Operní panorama Heleny Havlíkové (326) – Opera, která nemá prázdniny. Díky!

Po dlouhých měsících koronavirové operní abstinence jsou prázdniny operními produkcemi doslova napěchované. V atraktivních prostorách se odehrávají jedinečné produkce, které tvoří významný dramaturgický i inscenační protipól vůči našim stálým souborům.

Prázdniny jsou v plném proudu a většina z našich deseti stálých operních divadel si i po sezoně, ve které z deseti měsíců mohla kvůli kovidovým restrikcím hrát vlastně jen v září a v červnu, dopřává tradiční divadelní volno. Nicméně alespoň několik jejich operních produkcí se objevilo nebo připravuje v netradičních místech. Jihočeské divadlo zavítalo s Verdiho Nabuccem na zámek Blatná a s Prodanou nevěstou do Holašovic mezi malebná stavení zapsaná na seznam památek UNESCO. Prodanou nevěstu uvedlo také opavské Slezské divadlo, ovšem v její původní verzi s mluvenými recitativy, a na zámku v Hradci nad Moravicí. Janáčkova opera opanovala brněnský Špilberk Rossiniho Lazebníkem sevillským a chystá tam ještě Pucciniho Bohému, v září ještě Verdiho Traviatu a Bizetovu Carmen, se kterou se bude prezentovat také v mikulovském amfiteátru. Pražské Národní divadlo se ovšem ze své „hibernace“ probere až 20. a 28. srpna, kdy po dubnovém televizním záznamu uvede divadelní premiéry nového nastudování Dona Giovanniho.

Letní festivaly, které mají odvahu zařadit do svého programu i vlastní operní inscenace ovšem koronavirové rozvolnění využívají naplno. Smetanova Litomyšl kromě inscenací, které na Zámecké nádvoří přivezou některá naše stálá operní divadla, už řadu let uvádí původní nastudování oper, které se hodí do kouzelného prostoru parku a amfiteátru rokokového zámku v Nových Hradech. Letos to byly tři Ariadny s propojením dochovaného Lamenta z opery Claudia Monteverdiho, melodramu Jiřího Antonína Bendy a jednoaktové opery Bohuslava Martinů Ariadna.

Původní operní inscenaci připravuje tradičně také Hudební festival Znojmo. Jeho bohatý program má letos motto Pocta živlům a katastrofám. Pro scénickou produkci bylo zvoleno duchovní oratorium Georga Philippa Telemanna Den posledního soudu. Vychází z teologické disputace alegorických postav (Víra, Náboženství, Rozum, ale i Bezbožnost nebo Posměch), ale i biblických (Archanděl, Jan Evangelista, Ježíš), které jsou však v Telemannově hudebním pojetí vzdálené suchopárným rozpravám, ale plné emocí s typickými barokními afekty a směřují k triumfální obhajobě Posledního soudu jako nedílné součásti křesťanského pojetí světa. To vše jako obvykle v provedení souboru Czech Ensemble Baroque pod vedením Romana Válka.

Ani letos nebude chybět další tradiční prázdninová operní „atrakce“ – Barokní noc na českokrumlovském zámku. Kratochvíle s kejklíři, maskami, barokními hazardními hrami i schwarzenberskou gardou vyvrcholí v zámeckém barokním divadle tentokrát buffou Niccoly Picciniho La Schiava/Otrokyně. Opera tak opět obohacuje chvályhodnou a záslužnou dramaturgickou linii tohoto festivalu s uváděním skladeb, které mají vazby na hudební život někdejších majitelů krumlovského panství. V Otrokyni uvidíme propletenec milostných vztahů námořního kapitána, půvabné otrokyně, energické mladé vdovy a šlechtice, než se dají dohromady ty správné páry. Opět v provedení souboru Capella Regia pod vedením Roberta Huga.

Mezi letní festivaly s operou patří také Olomoucké barokní slavnosti, u jejichž zrodu stál Tomáš Hanzlík. Jejich 9. ročník má letos s redesignem celého festivalu novou koncepci pod vedením umělecké vedoucí a houslistky Veroniky Manové s nově založeným kmenovým hudebním souborem Volantes Orchestra. Produkce, které zahrnují jak koncerty, tak scénické projekty se konají na řadě míst Olomouce a okolí. Do Tereziánské zbrojnice pořadatelé připravili dosud nikdy neprovedenou komickou operu Antonína Rejchy Gusman, inspirovanou španělským pikareskním románem Matea Alemána. A do ambitu a bazilice Navštívení Panny Marie na Svatém Kopečku se chystá scénické provedení oratoria Karla Ditterse David.

Druhý olomoucký festival – Baroko program svého 24. ročníku, zaměřený pod vedením Tomáše Hanzlíka a jeho Ensemble Damian na hudební produkce provozované pro olomouckého biskupa a kardinála Wolfganga Hanibala Schrattenbacha (1660–1730), obohatí o operu Piráti. V tomto případě nepůjde o rekonstrukci dobových pramenů, ale o novou operu Tomáše Hanzlíka na libreto Milana Šedivého, jejíž schrattenbachovská vazba se promítá do děje. Dobrodružnou komedii autoři lokalizovali do Neapolského zálivu, kde ve Schrattenbachových křesťanských vodách přepadá lodě islámský diverzant a příběh se rozvíjí v duchu barokní opery buffa: bohatý obchodník Bertocci Dorilla si chce vylepšit svoji společenskou prestiž sňatkem své dcery Violy se zchudlým šlechticem Giovannim, než mu jeho plány zkříží kapitán pirátů Ali a jeho zhrzená milenka. A ukáže se, že i nová kombinace manželských párů má své výhody.

Dramaturgicky vytříbený program dalšího tradičního prázdninového festivalu – Letních slavností staré hudby, také často obsahuje opery ve scénickém, poloscénickém nebo koncertním provedení. Už 22. ročník, tentokrát na téma Nobilitas završí koncertní provedení dvou divertissements, malých oper pořádaných v králových nebo královniných salonech na zámku ve Versailles. Ve spolupráci s prestižním Centrem barokní hudby ve Versailles zazní v kostele sv. Šimona a Judy v Praze Les Plaisirs de Versailles Marca-Antoina Charpentiera (1682) a v novodobé premiéře Le Retour des dieux sur la terre Françoise Colina de Blamont (1725). Sedm sólistů bude provázet rezidenční festivalový soubor Collegium Marianum se svou vedoucí a flétnistkou Janou Semerádovou.

Letní termín si ani letos nenechala ujít Musica Florea se svým uměleckým vedoucím Markem Štrynclem. Na nádvoří Hudební a taneční fakulty Akademie múzických umění v Praze opět postavili svou repliku barokního divadla Florea Theatrum, do které tentokrát situovali operu Antonia Vivaldiho Il Farnace s intrikami opředeným dějem kolem tohoto pontského krále.