Operní kukátko (9)
Kaufmann a Stoyanova v mnichovské Aidě
Frenetický ohlas na konci představení získali hlavní představitelé ve Verdiho Aidě v mnichovské opeře. Jonas Kaufmann a Krassimira Stoyanova – oba pěvci debutují v rolích Radama a Aidy na první operní mnichovské scéně.
Kaufmann se ke kompletní roli vrací po delším časovém úseku, zpravidla z ní v minulosti zpíval jen árie nebo úryvky na koncertech. Kritici se rozplývají nad jeho vysokými tóny, například v árii Celeste Aida. U sopranistky především oceňují dramatickou vervu ve spojení s lyrickým výrazem a tvorbou krásného tónu. I další pěvci byli podle kritiky výborní – Anna Smirnova (Amneris) a Franco Vasallo (Amonasro). Všechna další představení jsou beznadějně vyprodána.
Manželé Macbethovi o (svém) manželství
Ruská sopranistka Tatiana Serjan (poprvé jako Lady Macbeth ve Vídni) a rumunský barytonista George Petean (debutující v této roli) vyprávějí o koncepci svých rolí v nové inscenaci Verdiho Macbetha ve vídeňské Státní opeře (premiéra 4. října 2015).
O tom, když lásku nahradí touha po moci, ale i o tom, jak jsou oba party vokálně náročné, se dočtete zde.
Srážka premiér v Berlíně
Tento víkend zažil Berlín hned tři premiéry. Komische Oper uvedla v pátek v premiéře Offenbachovy Hoffmannovy povídky, v sobotu pak Staatsoper v Schillerově divadle Wagnerovy Mistry pěvce norimberské a v neděli Deutsche Oper Berlin pětihodinovou původní verzi Meyerbeerovy opery Afričanka pod názvem Vasco da Gama.
Rozhovor týdne
Německá režisérka Andrea Moses režíruje v Staatsoper Berlin nové nastudování Wagnerových Mistrů pěvců norimberských, které mělo premiéru v sobotu. O snaze zbavit příběh tradičních režijních nánosů a klišovitých výkladů hovoří v rozhovoru, který najdete zde.
Iordanka Derilova jako Brünnhilda
Bulharská sopranistka Iordanka Derilova, kterou dobře známe z několikaletého působení v souboru Státní opery Praha, kde vytvořila především nejrůznější dramatické party italského oboru, postupem kariéry přešla na straussovský a wagnerovský obor.
V ambiciózním projektu Wagnerova Prstenu Niebelungova Národní opery v Sofii vytvořila Brünnhildu. Záměrem bylo obsadit party výhradně bulharskými pěvci. Valkýra ve futuristické výpravě, připomínající raketu a kosmický prostor, byla velmi vřele přijata při hostování v německém Füssenu (Festspielhaus). Dirigoval Erich Wächter.
Patricia Racette jako Kateřina Izmajlovová
Londýnská English National Opera uvedla první sérii Šostakovičovy opery Lady Macbeth Mcenského újezdu, a to zpívanou v angličtině, jak je v tomto divadle zvykem. Hlavní roli představuje americká pěvkyně Patricia Racette, kterou známe z přenosů Met.
Kritiky chválí její inteligentní přístup k roli i intenzitu výrazu, dobře hodnocen je i její partner John Daszak v roli Sergeje. Hůře je posuzována režie Dmitriho Tcherniakova, jenž Leskovův příběh z poslední čtvrtiny devatenáctého století přenáší do současnosti. Ostatně jeho poněkud „jednodušší“ výklad klasických ruských látek jsme měli možnost poznat i při přenosu inscenace Borodinova Knížete Igora z Metropolitní opery. Hudebního nastudování se ujal Mark Wigglesworth.
Händelův Orlando v Cardiffu
Orlando, méně uváděná opera Georga Friedricha Händela, právě vstoupil na repertoár Welsh National Opera v Cardiffu. Opera je uváděná v prostorách Wales Millenium Centre. Režisér Harry Fehr přesadil děj do soukromé nemocnice pro vojenské veterány ve válečné době. Významnou roli hraje psychoanalytický výklad a léčba Orlandových halucinací. Velkou pozornost na sebe strhává výkon amerického kontratenoristy Lawrence Zazza v titulní roli (psané pro virtuózního kastráta Senesina), který se na händelovské party specializuje, a Rebeccy Evans v roli Angeliky. Série představení od 27. září do 18. října 2015.
