Operní panorama Heleny Havlíkové (142)

Helena Havlíková, 26.11.2013 0:00

Týden od 18. do 24. listopadu 2013
– Pod olivou míru a palmou ctnosti zavládla vznešená nuda
– Operní ostrov pozitivních zpráv
– Inspirace na dny příští
***

Pod olivou míru a palmou ctnosti zavládla vznešená nuda

Český skladatel vrcholného baroka Jan Dismas Zelenka (1679–1745) už ve své době, kdy hudební Evropa byla přesycena desítkami, ba stovkami schopných komponistů, zaujal především jako mistr kontrapunktu, když především ve svých mších a dalších chrámových dílech vytvořil skvosty, které nás uchvacují dodnes – často ve vysoce ceněných nahrávkách našich souborů, které se záslužně zelenkovské „renesanci“ věnují: Collegium 1704, Musica Florea, Collegium Marianum, Ensemble Inégal.

Po úspěchu loňského ročníku Hvězd barokní opery i prvního koncertu s Martinou Jankovou v druhém ročníku letošním si Collegia 1704 a Vocale ve druhém večeru tohoto cyklu při koncertním uvedení latinské holdovací hudební hry Pod olivou vítězství a palmou ctnosti ohmatala hranice dnešního uvádění „staré hudby“, kterou jinak pod vedením Václava Lukse znovuoživují a přivádějí k plnému životu. Ukázalo se, že každá hudba i významného skladatele nemusí automaticky být i dobrá jen proto, že je stará. Podobných skladeb, jako je Zelenkův korunovační hold, který měl ústy alegorických postav stvrdit prostřednictvím největšího českého světce a patrona země sv. Václava genealogicky odůvodněný habsburský nárok císaře Karla VI. na český trůn při jeho korunovaci v roce 1723, vznikaly v osmnáctém století desítky. Pokud je dnes vyčítáno Michalu Davidovi, že byl „dvorním skladatelem“ totalitních vládců, pak je Zelenkova korunovační alegorie s postavami Statečnosti, Eucharistické horlivosti, Vznešenosti, Božské prozřetelnosti, moudrosti nebo spravedlnosti, Víry nebo Zbožnosti odvedeným řemeslem, mistrovsky, ale řemeslem. A slova v programu o její mimořádnosti v kontextu Zelenkovy tvorby, dějin české ba dokonce evropské hudby až s přeháněním přehlížejí fakt, že tato kompozice vznikla ke konkrétnímu účelu – korunovaci krále. Bezezbytku a velkolepě ho naplnila, ale nic více. Ostatně získat „džob“ a dokonce i sklidit úspěch v rámci slavností spojených s korunovací habsburského císaře Karla VI. bylo pro Zelenku dozajista ternem – možná právě proto, že zkomponoval dílo, které se z dobové produkce zas až tak výrazně nevymykalo.

Tehdejší uvedení v jezuitském Klementinu kombinovalo hudební části a činohru s mluveným slovem ve stylu školských jezuitských her včetně tance a živých obrazů a mělo podobu velkolepé tříhodinové výpravné podívané, dnes bychom řekli „show“ se sto padesáti účinkujícími. Novodobé, pouze koncertní provedení v Rudolfinu zredukované jenom na hudební složku však bylo o tyto – podstatné – divadelní prvky ochuzeno. A když některé árie svým náhlým koncem působily vysloveně jako vytržené z kontextu, až příliš se vnucovala otázka, nakolik má taková verze, která by byla plně oprávněná například pro pořízení nahrávky, smysl.

Navíc nás Václav Luks „rozmazlil“ vysokou úrovní koncertů, operních inscenací, nahrávek a dalších produkcí svých Collegií. Tentokrát bohužel nenadchl ani výkon orchestru, jemuž chyběla pověstná preciznost a plasticita vypracování výrazu, ani sólové obsazení. Kontratenorista Terry Wey by se při korunovačních slavnostech proti kastrátům patrně neprosadil a nepřesvědčil ani v Rudolfinu, totéž platí o sopranistce Céline Scheen, tenoristovi Krystianu Adamovi, basistovi Tobiasovi Berndtovi i sboru. Všichni sice přesně naplnili „obřadné“ zadání – ale koncertní provedení pouze hudebních částí korunovační hry nijak neobohatili o důvod, proč ji – když nemáme krále – uvádět dnes.

Pro Václava Lukse, který jistě přípravě koncertu věnoval maximální úsilí, je výsledek mírným „klepnutím přes prsty“ – i „stará hudba“ může být jen stará.

