Operní panorama Heleny Havlíkové (27)

  1. 1
  2. 2

Týden od 28. března do 3. dubna 2011

° Další výborná opera z Ústí
° Dvakrát měř a jednou řež – opět k situaci kolem slučování pražských oper
° Inspirace na dny příští

***

Další výborná opera z Ústí

V pátek měl v ústeckém divadle premiéru Verdiho Trubadúr. Tato opera sice patří s Traviatou a Rigolettem k onomu slavnému trojhvězdí Verdiho oper, bývá jí však vyčítáno zmatené a komplikované libreto. Nahlíženo ovšem dnešní zkušeností klipovitých příběhů a syžetů s přetržitě poskládanými fabulemi jsou tyto výhrady už poněkud passé. Verdiho Trubadúr přece není historicky věrnou hrou o mocenských bojích ve Španělsku 15. století, ale je to hudební drama velkých emocí a vášní – pomsty, lásky, žárlivosti, mužského soupeření o moc a lásku ženy, a také jímavým příkladem ženského sebeobětování. V hudebním a především melodickém vyjádření vypjatých citů byl Verdi skutečný mistr. Právě oproštění od doslovného převyprávění příběhu a přenesení důrazu na střety emocí a vášní se stalo rozhodujícím východiskem úspěchu ústeckého nastudování. V jeho základě stál kompaktní a hlavně kompatibilní inscenační tým a soustředěný výkon celého souboru.

Norbert Baxa patří u nás nejen k velice zkušeným operním dirigentům, ale zná také přesně možnosti ústeckého operního souboru. Dokázal ho přes nevýznamná zakolísání provést až ke strhujícímu finále. Udržel vyváženost zvuku orchestru a sólistů: Kdyby forte, kterým nešetřil, vyvážil ještě více kontrastem dynamicky ztišených míst, byl by celkový dojem ještě plastičtější. O dynamické nuance se přitom velmi snažil sbor dobře připravený Milanem Kaňákem; díky tomu právě sborové scény patřily k vrcholným místům premiéry a pochvalu zaslouží i to, jak důsledně a ukázněně sboristé respektovali režijní řešení.

Režisérka Karla Štaubertová má za sebou mnohé operní zkušenosti a v týmu s výtvarníkem Jánem Zavarským si vypracovala osobitý režijní rukopis, v němž se oprostila od prvoplánové popisnosti. Nepatří přitom k operním bořitelům, kteří se zviditelňují tím, že za každou cenu převyprávějí příběh opery jinak, ale vychází z libreta a hudby a ve výtvarných obrazech s významnou rolí světla a ve stylizovaných gestech se snaží postihnout podstatu sdělení inscenovaných oper.

Trubadúr, kterého Štaubertová teď v Ústí nastudovala po inscenacích v Košicích a Liberci už potřetí, patří k jejím nejzdařilejším režiím. Funkční a výtvarně skvěle řešenou scénu tvoří prázdná bílá aréna. Její zadní ochoz je sestaven ze stupňovitě se zvyšujících panelů, které šlo různě odebírat a na které byly také promítány sekvence ohně v kontrastu s projekcí drsného šedého chladného kamene; schody za tímto ochozem obohacují scénu o vertikální rozměr. Vznikl tak jakýsi závěrečný zákrut spirály osudu, z níž už není úniku. Na její stěny narážejí emoce protagonistů, kterým z onoho stupňovitého ochozu přihlížejí ostatní. Půlkruh této pomyslné, spirálou lemované arény tvoří přesné prostředí pro střety osudů a vášní, lásky a pomsty, vystupňované výbornou taneční choreografií Lucie Holánkové a baletu Severočeského divadla. Přesná pohybová stylizace se ovšem neomezila jen na balet, ale i na významově srozumitelná přesná gesta, vybraná v souladu s hudbou, takže v přesně volené až „wilsonovsky“ působivé zkratce postihovala vztahy postav. Vše se zacykluje do nevyhnutelně tragického finále. Důležitou složkou výsledného úspěchu i byly historizující kostýmy módního návrháře Petra Beneše (který takto v opeře úspěšně debutoval). V kontrastu k jednoduché scéně navozovaly barvitý španělský kolorit, podporovaly charaktery jednajících postav – a všem velice slušely.
  1. 1
  2. 2

Hodnocení

Vaše hodnocení - Verdi: Trubadúr (SDOB Ústí n.L.)

[Celkem: 0    Průměr: 0/5]

Související články


Reakcí (4) “Operní panorama Heleny Havlíkové (27)

  1. Trubadúr byl opravdu inscenací, za kterou by se nemusela stydět ani větší opera. Uvědomil jsem si, že ani z renomovanějších scén často neodcházím tak spokojen, jako tentokrát z ústecké premiéry.
    Ústecký soubor pod vedením ředitele Tomáše Šimerdy znovu obhájil své místo na slunci. Doufám, že se z toho ústečtí radní poučí.
    Ale abych vše neházel jen na radní, vinu za tento kulturní marasmus nese také stát, který se systematicky dvacet let zříká podpory kultury. A je jedno, které partaje zrovna vládnou.

  2. Leonora3:
    je radost citat takuto recenziu z oblastneho divadla a pani Havlikovej za nu patri vdaka. Ano, zaujima nas predovsetkym zivy Trubadur na scene a nielen v pripravovanom prenose z Met. Potvrdzuje, ze divadla maju svoje miesto v zivote krajskych miest a obohatia a rozsiruju kulturny obzor. Ved ake prostriedky sa davaju do sportu, aquaparkov atd. Nie-mala skupina ludi taketo zariadenia nikdy nevyuziva, zato chodime do divadla a svoje dane odvadzame tak, ako ini (mozno este vacsie, ako ti, co chodia na fotbal).

    A k Trubadurovi: tandem Pavla Steuberova a Jan Zavarsky uz viackrat dokazali, ze su zohranou dvojicou do financnej nepohody a za limitovane prostriedky vedia urobit posobive divadlo v modernom sate. Ich Karmelitky v Olomouci patria dodnes k mojej najmilejsiej opere moderny XX. storocia (ba ich mozem pomerovat i s tym, co som z moderny videla vo Viedni) a radi ich uvidime i u takej klasiky ako je Trubadur.

  3. Scénu a kostýmy pro Trubadúra v SOP bude dělat Josef Jelínek a režii Lubor Cukr.V rámci úspor bude tedy tvůrčí tým místní.V tomto případě to ale neznamená sníženou kvalitu.Jelínkovy kostýmy i scéna bude jako vždy na velmi vysoké úrovni.SOP má štěstí,že má ve svém pracovním týmu takové machry a může za velmi malé peníze vytvořit vysokou kvalitu.Ještě existují lidé co dělají divadlo s láskou a ne jen pro peníze.Měl byste si z nich vzít příklad pane Ondřeji Černý!!!

Napsat komentář

Reklama