Orbis trio, působící na koncertních pódiích od roku 2008 ve složení Petra Brabcová (housle), Petr Malíšek (violoncello) a Stanislav Gallin (klavír), si pro posluchače připravilo program, jehož těžiště tvořily skladby Ludwiga van Beethovena.
Jako první zaznělo Beethovenovo Klavírní trio B dur. Tato skladba pochází z raného období Beethovenovy tvorby a je v ní tedy patrný vliv haydnovsko-mozartovského slohu. V podání Orbis tria však nebylo stopy ani po humoru, ani po hravosti, které jsou pro tento sloh typické. Místo toho první dvě věty vyzněly jako by byly vyňaty z některého z Beethovenových děl středního období.
První věta, mající obvykle veselý a hravý tón, zněla spíše pevně a důstojně. Navození odlehčené nálady nepomohlo ani to, že se hudebníci po většinu času drželi ve středních a vyšších dynamikách. Nutno ovšem podotknout, že akustika v tomto případě nehrála v jejich prospěch. Dlouhý dozvuk totiž (zvláště pianistu) nutil k až přehnaně pregnantní výslovnosti všech pasáží, což jim dávalo naostřený, pevný charakter. Pokud se však pianista rozhodl danou pasáž odlehčit, často se v kostelní akustice slila v impresionistickou skvrnu. Hravost se do interpretace dostala až ve třetí větě. Ta zaujala posluchače natolik, že si ji někteří v pauze mezi skladbami pobrukovali.
Skladbou, která vyplnila prostor mezi Beethovenovými dvěma klavírními trii, byla kompozice Klavírní trio fis moll arménského skladatele Arna Babajanjana. Toto dílo mělo potenciál zasáhnout posluchače svou dramatičností. Jeho účinek byl však umenšen poněkud malým kontrastem s předchozí skladbou. Celou první větu jsme tak poslouchali další skladbu, hranou širokým tónem. Zlom přišel v následující větě, kdy nádherně teskné housle Petry Brabcové podložil Stanislav Gallin úchvatně vylehčeným doprovodem. Když se k houslím přidalo ještě cello Petra Malíška, bylo jasné, že jsme svědky neskutečného hudebního přerodu. O tom ještě posluchače dokonale přesvědčila drsně temperamentní poslední věta. Z každého tónu bylo slyšet, jak si hudbu interpreti užívají a kolik energie vkládají do rytmických pasáží.
Po přestávce přišel čas na Beethovenovo Klavírní trio Es dur z autorova středního období. Hudební probuzení, zahájené ve druhé větě Babajanjanova tria bylo v tomto okamžiku završeno. Jako by se na pódiu objevilo úplně jiné seskupení než to, které hrálo první skladbu. Forte byla důrazná, přesto ale měkká. Housle, přednášející hlavní téma třetí věty, jako kdyby zpívaly nejen za sebe, nejen za všechny v sále. Byla to píseň o vděčnosti, zpívaná za všechny, kteří se zdráhali pozvednout svůj hlas.
Jásavá věta čtvrtá pak byla rozloučením, po němž následoval zasloužený vroucí potlesk všech přítomných. Jako přídavek pak zazněla Elegie pro klavír, housle a violoncello Josefa Suka, jejíž jímavé poslední tóny vyprovodily posluchače na cestu domů.
Orbis trio
30. listopadu 2021, 19:30 hodin
Kostel sv. Šimona a Judy
Program:
Ludwig van Beethoven: Klavírní trio č. č. 4 OP. 11 (Gassenhauer)
Arno Babajanjan: Klavírní trio fis moll
Ludwig van Beethoven: Klavírní trio Č. 6, op. 70 č. 2
Přídavek: Josef Suk: Elegie pro housle, violoncello a piano op. 23
Účinkující:
Orbis trio (Petra Brabcová – housle, Petr Malíšek – violoncello, Stanislav Gallin – klavír)
