Operní panorama Heleny Havlíkové (368) – Ne/rozhovor s Perem Boyem Hansenem

Vzápětí po tiskové konferenci Národního divadla k sezoně 2022/2023, kterou tiskový mluvčí Tomáš Staněk 5. dubna 2022 ukončil bez prostoru pro novinářské dotazy, jsem o rozhovor s panem Perem Boyem Hansenem požádala a podle pokynů 22. dubna 2022 zaslala základní témata. Byl mi potvrzen termín 3. května. Tři hodiny před plánovaným setkáním Per Boye Hansen osobní rozhovor zrušil s tím, že trvá na písemné formě. Otázky jsem zaslala 5. května, odpověď datovaná 3. červnem přišla po měsíci e-mailem 6. června.

O+

• Otázky zaslané Peru Boyeovi Hansenovi 5. května 2022
• Dopis Pera Boye Hansena z 3. června 2022

Zaslaný dopis pana Hansena odpovědi na všechny mé otázky neobsahuje. Vzhledem k tomu, že Národní divadlo jako příspěvková organizace zřizovaná Ministerstvem kultury ČR je podle zákona o svobodném přístupu k informacím veřejnou institucí s povinností poskytovat informace vztahující se k jeho působnosti, vyžádám si informace, které lze takto získat, prostřednictvím zákona č. 106/1999 Sb. K tomu lze z veřejně přístupných zdrojů doplnit, že podle výročních zpráv o činnosti a hospodaření na webu Národního divadla přispívalo ministerstvo kultury na provoz ND ze státního rozpočtu v předchozích dvou letech vždy částkou převyšující jednu miliardu korun a v letech 2019 a 2018 vždy více než 800 miliony korun.

