého skleněným stropem. Jedná se o rozebíratelnou divadelní scénu vycházející z poetiky barokního divadla kombinujícího zadní prospekt a boční kulisy za účelem dosažení perspektivy při zkráceném prostoru. Součástí konstrukce pódia a proscénia jsou kulisy několika typizovaných scén (sál, schodiště, zahrada, louka, les, vesnice, terasa, oblaka, jeskyně). Opery jsou inscenovány jako pestrá a odlehčená zábava. V podstatě se jedná o barokní kabaret. Po skončení představení následuje noční prohlídka Sarkandrovy kaple a výstup na věž kostela svatého Michala s průvodcem.

Jaký program jste tentokrát ve spolupráci s Ensemble Damian připravili, na jaké novinky se mohou diváci letos těšit?

Základ tvoří osvědčené tituly z loňského ročníku: Endymio, Yta innocens, Torso, částečně ale s novým pěveckým obsazením. Tyto neobarokní kusy vzniklé na barokní libreta se ztracenou hudbou doplňují dvě původní staré opery. Bastien a Bastienka Wolfganga Amadea Mozarta v českém přebásnění Jaromíra Nohavici a originální barokní pasticcio z vynikajících árií (Händel, Vivaldi, Lotti) Facetum musicum.

Vloni byl hostem festivalu italský dirigent Enrico Volpe či německý kontratenorista Steve Wächter. Bude i letos festival obohacen hosty ze zahraničí?

Hostem letošního ročníku bude mladý německý kontratenorista Carl Thiemt, který nově nastudoval roli Endymia. Loni se v Olomouci představil při koncertním provedení této opery pěti kontratenory jako Sylvanus. Carl svoji muzikantskou dráhu začal v dětských a chlapeckých sborech v Drážďanech. První hodiny zpěvu měl u Kerstin Klesse. Ještě než začal zpěv studovat, zabýval se mnoha různými hudebními styly a pěveckými technikami, mimo jiné indickou hudbou a alikvotním zpěvem, i hudbou nonartificiální. Počátkem roku 2007 získal certifikát hlasového trenéra pro celostní zpěv od Centra pro dech, hlas a vědomí. Profesionální hlasové školení v oboru klasického zpěvu započal v roce 2009 studiem na Hudební vysoké škole Carla Marii von Webera v Drážďanech u paní profesorky Margret Trappe-Wiel jako tenor. Od roku 2012 studuje u Christiane Bach-Röhr a pro rozšíření svého repertoáru přešel také na obor baryton. V řadě projektů se osvědčil jako vysoký kontratenor se sopránovou barvou hlasu.Máte představu, kam by se Olomoucké barokní slavnosti mohly posunout? Jaké jsou jejich vyhlídky?

Festival Olomoucké barokní slavnosti byl vymyšlen jako letní kultivovaná zábava pro návštěvníky Olomouce (tuzemské i zahraniční), včetně dětského publika, a také se takto osvědčil. Pro specializované publikum staré hudby pořádáme na podzim v Olomouci festival Baroko. Pro soudobou hudbu pořádáme festival Opera Schrattenbach. Tyto platformy dostatečně vykrývají spektrum našich zájmů i aktivit.

Uvažoval jste o rozšíření aktivit, například na nějaké mistrovské interpretační kurzy zaměřené na období baroka? V minulém roce jsem viděla výsledný projekt, krásný večer scénických madrigalů, na Barokních slavnostech Znojmo a byla jsem jím nadšená. V Olomouci máme zázemí konzervatoře, takže věřím, že by se zájemci mohli najít…

Nemyslím si, že by se v České republice další letní škola staré hudby uchytila. Podobných akcí je celá řada a potýkají se s problémy, jsou to nákladné a náročné projekty. Olomoucké barokní slavnosti bych chtěl ale rozšířit dramaturgicky. Aby se například v hlavním večerním programu uváděly commedie dell’ arte – pantomimy, či specifické formy typu komedie-balet, melodramy a podobně.

Děkuji za rozhovor.

Vizitka:
Tomáš Hanzlík (1972) je uměleckým vedoucím Ensemble Damian (založeno 1996) a zároveň impresáriem kočovného divadla Theatrum Schrattenbach (2004). Absolvoval katedru hudební výchovy Pedagogické fakulty (1995) a muzikologie Filozofické fakulty (1998) Univerzity Palackého v Olomouci. V roce 1998 založil v Olomouci hudební festival Baroko, který se soustavně zaměřuje na uvádění novodobých premiér neznámých děl. Tématem jeho disertace byla hudba piaristických skladatelů sedmnáctého a osmnáctého století (Katedra hudební výchovy Pedagogické fakulty Univerzity Palackého, 2004). České i latinské texty piaristů pak využil i při kompozici řady vlastních děl. Vedle pedagogické činnosti (od roku 2001) se věnuje kritickým edicím staré české hudby (Tomáš Norbert Koutník: Requiem ex Es, Salve Regina Capucinorum ex Des, Litaniae de Sanctissimo Nomine Jesu ex C – 1998, Choceňský manuskript – 2000, Hudba piaristických klášterů I. – 2003). V letech 1996–98 byl zaměstnán jako redaktor pro vážnou hudbu a folklor v Českém rozhlase Olomouc. Od roku 1993 pravidelně koncertuje jako dirigent, vokalista a hráč na smyčcové nástroje. S Ensemble Damian uvádí vedle staré hudby a vlastních děl také soudobé autory z minimalistického okruhu.  Účinkoval na festivalech Maraton soudobé hudby Praha, Forfest Kroměříž, Janáčkův Máj Ostrava, Janáčkovy Hukvaldy, Bezručova Opava a další. Se souborem prezentoval Českou republiku netradičními operami také na turné v Pobaltí, Německu a v Itálii. V řadě Barokní opera a oratorium pražského FOK (2004) uvedl operu Johanna Huga Wilderera La Nascita del Diamante (Zrození diamantu) a v rámci festivalu Hudební fórum Hradec Králové (2006) českou premiéru opery Three Tales Steva Reicha.

V roce 2004 premiéroval Hanzlík v projektu Národního divadla Bušení do železné opony vlastní operu Yta innocens (Nevinná Yta). Po jejím úspěchu získal pozvání k dalšímu vystoupení v rámci téhož projektu (Vít Zouhar: Coronide, Zouhar-Hanzlík: Torso; 2004) a objednávku na celovečerní operu pro Národní divadlo. Nejprve rozšířil operu Yta innocens do celovečerního formátu, uvažoval o kompozici opery na námět Šimona Abelese, ale nakonec se rozhodl pro zhudebnění anonymního textu Lacrimae Alexandri Magni (Slzy Alexandra Velikého). Svůj vlastní skladatelský styl Hanzlík označuje jako neobarokní minimalismus, charakteristický zacyklením historizujících harmonických a melodických fragmentů. Výrazně se také podílí na vizuální stránce produkcí Ensemble Daman, a to jak po stránce pohybové (rétorická barokní gestika), tak výtvarné (návrhy a výroba dekorací a rekvizit z papírmaše) ve spolupráci s kostýmní výtvarnicí Vendulou Johnovou. V roce 2009 obdržel za pořádání festivalu Baroko cenu Olomouckého kraje.

(Zdroj: www.ensembledamian.com)

www.baroko.olomouc.eu
www.ensembledamian.com

Foto archiv