Osobitý Bedřich Smetana Jitky Čechové

Letošnímu Roku české hudby dominuje 200. výročí narození Bedřicha Smetany. Smetana byl v komorním oboru skladatelem převážně klavírních opusů. Jeho dílo je v tomto směru úctyhodné. V komplexnosti se jím zabývaly čtyři české pianistické osobnosti: Věra Řepková natočila celé Smetanovo klavírní dílo pro firmu Supraphon, na dlouhohrajících deskách vyšlo v roce 1959. V roce 1982 ji následoval Jan Novotný. Další komplet Smetanova klavírního díla realizoval v letech 1995 až 2000 již na kompaktní disky pro dánskou firmu Kontrapunkt Ivan Klánský. Poslední realizací tohoto velkorysého klavírního smetanovského projektu je soubor sedmi CD, která v letech 2005 až 2014 nahrála a v Supraphonu vydala Novotného žačka Jitka Čechová. Její koncert v Sukově síni Rudolfina 12. března 2024 uspořádal Český spolek pro komorní hudbu. Klavíristka na něm přednesla výběr ze Smetanova díla.

Záměrně se při jeho sestavování vyhnula těm nejznámějším a nejhranějším skladbám. Na úvod zařadila efektní skicu ke scéně ze Shakespeara Macbeth a čarodějnice, pokračovala výběrem z Pokladu melodií, následovala Koncertní etuda gis moll, op, 17, Na břehu mořském. Před přestávkou pak ještě zahrála Črty, op. 5 a Koncertní etudu C dur. Jedinou skladbou druhé části recitálu byl šestidílný cyklus Sny. Program náročný a vskutku reprezentativní. Jsou v něm zastoupeny jak skladby postavené primárně na špičkové virtuositě – etudy, preludia či rapsodie a skladby vyžadující kromě vysoké technické vyspělosti i smysl pro mimohudební umělecká sdělení. Čteme zde názvy jako Zádumčivost, Přívětivá krajina, Zašlé štěstí, Útěcha, V Čechách. 

Sukova síň Rudolfina je krásný prostor. Prohlédnul zvláště nyní, když je přístupný dvěma vchody přímo z rozlehlé rudolfinské dvorany a když bylo pozměněno jeho vnitřní uspořádání. Na tak významnou událost, jakou je smetanovský večer v Roce české hudby, je však přece jen poněkud malá. Také bylo velmi brzy vyprodáno. Rozhodně by více vyhovovala Dvořákova síň. Pro tuto variantu hovoří zejména akustické okolnosti. Sukovka totiž rezonuje poněkud suše, což činí nemalé obtíže klavíristům, kterým záleží na sytosti zvukové barvy. Dost možná, že příčinou tohoto problému je i tamní nástroj – křídlo firmy Fazioli, jehož diskantové polohy svým témbrem působí poněkud chudě, málo zněle a tvárně.

Vraťme se ale k jádru interpretačnímu výkonu, který Jitka Čechová podala. Byl podle očekávání na vysoké úrovni. Své příznivce rozhodně nezklamala. Zejména poté, kdy jejich ucho přivyklo zmíněným akustickým zvláštnostem Sukovy síně a tamního koncertního křídla, se pro ně recitál stal vskutku obohacujícím zážitkem. Dobře vybavena technicky a znalá všech dostupných souvislostí, pojala Čechová toto své vystoupení jako jeden kompaktní výrazový celek. Osobitým způsobem vystihla Smetanovu klavírní poetiku, kterou ozvláštnila jemnou razancí a citlivě utvářenými agogickými změnami. Diferencovaným úhozem a zřetelnými proměnami dynamiky jasně odlišila různá pásma vícevrstevné faktury, zejména formotvorné melodické linie od náročných běhů a pasáží.

Jako přídavek zahrála Andante f moll z roku 1880 a Polku E dur ze Tři salonních polek op. 7. K díkům za bouřlivý potlesk a květinové dary přidala upřímné poděkování svému v sále přítomnému učiteli – profesoru Janu Novotnému, kterému vděčí nejen za příkladné pedagogické vedení, ale i za to, že v ní vzbudil hluboký zájem o klavírní dílo Bedřicha Smetany.

Český spolek pro komorní hudbu • Jitka Čechová
12. března 2024, 17:30 hodin
Rudolfinum, Sukova síň, Praha

Program:
Bedřich Smetana: Macbeth a čarodějnice (10′)
Bedřich Smetana: Poklad melodií, výběr (8′)
Bedřich Smetana: Koncertní etuda gis moll, op. 17 „Na břehu mořském“ (5′)
Bedřich Smetana: Črty, op. 5, výběr (11′)
Bedřich Smetana: Koncertní etuda C dur (6′)

— Přestávka —

Bedřich Smetana: Rêves / Sny (27′)

Účinkující:
Jitka Čechová – klavír