Otázky zaslané Peru Boyovi Hansenovi 5. května 2022

1. Co se podle vašeho názoru za tři sezony vašeho působení v pozici uměleckého ředitele Opery Národního divadla a Státní opery podařilo?
2. Co se naopak nepodařilo? Proč a jak to chcete změnit?
3. Do všeobecného povědomí vstoupilo vaše ujišťování / závazek, že dovedete Národní divadlo do „evropské operní ligy“. Co konkrétně myslíte tou evropskou operní ligou? A stalo se?
4. V čem vidíte váš přínos pro Národní divadlo a českou kulturu?
5. Jak by vypadala podle vás SWOT analýza Národního divadla jako takového, opery v rámci Národního divadla a jednotlivých operních souborů ND a Státní opery?
6. Jak vnímáte roli Garanční rady Národního divadla? A jste s jejími členy v kontaktu? Dostal jste od nich nějaké zadání?
7. Jaká je vaše zkušenost s vedením dvou operních souborů v rámci jedné instituce?
8. Jaký máte názor na možnost jejich samostatné existence (pro a proti)?
9. Robert Jindra v rozhovoru pro časopis Národního divadla mino jiné říká, že se od sloučení obou pražských operních souborů stále ještě nenašel ideální systém fungování provozu, že je třeba zefektivnit celý systém provozu a koordinaci mezi oběma subjekty. To lze chápat i jako otevřenou kritiku vašeho tříletého působení. Má Robert Jindra pravdu?
10. Po třech sezonách pod vaším vedením skončili oba hudební ředitelé – Jaroslav Kyzlink i Karl-Heinz Steffens. Proč?
11. Znamená to, že vedení Opery Národního divadla Jaroslavem Kyzlinkem a Státní opery Karl-Heinzem Steffensem bylo špatné personální rozhodnutí?
12. Jak hodnotíte přínos Jaroslava Kyzlinka pro Národní divadlo? A co se mu podle vašeho názoru naopak nepodařilo?
13. Jak hodnotíte přínos Karl-Heinze Steffense pro Národní divadlo a pro Státní operu? A co se mu podle vašeho názoru naopak nepodařilo?
14. Předchozí hudební ředitelé Státní opery – Andreas Sebastian Weiser a Martin Leginus působili na stejné pozici jako Karl-Heinz Steffens shodou okolností také tři sezony. Při porovnání všech úplných nákladů, které Národní divadlo vynaložilo na působení těchto tří hudebních ředitelů Státní opery, byly náklady na působení Karl-Heinze Steffense v rámci ND nižší nebo vyšší a orientačně o kolik? Do tak zvaných úplných nákladů započtěte všechna finanční i nefinanční plnění, tedy tak zvané úplné náklady práce, to je všechny výdaje vynaložené Národním divadlem: plat, honorář, odvody do sociálního a zdravotního pojištění, zaměstnanecké benefity, náklady plynoucí z kolektivní smlouvy, školení, zapracování, ošatné, pojištění odpovědnosti, cestovní náklady, marže agentuře, ale i nefinanční náklady – například za ubytování a podobně.
15. Jaké byly všechny úplné náklady, které Národní divadlo za tři sezony od září 2019 do dubna 2022 vynaložilo na působení Jaroslava Kyzlinka a jaké na Karl-Heinze Steffense?
    Pozn.: K tomu doplňuji, že se týká veřejného zájmu, informace samotná se týká veřejného zájmu, jako novinářka plním roli tak zvaného „společenského hlídacího psa“ a předpokládám, že informace existuje. Uvítám, když nebude třeba, abych o tuto informací žádala prostřednictvím zákona o svobodném přístupu k informacím.
16. Jak jsou konkrétně rozdělené kompetence mezi vás a hudební ředitele Národního divadla a Státní opery?
17. Jaké jsou povinnosti/kompetence hudebního ředitele Národního divadla a Státní opery a jsou v principu stejné?
18. Má Národní divadlo smlouvy s hudebními řediteli Národního divadla – Jaroslavem Kyzlinkem a Robertem Jindrou a hudebním ředitelem Státní opery Karl-Heinzem Steffensem napřímo, nebo prostřednictvím agentur?
19. Zahrnují základní smlouvy s hudebními řediteli, kteří jsou dirigenty, i počet hudebních nastudování nových operních inscenací, případně koncertů a počet tak zvaných povinných představení, nebo je hudební nastudování a dirigování jednotlivých představení honorováno samostatně?
20. Jaká je průměrná výše honoráře za nastudování a za jedno představení u hostujícího dirigenta? A pokud mají hudební ředitelé Národního divadla a Státní opery hudební nastudování nového titulu a dirigování představení honorováno samostatně, jaká byla výše honoráře Jaroslava Kyzlinka, Karl-Heinze Steffense a bude u Roberta Jindry?
