Operní panorama Heleny Havlíkové (80)

  1. 1
  2. 2
  3. 3

Týden od 25. června do 1. července 2012

 – Soňa Červená – mistryně melodramu
 – Kafkovské transvesty safari v Plzni
 – Pootevření dveří na New Opera Days Ostrava
 – Sokolská Prodanka zahájila 15. slet
 – Inspirace na dny příští 
***

Soňa Červená – mistryně melodramu

Bohatý a různorodý program 54. ročníku mezinárodního festivalu Smetanova Litomyšl nabídl i melodram a monooperu s interprety navýsost povolanými. V podání Soni Červené zazněla premiéra orchestrální verze melodramu Otomara Kvěcha Bouře a klid na verše Emy Destinnové (verze pro klavír a housle vznikla v roce 2009) a na texty Franze Kafky pak Kafkovy sny Sylvie Bodorové. A Ivan Kusnjer v poloscénické podobě uvedl Labutí píseň Jiřího Pauera.Melodram – v podobě koncertní nebo divadelní – je unikátní symbióza básnického nebo dramatického slova a hudby. Jeho první rozkvět spadá do druhé poloviny 18. století a o popularitu melodramu se Ariadnou na Naxu nebo Medeou zasloužil člen slavné hudební rodiny Bendů Jiří Antonín. A připomeňme další jedinečný český vklad Zdeňka Fibicha scénickou trilogií Hippodamie na texty Jaroslava Vrchlického.

Nejen kompozice melodramů, ale i jejich přednášení je mistrovská disciplína – ne každý, ať už činoherec nebo zpěvák, ji ovládne. Zvláště u prokomponovaných melodramů s přesným načasováním slov na hudbu se umělci, kteří nemají takovou zkušenost, potýkají s koordinací slova a hudby, ale i se znělostí hlasu tak, aby vedle hudby nezanikal.

K mistryním tohoto žánru stále patří Soňa Červená. Melodramy se systematicky zabývá. Propojuje obrovskou zkušenost operní i činoherní, muzikálnost, má vhled do širších kontextů námětu a nuancí jeho zpracování, úctu ke slovu a jeho mimořádně kultivovanou dikci. Je pro ni samozřejmostí, že i rozsáhlé melodramy přednáší zásadně zpaměti. Její hutný, temný alt má i při recitaci pevnou dechovou oporu, jako při zpěvu. To dovoluje Soně Červené klenout dlouhé fráze, střídat hutná fortissima se znělým a srozumitelným šepotem, pracovat s rytmem řeči v symbióze s hudbou. A díky své  životní zkušenosti, energii, která z ní vyzařuje, i jejímu umění využívat zvukomalebnost češtiny odkrývá v soustředěném dialogu s orchestrem i sólově traktovanými nástroji hloubku významů přednášených textů. Pro charakteristiku jejího podání je možné si vypomoci citacemi z veršů Emy Destinnové z melodramu Bouře a klid: Její hlas v samotě zvolna plyne, dotýká se zlehka starých kláves a hraje píseň o láskách, chvěje se bolem a strastmi všech mrtvých lásek, roztouženě chce věřit ve štěstí, se žhnoucí touhou dychtí po prudkých polibcích, planoucí žár prudce chladne, bouřlivá krev a vroucnost políbení se ztrácí v mrazu posledních dnů. Není divu, že Soňa Červená svými výkony inspiruje skladatele, že píší dnes melodramy přímo pro ni. Otomar Kvěch se nehoní za výstřelky experimentů a setrvává u „tradičního“ skladatelského řemesla při práci s motivy a jejich rozvíjením, při jasně vystavěné formální struktuře a srozumitelnosti hudebního jazyka. V orchestrální verzi melodramatu Bouře a klid se mu ještě dále podařilo rozvinout plastičnost a hloubku zpovědi stárnoucí osamělé dříve tolik vášnivé ženy s citacemi z Carmen, stěžejní role nejen Destinnové, ale i Soni Červené.