Hodnocení autorky: 60 %
***

Operní ostrov pozitivních zpráv

Média tradičně milují negativní zprávy a otázka „co se vám nepodařilo“ dnes patří ke standardům rozhovorů moderátorů i s lidmi, kteří zaslouží hold za to, že se jim něco bohulibého povedlo. Nabízí se tak parafráze známého výroku o „ostrůvcích pozitivní deviace“, které i v nedobrých dobách jsou jakýmsi krystalizačním jádrem nebo zárodkem myšlenek a činů veskrze pozitivních – schopným přitáhnout i další lidi, hledající východiska z nejrůznějších „blbých nálad“. Takovým ostrůvkem pozitivní deviace je bezesporu internetový portál Opera Plus, založený před pěti lety Vítem Dvořákem jako prostor otevřený i velmi kritickým výměnám názorů v oblasti opery, baletu a vážné hudby vůbec. První slavnostní galavečer s Vyhlášením výročních cen Opery Plus byl důkazem, že úsilí Víta Dvořáka má smysl. Ostatně o Výročních cenách rozhodovali čtenáři – návštěvníci portálu – bylo jich na šest tisíc.

Benefiční galakoncert pro Operu Plus byl mimořádný hned z několika důvodů. Nestává se tak často, aby internetový portál pořádal koncert – navíc na takové úrovni, že se na něm v jeho prospěch sejdou čeští sólisté, kteří působí pravidelně na těch nejprestižnějších světových operních scénách – tenoristé Štefan Margita, Pavel Černoch a mezzosopranistka Dagmar Pecková. Přidali se k nim kolegové, kteří dnes patří k těm u nás nejrenomovanějším – sopranistky Helena Kaupová, Jana Šrejma Kačírková a barytonista Roman Janál. A nejmladší pěveckou generaci reprezentovali sopranistka Barbora Perná a basista Josef Škarka jako slibné talenty. Přes všechny změny, které do původně avizované formace vnesly nemoci Anji Silji, Gabriely Beňačkové a nakonec i Dany Burešové, zůstalo to podstatné: podařilo se sestavit „partu“ stmelenou tím nejdůležitějším – zaujatou touhou obšťastnit publikum krásou hudby a přenést na ně radost, s jakou ji prováděli.Pestrý program odpovídal benefičnímu zaměření večera a tvořily ho slavné árie z oper klasiků – Mozarta, Smetany, Verdiho, Bizeta, Pucciniho, Čajkovského, Wagnera, Gounoda, Cilei, Saint-Saënse, Dvořáka – vybrané tak, aby se v nich mohli sólisté patřičně, ba efektně blýsknout, chvílemi až tolik, že se pro ně, uvyklé velkým jevištím, Sukova síň zdála malá. To vše s empatickým Davidem Švecem, který byl sólistům spíše než klavírním doprovazečem citlivým partnerem. Večerem zasvěceně, stručně a vtipně provázela Jitka Novotná, které se podařilo přesně vybalancovat slavnostní ráz večera a odlehčenější „domáckou“ atmosféru lidí spřízněných operou.

Skvělé výkony všech byly skutečně krásným dárkem Opeře Plus a jejím stoupencům, kteří zcela zaplnili Sukovu síň. Zazářil Štefan Margita nejen jako Don Ottavio v duetu s Janou Šrejmou Kačírkovou coby Donnou Annou v Mozartově Fuggi, crudele, fugi z Dona Giovanniho a jako Federico z Cileovy Arlézanky (É la solita storia del pastore) a svým mistrovstvím doložil, že nynějším působením v Met zúročuje svou pěveckou kariéru promyšleně budovanou na přednostech svého představitelského typu i pěveckého umění. Vzácné a více než vítané bylo setkání s tenoristou Pavlem Černochem, který slaví úspěchy v Mnichově, Berlíně, Curychu, Neapoli, ve Velkém divadle v Moskvě dokonce jako Lenskij, přitom příležitost slyšet u nás tohoto mladého tenoristu s takovou světovou kariérou je vskutku mimořádná. Můžeme litovat, že si jeho výkony v celých rolích užívají diváci jinde, když strhující bylo jeho dramatické podání árie Gabriele Adorna z Verdiho Simona Boccanegry O inferno! – Sento avvampar nel‘anima, duet Alfreda s Violettou Parigi, o cara z Traviaty s Janou Šrejmou Kačírkovou nebo jeho cituplný Princ s Helenou Kaupovou coby něžnou, vroucně zamilovanou Rusalkou v závěrečném bloku soustředěném na tuto Dvořákovu operu. Také Dagmar Pecková ukázala, že árie z Carmen (Habanera) nebo Johanky z Arku (Da, čas nastal – Prostitě vy, cholmy, poja rodnye) mají v jejím podání silný emocionální náboj. Vítězka Ceny Opery Plus v ženské kategorii Jana Šrejma Kačírková si sympatie publika získala i bezprostředním milým chováním a radostnou veselostí, umocněnou navíc blížícím se příchodem miminka. Vítěz mužské kategorie Adam Plachetka se bohužel předání ceny nemohl osobně zúčastnit pro své povinnosti při zájezdu Vídeňské opery do Ománu a publikum pozdravil alespoň zprostředkovaně.Posluchači, dozajista převážně čtenáři Opera Plus, vytvořili vstřícnou až rodinnou atmosféru vzájemného srozumění a radosti z operního umění. Publikum nabité Sukovy síně opakovanými potlesky vestoje doložilo, že je spolehlivým ostrůvkem pozitivní deviace. A popřejme Opeře Plus, aby druhý ročník cen plánovaný na 2. listopad 2014 již do Dvořákovy síně Rudolfina, navázal na úspěch ročníku prvního.