21. Kdo rozhoduje o inscenačních týmech a obsazení nových titulů a jaký je proces před tímto rozhodnutím?
22. Kdo rozhoduje o obsazení jednotlivých představení?
23. V jednom z rozhovorů v roce 2019 jste řekl: „Současný ansámbl je skvělý, ale na to, aby při takovém množství titulů na programu kvalitně obsáhl všechny role, bohužel příliš malý. Rád bych ho proto zvětšil.“ Z webu Národního divadla lze vyčíst, že v angažmá je 47 sólistů – sólistický ansámbl ND tvoří 26 sólistek a 21 sólistů. Od sezony 2019/2020 do té letošní přibyli nové 4 sólistky a 4 noví sólisté, s jedním sólistou bylo angažmá ukončeno. Je to optimální počet? Jaké máte záměry s tímto sólistickým ansámblem do dalších sezon?
24. Kdo je odpovědný za rozhodnutí, který ze sólistů zůstane v angažmá Národního divadla, s kým bude angažmá ukončeno a kdo se stane novým členem sólistického ansámblu ND?
25. Jaký je proces tohoto rozhodování – kdo má právo takovou smlouvu sólistovi navrhnout / zrušit / změnit a kdo další se k tomu může vyjádřit?
26. Jaké mantinely klade tomuto rozhodování kolektivní smlouva mezi Národním divadlem a sólisty?
    Konkrétně – budou nadále členy sólistického ansámblu Národního divadla Anda-Louise Bogza, Andrea Tögel Kalivodová, Simona Procházková, Martin Šrejma a Oleg Korotkov? Pokud ne, proč s nimi ukončíte spolupráci?
27. Proč v programech k novým inscenacím v poslední době není vůbec uvedené obsazení?
28. Proč jsou někteří pěvci s pracovní smlouvou s Národním divadlem neobsazeni řadu měsíců, třeba i tři čtvrtě roku?
29. V řadě menších rolí i velmi malých rolí se objevují zahraniční hosté. Jaký je důvod zvát zahraniční hosty do těchto rolí, když Národní divadlo disponuje téměř padesáti členným sólistickým ansámblem a řada z nich v posledních sezonách téměř nevystoupila a když je v České republice k dispozici řada dalších českých sólistů?
30. Je zahraniční host levnější než sólista v angažmá Národního divadla, nebo český sólista?
31. Má podle vás Národní divadlo dostatek prostředků, že si může dovolit duplicitní náklady na jeden umělecký výkon tím, že platíte zaměstnance, jemuž jste nepřidělil umělecké úkoly, abyste mohl místo něj angažovat zahraničního hosta?
32. Berete při obsazování sólistů v úvahu úplné náklady (jejich rozsah viz výše) na konkrétního sólistu za nastudování a za představení?
33. V jednom z rozhovorů z roku 2019 jste sliboval zlepšení finančních podmínek pro zpěváky, orchestrální hráče i ostatní zaměstnance divadla – s tím, že výsledky brzy uvidíme. Co se v této oblasti podařilo?
34. Když se ještě vrátím k vašemu působení v sezoně 2018/2019 (ředitelem Opery Národního divadla a Státní opery vás Jan Burian jmenoval v září 2018) – co bylo náplní vaší práce pro ND od září 2018 do srpna 2019, jaký byl pro ND a českou kulturu přínos tohoto vašeho působení a jaké byly úplné náklady ND na toto vaše roční působení v ND?
35. Robert Jindra ve svém rozhovoru pro časopis Národního divadla zmínil svoji spolupráci s agentkou Ritou Schütz. Jakou roli hrají agentury v současném mezinárodním operním světě?
    Jak a čím jsou agentury důležité pro vás?
36. Jaká je obvyklá marže agentur, se kterými Národní divadlo spolupracuje, za zprostředkování umělců?
37. Ovlivňují agentury obsazení jednotlivých představení a premiér v Národním divadle – dirigent, inscenátoři, sólisté?
38. Proč se za vašeho uměleckého vedení Národního divadla a Státní opery uplatňují agentura Rita Schütz a agentura TACT častěji než jiné?
39. Vy sám jste založil v Oslo uměleckou agenturu nebo jste úzce spolupracoval s řadou agentur. Zaslechla jsem domněnku, že ze spolupráce s uměleckými agenturami máte osobní profit. Můžete to vyvrátit?
40. Spolupracujete dále s Operou Evropa? Pokud ano, jaké jsou benefity, nevýhody této spolupráce? Uveďte to, prosím, na konkrétních příkladech.
41. Podle Statutu je Národní divadlo jedním ze symbolů národní identity a součástí evropského kulturního prostoru, je nositelem národního kulturního dědictví a zároveň prostorem pro svobodnou uměleckou tvorbu. Je toto poslání ND v dnešním globalizovaném operním světě „nacionalistický“ přežitek?