Sylvie Bodorová v ponurých Kafkových snech s kombinací textů v češtině i němčině využila nejen recitační umění Červené a její dokonalou znalost obou zvolených jazyků, ale i zpěv. Nechává ji „rozmlouvat“, ale i „přít se“ s typicky židovským klezmerským akordeonem jako sólovým nástrojem vedle komorněji obsazeného orchestru. Ústředním motivem jejího melodramatu Kafkovy sny je strach /die Angst – úzkostně potlačovaný i zděšeně vykřikovaný, unaveně se plížící i zběsile pádící.

Oba dvacetiminutové melodramy vhodně doplnila Pauerova Labutí píseň, opera pro baryton a orchestr na slova Antona Pavloviče Čechova. I tomuto opernímu monodramatu dominují témata osamělosti, strachu, vyrovnávání se s blížící se smrtí – v kontrastu se vzpomínkami na zašlou slávu stárnoucího herce: v předtuše smrti se loučí s jevištěm, které bylo jeho celým životem. Labutí píseň z roku 1973 je dílem skladatele, který měl ve svých 64 letech s operou, v níž programově navazoval na české klasiky, velké zkušenosti jako autor vtipné dětské opery Žvanivý slimejš, tradicionalistické Zuzany Vojířové, hudební pohádky Červená Karkulka, nápaditých stručných operních grotesek Manželské kontrapunkty i Zdravého nemocného podle Molièra. Bylo zřejmé, že Ivan Kusnjer, který má Labutí píseň ve svém repertoáru už řadu let, má toto dílo zažité. Ve vytahaném županu s lahví vodky v kapse a trepkách a hlavně díky svému měkkému barytonu je kongeniálním interpretem takové role.Pražská komorní filharmonie pod taktovkou Marka Štilce na závěr doplnila koncert z dramaturgického hlediska nepříliš organicky Haffnerovou symfonií Wolfganga Amadea Mozarta.

Program – nazvaný výstižně Hudba a slovo – byl velice vhodně umístěný do Smetanova domu, „nehynoucího památníku vyspělosti našeho občanstva“ (dr. František Lašek), kdy si občané Litomyšle pro své kulturní vyžití na počátku 19. století postavili skvostný novorenesanční sál se secesními prvky, do kterého se vchází po impozantním schodišti s bohatou balustrádou. Dnes zní téměř neuvěřitelně, že by v roce 1905 otevřen Smetanovým Daliborem, kterého (s výjimkou titulní role) byli schopní zahrát a zazpívat místní ochotníci!
***

Kafkovské transvesty safari v Plzni

Jako poslední operní inscenaci sezóny 2011/12 uvedlo divadlo J. K. Tyla v Plzni operu amerického skladatele Philipa Glasse (1937) na libreto Rudolpha Wurlitzera podle povídky Franze Kafky V kárném táboře (In der Strafkolonie) o „důmyslném“ mučícím aparátu a krutém posunu hranic viny, trestu a spravedlnosti. Poprvé byla uvedena v americkém Seattlu v roce 2000. Česká premiéra se konala 14. prosince 2005 v Arše, v prostoru, který sám Glass během svých památných návštěv Prahy v roce 1996, kdy měl operu již rozepsanou, považoval právě pro ni za ideální.

  1. 1
  2. 2
  3. 3

Hodnocení

Vaše hodnocení - Hudba a slovo (Litomyšl 28.6.2012)

[Celkem: 0    Průměr: 0/5]

Vaše hodnocení - Glass: V kárném táboře (DJKT Plzeň)

[Celkem: 0    Průměr: 0/5]

Vaše hodnocení - Smetana: Prodaná nevěsta (DS při TJ Sokol Lázně Toušeň)

[Celkem: 1    Průměr: 5/5]

Mohlo by vás zajímat


Komentáře. Respektujte prosím pravidla diskuze.

Please Login to comment

This site uses Akismet to reduce spam. Learn how your comment data is processed.

  Subscribe  
Upozornit na