Veselá válka pohlaví ve Figarově svatbě v Chicagu
Mozartova Figarova svatba v Lyric Opera Chicago slibuje nejen perfektní zábavu (snad až trochu na úkor závažnějších témat opery), ale i vynikající pěvecké výkony. V rolích Figara a Hraběte se opakuje letošní salcburské obsazení – Adam Plachetka v debutu v chicagském operním domě a Luca Pisaroni; dámskému obsazení vévodí Američanka Amanda Majeski (Hraběnka) a Christiane Karg (Zuzanka). Diriguje Henrik Nanasi a chytrou režii vedl Michael Black.
James Levine nebude dirigovat Lulu
Pro značnou vytíženost i s ohledem na zdravotní stav se James Levine rozhodl nedirigovat letošní nové nastudování Bergovy Lulu v Metropolitní opeře. Vzhledem k závazkům, které ho váží k nadcházející premiéře Wagnerova Tannhäusera (premiéra 8. října 2015), přenechá nastudování a prvních pět představení dirigentu Lotharu Koenigsovi. Další tři reprízy bude dirigovat zřejmě jiný dirigent, jehož jméno vedení Met uvede později. Režii představení povede William Kentridge (výtvarník, animátor a režisér, jehož Šostakovičův Nos v Met nadchl publikum i kritiky) a v hlavní roli vystoupí skvělá Marlis Petersen, v současnosti zřejmě nejzkušenější představitelka tohoto obtížného partu.
Salome s Lise Lindstrom
Koncertní provedení Straussovy Salome v Bournemouth sklidilo velký ohlas. V koncertním nastudování Kirilla Karabitse s Bournemouth Symphony Orchestra, ale s hereckým aranžmá i několika vybranými rekvizitami skoro na hranici polojevištního provedení, zpívali známí pěvci. Přední světová představitelka Turandot a Salome, americká sopranistka Lise Lindstrom, ztvárnila titulní roli s velmi silným výrazem.
V dalších rolích vystupovali Kim Begley (Herodes), Birgit Remmert (Herodias) a James Rutherford (Jochanaan). 2. října byl koncert reprízován v Birminghamu (Symphony Hall).
Plácido Domingo jako Gianni Schicchi
Třicátá operní sezona v Los Angeles v Dorothy Chandler Pavilion byla otevřena dvěma aktovkami v „oprášeném“ nastudování. Přestudovány byly totiž dvě úspěšné inscenace staršího data – Pucciniho jednoaktovka Gianni Schicchi v režii slavného filmového komediografa Woodyho Allena (inscenace z roku 2008), spojená s inscenací ještě mnohem starší: Leoncavallovými Komedianty v režii operního klasika Franka Zeffirelliho z roku 1996. V prvním díle Domingo zpíval postavu chytrého podvodníka Schicchiho a dokonale zapadl do inscenace inspirované zlatým věkem italské komedie, představované především nesmrtelnými snímky Vittoria de Siky.
V Leoncavallovu dramatu žárlivosti si slavný tenorista našel místo za dirigentským pultem. Kritiky chválí i další představitele – tenoristy Artura Chacón-Cruze (Rinuccio) a Marca Bertiho (Canio) i představitelku Neddy Anu Maríu Martínez, sopranistku z Portorika, se kterou Plácido Domingo často spolupracuje nejen na operních scénách, na turné, ale i na společných nahrávkách. Mezi četnými cenami, které zpěvačka v minulosti získala, je i Operalia z Domingovy soutěže, při které se tito dva umělci seznámili.
