Operní panorama Heleny Havlíkové (337) – Svatá Ludmila na Dvořákově Praze jako vykonaná povinnost

  1. 1
  2. 2
K oslavám 1100. výročí svaté Ludmily se připojila i Dvořákova Praha. A program byl nasnadě – oratorium k poctě této světice z pera skladatele, který je středobodem tohoto mezinárodního hudebního festivalu – Antonína Dvořáka. Uvedení v katedrále svatého Víta přenášely v přímém přenosu Český rozhlas na stanici Vltava i Česká televize na kanále ČTart. Měl to být jeden z vrcholů letošního 14. ročníku Dvořákovy Prahy i hudební části svatoludmilských oslav. Dojmy z koncertu jsou však značně rozporuplné. Hlavně ve srovnání s provedením Dvořákovy Svaté Ludmily na stejném festivalu před třemi lety v roce 2018.

Antonín Dvořák: Svatá Ludmila, op. 71, B. 144 Dvořákova Praha, katedrála sv. Víta, 16. září 2021 (zdroj Dvořákova Praha)
Antonín Dvořák: Svatá Ludmila, op. 71, B. 144 Dvořákova Praha, katedrála sv. Víta, 16. září 2021 (zdroj Dvořákova Praha)

Připouštím, že posluchači, kteří seděli v katedrále sv. Víta na jiném místě, a hlavně diváci televizního přímého přenosu nebo posluchači rozhlasu, mohli vnímat koncert jinak a to i dost výrazně. Ale i když jsem si po návratu z katedrály pustila televizní záznam, který se zvukově hodně odlišuje od toho přímo v katedrále, pro mě bylo to letošní provedení zklamáním.

U Dvořáka, v té době už mezinárodně váženého skladatele, si dílo na biblický námět v rozsahu jedné a půl hodiny objednal festival v anglickém Leedsu – Dvořák si prosadil jako námět svatou Ludmilu a délka stoupla na dvě a půl hodiny. Byť Dvořák zvolil pro dílo formu oratoria, nekoncipoval ho pro chrámový prostor. Pro provádění je ovšem kostel samozřejmě možný.

Ačkoli mělo Dvořákovo oratorium při premiéře v Leedsu v roce 1886 pod skladatelovou taktovkou úspěch, bývá uváděno zřídka. Svatoludmilské výročí ovšem iniciovalo mimořádnou sérii koncertů. Dvořákova Svatá Ludmilu zazněla v Mělníce (první část s Orchestrem a Sborem Opery Národního divadla pod vedením Jaroslava Kyzlinka, part Svaté Ludmily zpívala Markéta Böhmová), na Svatováclavském hudebním festivalu v Ostravě a na Podzimním festivalu duchovní hudby v Olomouci (Český filharmonický sbor a Moravská filharmonie Olomouc pod taktovkou Jakuba Kleckera, v Ostravě v titulním partu s Pavlou Vykopalovou, v Olomouci s Evou Hornyakovou, olomoucké uvedení přenášela v přímém přenosu televize Noe), na abonentním koncertě Filharmonie Hradec Králové (Sbor opery Divadla J. K. Tyla, Pražský smíšený sbor, Pěvecký sbor ČVUT a dětský sbor opery Divadla J. K. Tyla v Plzni Kajetán, Filharmonie Hradec Králové, dirigent Jiří Petrdlík, Svatá Ludmila Lucie Silkenová), na mimořádném koncertě Divadla J. K. Tyla v Plzni (Operní sbor Divadla J. K. Tyla, Pražský smíšený sbor, Pěvecký sbor ČVUT a dětský pěvecký sbor Kajetán, dirigent Jiří Petrdlík, Svatá Ludmila Ivana Veberová).

