Samostatným koncertem v rámci festivalu Pražské jaro představil publiku v úterý 19. května Pražský filharmonický sbor pod vedením Lukáše Vasilka velmi zajímavý a originální program. Celý večer nelze hodnotit jinak než jako velmi vydařený koncert po všech stránkách, obsahující navíc dvě české premiéry u nás dosud neznámých skladeb. Důmyslně sestavený a obsahově sevřený program byl zároveň velmi zdařilým dramaturgickým počinem, navíc zasazeným do zajímavého duchovního prostoru, odsvěceného kostela svatého Šimona a Judy. Tím získal večer navíc nezaměnitelnou atmosféru.
Jako první zazněla modlitba Johna Kennetha Tavenera Svatý pro smíšený sbor a violoncello s jednoduchým textem: „Ó, Svatý Bože, Svatý mocný, Svatý nesmrtelný, smiluj se nad námi. Svatý, Svatý“. Svatý je intimním, ale i sugestivním dialogem sboru a sólového violoncella, jehož partu se z kůru kostela výborně zhostil Tomáš Jamník.
Vznikl tak i velmi zajímavý akustický dojem a efekt modlitby čili dialogu člověka s Bohem dostal zcela nebývalý rozměr. Dílo Arvo Pärta, který bývá označován jako jeden z mála za představitele evropského minimalismu, bylo na koncertě zastoupeno skladbou Sedm velebných antifon pro smíšený sbor. Protože skladba vznikla na objednávku Komorního sboru berlínského rozhlasu, text ke skladbě je proto v německém jazyce (původní název Sieben Magnificat Antiphonen). Rytmicky velmi náročná skladba byla perfektně zvládnutá, sbor byl po dynamické i technické stránce naprosto přesvědčivý a barva jeho zvuku odpovídala celkovému vyznění skladby. Sbor dokázal být intimně lyrický, ale také zvukově mohutný a znělý.
První česká premiéra skladby Veljo Tormise Livonský odkaz pro sóla a smíšený sbor pokračovala v náladovém duchu předchozích kompozic, i když její obsahová náplň je zcela odlišná. Jedná se o velmi originální zhudebnění lidové poezie různé tématiky a různých nálad. Lukáš Vasilek opět pracoval se sólovými hlasy na kúru i na pódiu a především s barvou a emocionálním vyjádřením obsahu písní. Česká premiéra této skladby snad pomůže jejímu šíření i do dalších českých smíšených sborů.
Zcela neobyčejnou kompozicí uvedenou také v české premiéře a doslovným vrcholem programu byla Průtrž mračen pro smíšený sbor, bicí nástroje a klavír amerického skladatele Erica Whitacrea. Kompozice užívá zvukomalebné prvky, například i mluvené slovo nebo dupání. Efektní skladba využívá snad všechny zvukové možnosti sboru a dokáže až neuvěřitelně zvukově napodobit déšť a bouřku. Zároveň se ale jedná o zcela moderní skladbu, dalo by se říci až kantátového charakteru – střídají se sóla se sborem, nacházíme doprovod klavíru (Lenka Navrátilová) a bicích nástrojů (Patrik Lavrinčík, Ladislav Bilan). Celková dramatičnost skladby se vyznačuje až jakýmisi uzavřenými čísly a kantátovým dramatickým vývojem. Vasilek představil posledními dvěma skladbami českému publiku špičky současné světové sborové tvorby, navíc v prvotřídní interpretaci.
Hodnocení autorky recenze: 90 %
Pražské jaro 2015
Pražský filharmonický sbor
Sbormistr: Lukáš Vasilek
Tomáš Jamník (violoncello)
Lenka Navrátilová (klavír)
Patrik Lavrinčík, Ladislav Bilan (bicí)
19. května 2015 kostel svatého Šimona a Judy Praha
program:
John Tavener: Svatý pro smíšený sbor a violoncello
Arvo Pärt: Sedm velebných antifon pro smíšený sbor
Veljo Tormis: Livonský odkaz pro sóla a smíšený sbor (česká premiéra)
Eric Whitacre: Průtrž mračen pro smíšený sbor, bicí nástroje a klavír (česká premiéra)
Foto Zdenek Chrapek