Osobnost týdne
Slavná sopranistka a pěvecká pedagožka Júlia Várady (narozena 1941) zvažuje návrat na koncertní a možná i operní pódia. Umělkyně, která podle všeobecného názoru opravdu předčasně ukončila svou zářnou kariéru (trvající třiatřicet let) v opeře (1997) i koncertní dráhu (2003), byla nesrovnatelnou představitelkou jak Mozartovy Vitellie, tak Verdiho Abigail, a stejně i obou Leonor ve Verdiho operách i řady dalších rolí. Naprosto příkladný byl vysoce promyšlený přístup umělkyně k jednotlivým partům. K rozhodování zřejmě přispěla smrt manžela, skvělého barytonisty Dietricha Fischera-Dieskaua v roce 2012. Možný návrat fenomenální pěvkyně, známé svou vokální technikou i intenzitou výrazu a prožitku, je tématem článku Júlia Várady: Nur kein Stillstand (Júlia Várady: Jen žádnou nečinnost), ve kterém je umělkyně zpovídána ve svém domě v německém Bergu u Starnbergerského jezera. Patrně se bude jednat o menší roli v sezoně 2016/2017 a podrobnosti o vystupování zatím pěvkyně před novináři zálibně tají (více o jejím návratu najdete zde).
Kontratenoři v činohře
Známí kontratenoři Iestyn Davies, Owen Willetts a Rupert Enticknap se střídají v hlavní roli Farinelliho (což bylo jevištní jméno kastráta Carla Broschiho) v divadelní hře Claire van Kampen Farinelli and the King (Farinelli a král), která se vrací na londýnské jeviště.
Série představení v Duke of York′s Theater v Londýně pokračuje až do 5. prosince 2015. Hra pojednává o vztahu slavného pěvce a španělského krále Filipa V., u kterého později propuklo duševní onemocnění; Farinelli mu každý den zpíval stejné písně, které ho měly léčit z melancholie. Farinelli skutečně žil od roku 1737 ve Španělsku, kde se u dvora stal celebritou (stejně jako předtím u londýnského královského dvora).
V druhé hlavní roli krále září známý britský divadelní herec Mark Rylance, manžel autorky a režisérky v jedné osobě. Součástí hry je i několik slavných árií z Farinelliho repertoáru (Porpora, Händel, Hasse) a hra rozvíjí navíc další téma – dvojjedinost pěvcovy osobnosti jako civilního jedince Carla Broschiho a slavné hvězdy Farinelliho.
Co dělá Natalie Dessay
Před dvěma lety francouzská koloraturní sopranistka oznámila, že ukončí svoji uměleckou kariéru v opeře.
Mezitím nahrála album francouzských písní, s Michelem Legrandem absolvovala světové turné s jeho písněmi, vloni vystoupila v jeho muzikálu Paraplíčka ze Cherbourgu. Na duben příští rok chystá náročnou roli Foscy v operním muzikálu Stephena Sondheima Passion (1994) v Théâtre du Châtelet v Paříži. Námět známe z italského filmu Passione d’amore (Vášeň lásky, 1981) italského režiséra Ettoreho Scoly s příběhem patologického vztahu starší ošklivé ženy Foscy, která zcela uhrane mladého krásného poručíka v odlehlé vojenské posádce. Kniha Ighina Tarchettiho (i když inspirací pro libreto je spíše slavný film) byla přeložena do češtiny a hlavní role žádá výraznou charakterní zpěvačku s mimořádnými hereckými schopnostmi. Na trhu se již objevilo i její nové cd s „mélodies“ Duparca a Faurého Fiançailles pour rire (label Erato). Dessay podniká v současnosti turné na propagaci tohoto kompaktního disku, minulý týden například koncertovala v Barbican Hall v Londýně. Na koncertě zpívala nejen francouzský repertoár, ale i výběr německých písní (Schubert), poslední blok písní byl věnován zhudebnění poezie Victora Huga nejen francouzskými skladateli (Bizet, Fauré a Liszt).
Kniha týdne
Was ich liebe, gibt mir Kraft. (Co miluji, to mi dává sílu.) Bühnenstars aus Oper und Theater erzählen (Hvězdy opery a divadla vyprávějí). Wien, Styria-Premium-Verlag 2015.
