Operní panorama Heleny Havlíkové (149)

  1. 1
  2. 2
  3. 3

Týden od 13. do 19. ledna 2014
Otazníky nad wagnerovským rokem
– Druhá premiéra Tannhäusera
– Naše wagnerovská bilance
Inspirace na dny příští
***

Otazníky nad wagnerovským rokem
Druhá premiéra Tannhäusera

Druhá premiéra Wagnerova Tannhäusera jen potvrdila dojmy z premiéry první (viz zde). Nelze přehlédnout, že ta druhá vypovídá o umění, schopnostech (ale i možnostech) výběru adekvátního obsazení při hektickém střídání operních vedení Národního divadla nepříznivě.

Začněme tím pozitivním: úroveň hudebního nastudování první premiéry nebyla náhoda. Dirigent Hilary Griffiths i při té druhé vyburcoval orchestr k výkonu, který se přibližuje naplnění nároků Wagnerovy partitury. Když si připomeneme směšné „transformační“ požadavky na „rekonkurzy“ hráčů orchestru, jak se jimi bez znalosti věci oháněli Radek Zdráhal a exministr Jiří Besser, Griffiths prokázal, že se s orchestrem Státní opery dá pracovat – „jen“ je třeba ho probudit z letargie (a také úzkostí o vlastní osud) a postavit do čela silnou, respektovanou osobnost.

Pánská část sboru opět zaujala zvukovou stmeleností a dynamickým rozpětím, dámy, kdy zejména jejich zpěv sirén na počátku první premiéry mohl opravdu navozovat až druhý význam tohoto slova, se při druhé premiéře více přiblížily svým mužským kolegům.

Oproti první premiéře ale byly výrazně horší výkony sólistů – nikdo nedosáhl na kvality obsazení prvního a při limitech daných režií nezaujal ani výraznějším hereckým projevem. Minulý čas v medailonu Johna Treleavena (narozen 1950), jak je Národní divadlo uvádí v obsazení, jako britského tenoristy, který „se na mezinárodní scéně prosadil zejména jako wagnerovský pěvec“ a který podle medailonu k programové brožuře zpíval „Tristana, Lohengrina, Siegmunda, Siegfrieda, Parsifala, Walthera von Stolzinga či Tannhäusera na všech velkých světových scénách včetně Vídeňské státní opery, londýnské Covent Garden, Bavorské státní opery v Mnichově, Los Angeles Opera, Lyric Opera Chicago atd.“, je bohužel pravdivý. Bylo zřejmé, že má spoustu zkušeností, aby roli uzpíval a rozvrhl si síly tak, aby mu jeho stále znělý hlas vydržel až do závěrečného monologu, ale ve výškách zněl jeho hlas nepříjemně napjatě a hlavně se mu nedařilo výrazovou hlasovou flexibilitou vyjádřit vzrušené duševní poryvy Tannhäuserovy mysli, zmítané sporem mezi láskou tělesnou a duchovní. Tím první dvě scény prvního dějství ve Venušině sluji, ochuzené navíc v úvodní orchestrální části o balet, zcela ztratily smysl. Mezi Treleavenem a představitelkou Venuše Veronikou Hajnovou nejiskřilo žádné napětí – jejich dialog tak spíše připomínal krizi opotřebovaného manželství, jakkoli Hajnová odzpívala noty své role správně. To je ale příliš málo.

Alžběta v podání Adriany Kohútkové s nepříjemným rozkmitem držených tónů a svým až afektovaným vzdycháním nepřiměřeně zdůrazňovala milenecký vztah k Tannhäserovi, Alžbětu-světici bylo třeba si (pracně) domýšlet.Ze sólistů druhé premiéry tak je možné jen zmínit Migualangela Cavalcantiho, který po nevyrovnaných výkonech v italském repertoáru (Schaunard v Leoncavallově Bohémě, Enrico v Lucii di Lammermoor, Germont v Traviatě, Luna v Trubadúrovi) pěvecký part Wolframa von Eschenbacha až překvapivě obdařil kombinací milostné touhy k Alžbětě a empatie ke svému sokovi Tannhäuserovi.

Bezradnost režie Andrejse Žagarse se při tomto pěveckém obsazení projevila ještě zřetelněji. Přitom přenesení děje do Wagnerovy doby a zasazení pěvecké soutěže do monumentální germánské Walhally není marný nápad, jen by ho bylo třeba zdůvodnit, rozvinout a domyslet a místo nic neříkajícího popocházení postav naplnit hereckou akcí. Pro Tannhäusera podstatné scény jen „odšuměly“, aniž je divák postřehl a mohl pochopit. Tak například bakchanálie Venušiny hory s nezřetelnou, snad antickou sochou mužského aktu za plexisklovou zdí, návrat Venuše ve 3. dějství odbytý jen červeným nasvícením a rudou sukní v kombinaci s jakousi teplákovou bundou, malovaná scenérie lesa bez mnohotvárnějších světelných proměn – to pro pochopení a divadelní vyjádření dramatického sváru duše a těla nestačí. Podobně vykupitelskou smrt Alžběty na konci Tannhäuserovy pouti mohl divák odtušit jen z titulků (a samostudia děje opery).

V novém nastudování Tannhäusera má Národní divadlo inscenaci, která spíše než opožděné připomenutí Wagnerova výročí drsně připomíná důsledky nekompetentních zásahů zřizovatele – ministerstva kultury. Vedle sólových výkonů Daniela Franka (Tannhäuser), Dany Burešové (Alžběta), Svatopluka Sema (Wolfgram) při první premiéře tak pozitivem zůstává hudební nastudování Hilary Griffithse, které je dokladem, že nekompromisní práce s orchestrem se vyplácí – a je možná.

Hodnocení autorky: 45 %
***

Naše wagnerovská bilance
Byl Tannhäuser tečkou za výročním rokem Richarda Wagnera – nebo spíše otazníkem? – Nejspíš vykřičníkem!

Připomínat si výročí hudebního skladatele a dramatika, který měl pro evropskou operu devatenáctého století stěžejní význam, není povinností, ale určitě se „sluší“ si takto Wagnera připomenout – nejen z pietních důvodů: vůči jeho novátorskému syntetickému hudebnímu i dramatickému stylu se operní skladatelé vymezovali nebo na něj reagují dodnes a jeho odkaz je právem živoucí pokladnicí světového operního umění.

Z našich operních divadel se impulzu dvojího „trojkového“ výročí narození a úmrtí Richarda Wagnera (1813–1883) chopila čtyři: Národní divadlo moravskoslezské v Ostravě uvedlo Lohengrina, brněnské Národní divadlo Bludného Holanďana a stejnou operu si vybrala i ústecká opera – a „pět minut po dvanácté“ se připojilo i pražské Národní divadlo Tannhäuserem. Zejména v porovnání s druhým loňským velkým operním oslavencem – Giuseppem Verdim, jehož opery převažují v repertoárech našich operních divadel výročí/nevýročí, je takový výsledek mdlý.

  1. 1
  2. 2
  3. 3

Hodnocení

Vaše hodnocení - Wagner: Tannhäuser (ND Praha)

[Celkem: 4    Průměr: 3.8/5]

Vaše hodnocení - Wagner: Lohengrin (NDM Ostrava)

[Celkem: 4    Průměr: 5/5]

Vaše hodnocení - Wagner: Bludný Holanďan (ND Brno)

[Celkem: 1    Průměr: 4/5]

Vaše hodnocení - Wagner: Bludný Holanďan (SD Ústí nad Labem)

[Celkem: 0    Průměr: 0/5]

Související články


Napsat komentář