Hodnocení autorky: 90 %
***

Inspirace na dny příští

Antonín Dvořák/Karel Jaromír Erben: Kytice. PKF – Prague Philharmonia, dirigent Jakub Hrůša, recitace Soňa Červená, Petr Kostka. Praha, Španělský sál Pražského hradu, čtvrtek 28. listopadu 2013 v 19.00 hodin.

Richard Wagner: Bludný Holanďan. Dirigent Norbert Baxa, režie Martin Otava, scéna Ján Zavarský, kostýmy Aleš Valášek. Senta – Valeriya Vaygant. Holanďan – Nikolaj Někrasov, Dalan – Serguei Nikitine, Erik – Nikolaj Višňakov, kormidelník – Jaroslav Kovacs, Mary – Věra Páchová. Severočeské divadlo s. r. o., Ústí nad Labem, obnovená premiéra 29. listopadu 2013 v 19.00 hodin

Wolfgang Amadeus Mozart: Don Giovanni. Dirigent Pavel Šnajdr, režie Marek Mokoš, scéna a kostýmy Ivana Miklošková, světla Martin Holoubek. Don Giovanni – Roman Hoza / Petr Karas, Donna Elvira – Romana Jedličková / Jana Melišková / Veronika Pacíková, Leporello – Martin Frýbort / David Szendiuch, Komtur – Kolja Černyšov / Aleš Procházka, Donna Anna – Jana Jelínková / Kateřina Kurucová / Karolína Žmolíková, Don Ottavio – Marek Belko / Lukáš Hacek, Masetto – Jan Faltýnek / Michal Marhold, Zerlina – Zdislava Bočková / Valeryia Kuchinskaya / Eva Štěrbová. Komorní opera JAMU. Premiéra Divadlo na Orlí, Brno, sobota 30. listopadu 2013 v 19.00 hodin

Jan Dismas Zelenka: Missa dei Patris ZWV 19. Collegium 1704 & Collegium Vocale 1704, dirigent Václav Luks. Koncert v rámci cyklu Hudební most Praha – Drážďany. Praha, Kostel sv. Šimona a Judy, neděle 1. prosince 2013 v 19.30 hodin

***

Hvězdy barokní opery 2013–2014
Collegium 1704 & Collegium Vocale 1704
Dirigent: Václav Luks
Céline Scheen (soprán)
Terry Wey (alt)
Krystian Adam (tenor)
Tobias Berndt (bass)
19. listopadu 2013 Dvořákova síň Rudolfina Praha

program:
Jan Dismas Zelenka: Sub olea pacis et palma virtutis ZWV 175
(Pod olivou míru a palmou statečnosti)

www.collegium1704.com
***

Benefiční galakoncert pro Operu Plus
Vyhlášení 1. ročníku Výročních cen Opery Plus
Jana Šrejma Kačírková (soprán)
Helena Kaupová (soprán)
Dagmar Pecková (mezzosoprán)
Barbora Perná (soprán)
Pavel Černoch (tenor)
Roman Janál (baryton)
Štefan Margita (tenor)
Josef Škarka (bas)
David Švec (klavír)
Jitka Novotná (průvodní slovo)
24. listopadu 2013 Sukova síň Rudolfina Praha