Připravujete se na roli braniborského kurfiřta Friedricha Wilhelma v premiérovém uvedení inscenace opery Hanse Wernera-Henzeho Princ z Homburgu. Je Vaše role pěvecky komplikovaná? Jaké nové výzvy Vám Henzeho hudba přináší?
„Já také doufám, že to bude zajímavá práce. Je to také nová role, kterou se již několik měsíců učím denně. Těžké zpívání, ale hlavně muzikálně a intonačně náročná věc. Jinak činohra v Brně – Městské divadlo – uvádělo tuhle hru. A operu (v této verzi) poprvé uvedla mnichovská opera v režii Nikolause Lehnhoffa. S ním jsem dělal Jenůfu na festivalu v Glyndebourne a v Berlíně. A (tuto premiéru) dirigoval Wolfgang Sawallisch. Je to dokonce na DVD. Role je zajímavá nejenom pěvecky, ale i herecky. Věřím, že to bude krásná práce, zkoušky začínají hned v únoru, to značí sedm týdnů zkoušení,“ odpověděl pan Margita.
Premiéra se koná v Staatsoper Stuttgart Opernhaus dne 17. března 2019 od 18:00 hodin.
Tříaktová opera Der Prinz von Homburg, kterou složil Hans Werner Henze (1926-2012) roku 1958, ale premiéru měla až 22. května 1960 v Hamburku. Libreto Ingeborg Bachmann (1926-1973) je založené na divadelní hře z roku 1811, Prinz Friedrich von Homburg od Heinricha von Kleist (1777-1811). Opera ukazuje Henzeho silnou osobní antipatii vůči německému militarismu.
Henze, jak uvedl roku 1996 ve své veřejné přednášce, se hlásil ke kompoziční tradici J. S. Bacha, Maxe Regera, Hermanna Grabnera a Wolfganga Fortnera, ale i odkazu první a druhé vídeňské školy, zejména pak kompozičnímu vlivu skladatelů Arnolda Schönberga, Gustava Mahlera či Igora Stravinského.
Při té příležitosti popsal též svůj kompoziční záměr v opeře, položit vedle sebe „krásné staré harmonie včerejška“, reprezentující zasněný svět prince a „seriálně uspořádanou vojenskou hudbu s fanfárovými paralelními postupy kvint a kvart v dvanáctitónové řadě“ jakožto zhudebnění světa „bdících“.
Děj opery se odehrává v sedmnáctém století okolo braniborského Fehrbellinu během prusko-švédských válek, krátce po porážce Švédů v roce 1675. Princ Friedrich a princezna Natalie jsou do sebe zamilováni a mají od kurfiřta slíbený sňatek. Polní maršál Dörfling načrtává plán bitvy, ale princ je zasněný a má myšlenky jen na princeznu. V bitvě, neznalý původních rozkazů, posílá svoji kavalérii předčasně útokem za ustupujícími Švédy a dává tak svůj oddíl v sázku. Přesto, že útok je nakonec úspěšný a pruská armáda v bitvě zvítězí, kurfiřt rozkáže neposlušného důstojníka zatknout. Princ je uvězněn a od kurfiřta se očekává, že nad ním vysloví rozsudek smrti. Kurfiřt však princi nakonec odpustí. Princ je veden se zavázanýma očima k popravě, ale poté, co mu rozvážou oči, kurfiřt mu dává milost a s ní i princezninu ruku.
Dirigent: Cornelius Meister, Thomas Guggeis
Režisér: Stephan Kimmig
Scéna: Katja Haß
Kostýmy: Anja Rabes
Světelný design: Reinhard Traub
Dramaturg: Miron Hakenbeck
Obsazení
Kurfiřt Friedrich Wilhelm: Štefan Margita
Kurfiřtka: Helene Schneiderman
Princezna Natalie von Oranien: Vera-Lotte Böcker
Princ Friedrich Artur on Homburg: Robin Adams
Hrabě Hohenzollern: Moritz Kallenberg
Polní maršál Dörfling: Michael Ebbecke
Obrist Kottwitz: Friedemann Röhlig
Strážmistr: Johannes Kammler
