Ondřej Vinklát: Není zapotřebí mluvit, abychom sdělili pocit či myšlenku

S baletní hvězdou Ondřejem Vinklátem, který přijal nabídku festivalu připravit zbrusu novou choreografii na téma Stabat Mater za hudebního doprovodu soudobého italského skladatele Marca Rosana, jsme si povídali o jeho plánech, o slastech a strastech působení na volné noze a samozřejmě i o chystané premiéře… Toto představení se uskuteční na festivalu hned dvakrát – 7. října v Městském divadle v Děčíně a 10. října v Divadle F. X. Šaldy v Liberci. Ozdobou bude i přítomnost skladatele Marca Rosana, který stojí za hudební předlohou.

Jste trojnásobným držitelem ceny Thálie, na svém kontě máte řadu úspěchů i angažmá na naší první scéně. Před dvěma roky jste se postavil na volnou nohu. Jaké možnosti vám tento krok přinesl a jak těžké je svobodné taneční povolání v kontextu dnešní doby?
Po relativně dlouhém angažmá v baletu Národního divadla jsem cítil potřebu se posunout lidsky i umělecky, a rozhodnutí postavit se na vlastní nohy mi přineslo spoustu krásných pracovních příležitostí. Za období pandemie jsem společně s kolegy stihl připravit tři premiéry! Díky souboru DEKKADANCERS, jehož dramaturgie je velmi specifická ale zároveň široce rozkročená, můžu být v tvorbě svobodný, nijak se umělecky neomezovat. Po finanční stránce to už není z daleka tak pozitivní, ale jelikož jsem svobodný a bez závazků, a ještě k tomu dělám co mám rád, mě tento nedostatek nijak obzvlášť netrápí. Ovšem není to něco, na co bych si do budoucna chtěl zvykat. Pevně věřím, že se nám soubor podaří dostatečně finančně zabezpečit, mít tak volné ruce pro tvorbu, a ještě si adekvátně vydělat. I když se to pomalu lepší, je tristní, v jakém stavu se česká kultura, potažmo její financování nachází. O tanci nemluvě!

Na festivalu Lípa Musica se představíte společně se souborem DEKKADANCERS. V této progresivní taneční skupině jste od roku 2015 ve vedení coby choreograf i tanečník. Představte nám, prosím, tento soubor blíže co do fungování a zaměření. Jakou vizi a rukopis se mu vy osobně snažíte vetknout?
Dekkadancers je projektovým uskupením tanečníků a choreografů, jejichž potřeba tvořit vlastní představení byla tak velká, že dali hlavy dohromady a s chutí se do toho pustili.  A takhle to od roku 2009, kdy byl soubor založen, funguje dodnes. Přes všechny překážky, které během příprav premiér musíme přeskočit, než doběhneme do cíle, je to vždy ohromná zábava. Pokud to forma představení dovolí, rádi využíváme i jiných talentů, kterými naši tanečníci oplývají. Někdo umí bouchnout do bubnu, někdo umí zahrát na piano, někdo umí zpívat, někdo umí krásně kreslit, a tak se z téhle hlíny uplácá tvar, který se postupně konkretizuje. Jak jsem zmínil v předchozí odpovědi, jedná se o naprosto otevřené pole působnosti.

Na objednávku festivalu Lípa Musica připravujete choreografii Stabat Mater, která bude opřená o hudební předivo z dílny soudobého skladatele Marca Rosana. Jak vás oslovil tento námět a Rosanův kompoziční styl? Souzní s vaším tvůrčím hlasem?
Stabat Mater je látka, která není nikterak pozitivní. Vždyť matka přichází o syna! To, co tohle pochmurné téma zvelebuje a povyšuje je právě hudba. A hudba, kterou napsal Marco Rosano je přenádherná. DEKKADANCERS je souborem, který je známý díky svému neotřelému humoru, který mnohdy jde až za hranu, ale zároveň choreografiemi, které jsou vážnějšího rázu. Tento dramaturgický balanc nás vždy oslovoval, a stále oslovuje.

Jak bude Stabat Mater podle Ondřeje Vinkláta a DEKKADANCERS vypadat? Na co se mohou festivaloví návštěvníci těšit?
Bude se jednat o trio jedné ženy a dvou mužů. Diváci se můžou těšit na dynamicky uchopenou choreografii, která bude partnerem Rosanových tónů, naplněnými vynikajícím kontratenoristou Andreasem Schollem.

Jaké plány a ambice máte do budoucna? Chcete se více věnovat svým projektům, a to i mimotanečním s ohledem na váš bohatý talent sahající třeba až ke zpěvu, nebo se ohlížíte po novém baletním angažmá?
Momentálně se po novém baletním angažmá neohlížím. Rád bych potenciál svého talentu naplnil co nejvíce, a to bohužel velké soubory typu Baletu ND neumožňují. Jsem tvor, který pro kreativní činnost potřebuje mít prostor, klid, a lidi, kterých si váží a má rád. Tento předpoklad zatím naplňují DEKKADANCERS, a pokud budu cítit, že jim stále mám co dát, a oni zase mě, není důvod cokoliv měnit.

Čím vás osobně balet, tanec, pohyb obecně nejvíce naplňuje? V čem podle vás tkví jeho kouzlo? A jak těžké je si zapálení pro tanec uchovat navzdory fyzickým těžkostem, divadelní mašinérii…?
Tanec je naprosto univerzálním jazykem. Není zapotřebí mluvit abychom sdělili pocit či myšlenku. Pohyb říká o lidech víc, než si mnoho z nás myslí. Prozradí na nás úplně všechno. Pro mě tanec byl vždy prostředkem k tomu být svobodný a naplno přítomný. Každý okamžik prožít každičkým milimetrem svého těla. Rozpustit se v hudbě a být jí. Zapomenout na čas, a zapomenout na problémy, které nás na tomto světě obklopují.
Děkujeme za rozhovor!