Rakouská novinářka Christine Dobretsberger, specializující se na kulturní témata, vyzpovídala deset hvězd vídeňského divadelního světa. Vybrala si umělkyně jak z opery, tak z klasické činohry, ale i herečky, které vyhledávají úkoly alternativního divadla nebo projekty, ve kterých se propojují různé umělecké obory. Výběr ale spojuje dlouholetá, vícedekádní kariéra, a především vysoká oblíbenost u rakouského divadelního publika. Mezi zpovídanými operními pěvkyněmi je například koloraturní sopranistka Renate Holm (narozená 1931), dlouholetá členka vídeňské Státní opery, známá především jako mozartovská interpretka. Nejstarší z tázaných umělkyň je dramatická sopranistka Hilde Zadek, které do sta let chybí už jen dva roky. Novinářka vyzpovídala i slavnou mezzosopranistku Christu Ludwig (1928), jež se sice narodila v Berlíně, ale od roku 1955 je v dlouholetém angažmá při první vídeňské operní scéně. Nechybí ani herečka a zpěvačka Erika Pluhar, známá i zájmem o německý melodram, nebo filmová hvězda šedesátých let Senta Berger, která se propracovala do pozice vysoce uznávané charakterní herečky. Zajímavá četba, která zájemce seznámí také se zvyklostmi vídeňského publika i například proměnami vkusu, kterým musely jako jevištní umělkyně čelit. Hlavním tématem rozhovorů je ale „věčná“ láska k divadlu.
Nahrávka týdne
Max Emanuel Cenčić – Arie neapolitane, Il Pomo d’Oro, dirigent Max Emelyanychev. Decca.
Tentokráte se hvězdný kontratenorista soustředil na árie neapolské opery serie. Zastoupena jsou virtuózní díla Alessandra Scarlattiho, Leonarda Vinciho, Nicoly Porpory, Leonarda Lea a Giovanniho Batistty Pergolesiho, z nichž deset zaznívá v nahrávací premiéře. Výběr je pozoruhodný jak výrazově, tak v náladě jednotlivých árií. Nechybí heroická poloha ani lyrické pasáže a stejně ani árie umožňující široké uplatnění legatové kultury. Tou je tento umělec – stejně jako virtuozitou i barevností svého hlasu – proslulý. Nahrávku doplňuje cembalový koncert Domenica Auletty, který interpretuje sám dirigent. Součástí image kontratenoristy je i tentokráte extravagantní outfit na ilustračních fotografiích, takže Cenčić nezklame ani vizuálně. Umělec prošlapává vlastně cestu, kterou kdysi započala Cecilia Bartoli (mimochodem u stejné nahrávací společnosti), a v dokonalé, velmi osobité interpretaci seznamuje posluchače se zapomenutými díly. Vedle vlastní umělecké produkce mají tyto nahrávky cenu i z hlediska průkopnického, jež nás může dovést ke zcela zapomenutým hudebně-dramatickým dílům.
Opera v České televizi
V pondělí 28. září byl na ČT art odvysílán půlhodinový dokument Backstage: Jeníček a Mařenka, který převážně sběrnou metodou sledoval vznik představení v Národním divadle v Praze, resp. na scéně Státní opery, a to inscenaci Humperdinckovy opery Hänsel und Gretel (Jeníček a Mařenka) v režii a scénografii Matěje Formana ve spolupráci se scénografkou Andreou Sodomkovou (naše recenze najdete zde a zde).
Dokument, zachycující první plány a zkoušky až k premiéře díla v dubnu 2015, režírovala Renata Šáchová. Dokument také „mezi řádky“ mapuje úskalí inscenování takzvaných rodinných operních představení a operních inscenací určených dětskému divákovi.
Foto archiv, Bayerische Staatsoper Mnichov, © Wiener Staatsoper / Michael Pöhn, © Wiebke Loeper, Claudia Heysel, © Clive Barda CLIVE, Welsh National Opera, Craig T. Mathew/Mathew Imaging, BR / IdÈale Audience, Simon Annand, Simon Fowler, Deník / Attila Racek
Nejaktuálnější zprávy ze světa hudby přímo do Vaší schránky
[mc4wp_form id="339371"]