Antonín Dvořák: Svatá Ludmila, op. 71, B. 144 Dvořákova Praha, katedrála sv. Víta, 16. září 2021 (zdroj Dvořákova Praha)
Antonín Dvořák: Svatá Ludmila, op. 71, B. 144 Dvořákova Praha, katedrála sv. Víta, 16. září 2021 (zdroj Dvořákova Praha)

Pro festival Dvořákova Praha bylo ve všech těchto souvislostech přímo „povinností“ oratorium uvést také. Ale v roce svatoludmilského výročí jakoby volba prostoru katedrály sv. Víta dostala přednost před hudebními hledisky. Jistě, symbolika svatovítské katedrály na místě původní rotundy založené Ludmiliným vnukem knížetem Václavem, je velmi silná, byť nikoli bezprostředně ve spojení se sv. Ludmilou, jejíž ostatky jsou uloženy v klášteře sv. Jiří a vpravo od hlavního vchodu do katedrály je „pouze“ kaple svaté Ludmily. Atmosféru koncertu sice umocnilo nasvícení, ovšem katedrála je známá svou zrádnou a nevyrovnanou akustikou i nevyhovující dispozicí prostoru pro koncerty při umístění interpretů před kněžištěm.

Tam, kde jsem místo po příchodu našla já, v posledních řadách, jsem měla zcela nesourodý mix vjemů. Ten vizuální byl vlastně jen televizní, protože na velmi vzdálené pódium jsem neviděla a seděla jsem u obrazovky, na které běžel onen přímý přenos bez zvuku. Akustický dojem jsem měla sice přímo z prostoru katedrály, ale hudba zněla jako filtrovaná, „udušená“ nějakými těžkými sametovými závěsy. A to přitom Pražský filharmonický sbor vedený Lukášem Vasilkem zpíval ve velkém obsazení s osmdesátkou zpěváků. A například mezzosopranistku Janu Hrochovou, představitelku Svatavy, nebo basistu Gustáva Beláčka, představitele poustevníka Ivana, znám z jejich divadelních rolí jako sólisty s hutnými, znělými, plně barevnými hlasy.

I při tom utlumeném zvuku však dlouhé doznívání zůstávalo a provedení rozmazalo do hodně rozpitého hudebního akvarelu, ve kterém se hlavně zpěvní hlasy, zejména v kontrapunktických a sborových částech slévaly do mdlé barvy i dynamiky. A nebylo rozumět ani slovo. Takže bylo možné spíš jen vizuálně z rozevlátých gest Petra Altrichtera odtušit výrazovou mnohotvárnost této Dvořákovy partitury s tajemným líčením temného pohanského dávnověku, radostným vzýváním kvetoucí přírody, s pokornou něhou kněžny Ludmily, dramatickým borcením pohanského kultu až po obřadnou vznešenost závěru, který Dvořák, z historického hlediska anachronicky, zvýraznil použitím chorálu Hospodine, pomiluj ny.

Antonín Dvořák: Svatá Ludmila, op. 71, B. 144 Dvořákova Praha, katedrála sv. Víta, 16. září 2021 (zdroj Dvořákova Praha)
Antonín Dvořák: Svatá Ludmila, op. 71, B. 144 Dvořákova Praha, katedrála sv. Víta, 16. září 2021 (zdroj Dvořákova Praha)

Za diskutabilní považuji zvolenou verzi. Autorem libreta je básník Jaroslav Vrchlický, který se ve třech dílech oratoria zaměřil v duchu romantizujícího pohledu na svatoludmilskou legendu pouze na situaci, kdy se kněžna Ludmila po pohanských obřadech setkává s poustevníkem Ivanem, učí se od něho křesťanské víře, přivede k ní i knížete Bořivoje okouzleného její krásou a oba přijímají na Velehradě křest. Ačkoli Vrchlický v libretu zpracoval jen malý úsek Ludmilina života, rozsahem textu se rozmáchl a původní délka oratoria kolem dvou a půl hodiny byla od počátku předmětem kritiky.

Sám Dvořák při řadě svých pokusů o revizi oratoria Svatá Ludmila navrhl škrty, ale zredukovat provedení na polovinu původní délky s dalšími škrty Petra Altrichtra – tedy na hodinu a čtvrt – už považuji za zásah, který zasahuje do samé podstaty díla. Kdy jindy než při výročí svaté Ludmily a kde jinde než na tak prestižním festivalu, mezi které se vypracovala Dvořákova Praha, zasvěcená tomuto skladatelskému mistrovi, by oratorium Svatá Ludmila mělo zaznít kompletně. Když se navíc z provedení pořizoval televizní i rozhlasový záznam.

Nejaktuálnější zprávy ze světa hudby přímo do Vaší schránky

  1. 1
  2. 2

Mohlo by vás zajímat


2.3 3 votes
Ohodnoťte článek
0 Komentáře
Inline Feedbacks
View all comments