42. Pokud to není přežitek, v čem se konkrétně se projevuje váš respekt k poslání Národního divadla ve vašem působení?
43. Zahrnuje Statutem Národního divadla daná péče o národní kulturní dědictví a jeho rozvoj i péči o rozvoj českých dirigentů, režisérů, scénografů, sólistů?
44. Považoval jste při nástupu do funkce vrcholového manažera národní kulturní instituce neznalost češtiny jako handicap? Jak jste se za tu dobu svého působení s češtinou „sblížil“ a považujete ji pro výkon své funkce za potřebnou?
45. Řada operních domů ve světě provozuje také operní studia pro mladé umělce – většinou pro sólisty, ale také pro dirigenty a jiné profese. Jsou to různé modely, většinou bez národnostního omezení, pro umělce z celého světa. Působení ve studiu je zdarma, nebo si ho „student“ musí platit. Studio vytváří vlastní inscenace, členové studia jsou zapojováni do inscenací divadla a tak dále. Zejména mladí sólisté často mluví o tom, že škola jim neposkytuje dostatečnou praxi. Uvažujete o zřízení nějakého studia pro mladé umělce v rámci Národního divadla?
46. Která inscenace z poslední doby mimo Národní divadlo a Státní operu (u nás nebo v zahraničí) vás zaujala a čím?
47. Jaký je optimální počet premiér pro jednotlivé operní soubory v rámci Národního divadla a proč?
48. Jak byste popsal vámi preferovaný inscenační operní styl?
49. Jaké jsou podle vašeho názoru „slepé cesty“ dalšího operního vývoje?
50. Jaký inscenační styl by měly mít operní soubory Národního divadla a Státní opery?
51. Zanedlouho bude mít premiéru Prodaná nevěsta. Dal jste inscenačnímu týmu nějaké zadání, jakou inscenační podobu by měla tato „národní“ opera v Národním divadle mít?
52. V roce 2024 bude Česká republika slavit dvou sté výročí narození Bedřicha Smetany. Ostravské Národní divadlo moravskoslezské k této příležitosti uvede všech osm jeho dokončených oper a už několik let se na toto výročí připravuje. Jak oslaví toto výročí Národní divadlo?
53. Jaký dramaturgický koncept po třech Mozartových operách na Da Ponteho libreta máte připravený pro Stavovské divadlo?
54. Collegium 1704 připravilo s různými divadly i operní produkce (Rinaldo, Olympiáda, Arsilda, Alcina), které pak uvedlo v koprodukci se zahraničními divadly. Uvažujete o spolupráci s tímto naším špičkovým a mezinárodně uznávaným souborem? Pokud ne – proč?
55. Rigolettem počínaje se objevují na premiéry operních souborů Národního divadla a Státní opery negativní kritiky. Mají podle vaše názoru v něčem pravdu a v čem se kritici podle vás mýlí?
56. Co říkáte tomu, že tuzemská operní obec považuje za reprezentační operní scénu České republiky nikoli pražské Národní divadlo, nýbrž Národní divadlo Brno a Národní divadlo moravskoslezské?
57. Obdržela Tatjana Gürbaca za nastudování opery Così fan tutte honorář jako za původní nastudování, nebo jako za převzatou inscenaci (remake)?
58. Proč byla zrušena druhá premiéra opery Così fan tutte?
59. Jak Národní divadlo vyúčtovalo ušlý zisk za vstupenky kvůli zrušené premiéře Così fan tutte, když důvod byl na straně divadla?
60. V čem spočívá koprodukce tří Mozartových oper s Mannheimem, respektive jde o koprodukci s Nationaltheater Mannheim, nebo s mozartovskou stagionou ve Schwetzingenu?
    Kdo co platí?
61. V čem je koprodukce výhodná pro Národní dívadlo a v čem pro Mannheim / Schwetzingen?
62. Jaké byly náklady na Dona Giovanniho a jakou částkou na nich participoval Mannheim / Schwetzingen?
63. Je pro koprodukci v případě Così fan tutte a Figarovy svatby uplatněn stejný model? Pokud jiný, v čem ta odlišnost spočívá?
64. Jaké další koprodukce máte v plánu?
65. Objevují se informace, že jsou operní představení ve Státní opeře amplifikovaná? Je to pravda?
66. Jakou měly produkce Sedmi smrtelných hříchů/Očekávání a Vzdáleného zvuku v rámci projektu Musica non grata návštěvnost? Když jsem byla já na premiérách i několika reprízách, hlediště bylo hodně prořídlé a o přestávce hodně diváků odcházelo. Čím to je? Natvrdlostí publika? Dramaturgií? Úrovní uváděných titulů? Jejich inscenačním ztvárněním? Obsazením? Propagací? Nevhodnou budovou?

Dopis Pera Boye Hansena z 3. června 2022: