Čínská pianistka Sa Chen na Pražském jaru

Letošní klavírní recitály na Pražském jaru spojuje několik paralel a recenzentovi dávají příležitost ke srovnání. Sledování bude velmi zajímavé. Recitál čínské pianistky Sa-Chen spojuje s klavíristou Paulem Lewisem stejný pedagog londýnské Guildhall School of Music&Drama Joan Havill, z jejíž třídy vyšlo mnoho vynikajících klavíristů, vyznačujících se hlubokým porozuměním pro vedení hlasů. Navíc letos uslyšíme úvodní skladbu včerejšího recitálu ještě jednou v podání Murraye Perahii, který je znám svými mimořádnými analytickými interpretacemi.

Zajímavé je srovnání s vynikajícími výkony a nahrávkami velkých interpretů, kteří na festivalu vystoupili. Sa Chen se řadí, i když méně mediálně podporována než Yundi nebo Lang Lang, na třetí stupeň pomyslného žebříčku čínských mladých pianistů. Repertoár recitálu, který Sa Chen zvolila, byl více než odvážný.Interpretačním vrcholem večera však pouze zůstalo dílo inspirované Johannem Sebastianem Bachem Prélude, choral et fugue FWV 21 Cézara Francka. Interpretka dala skladbě téměř mysticky náboženskou auru. Plynulá arpeggia v úvodním Preludiu umocněná plným zvukem slavnostního chorálu dovedla Sa Chen k vrcholu v chromatické „wagnerovsky-parsifalské“ fuze. Její technicky i výrazově dokonalá hra byla bez jakýchkoli známek námahy, zbytečných pohybů, zřejmě i díky využívání principů Alexandrovy metody. Klavír zněl téměř jako orchestr.

V další skladbě večera – Debussyho Suite bergamasque – se projevila příprava nástroje jako velký problém. Diskant klavíru Steinway zněl syrově a kovově, ladění bylo problematické. Rovněž provedení postrádalo impresionistickou barevnost i rustikální klaunský ráz. Menuetu chyběla hravost, Svitu luny verlainovské kouzlo a závěrečnému pro interpreta velmi náročnému Passepiedu (původně Pavanně) elegance.Původní lidová mazurka je kombinace tří tanců: pomalý Kujawiak, mírný Mazur a rychlejší Oberek nebo Obertas. Tance se liší v tempu, rytmu a akcentaci a jsou krokovým tancem. Ve třech Mazurkách Fryderyka Chopina uvedených včerejší večer – opus 56/2 C dur, opus 30/4 c moll, opus 63/3 cis moll – zvýraznění nepravidelných akcentů, zpěvnost, intimní nálada i tanečnost chyběla. Rubato (z italštiny rubare = krást), které je charakteristickým rysem polské lidové hudby, však nelze chápat jako ztrátu původního tempa a potřebuje muzikální intuici.Schumannovo velkolepé dílo Carneval, opus 9, dalo příležitost vyniknout především technickým přednostem mladé interpretky. Nápaditý popis maškarního bálu plný náročných akordických pasáží klade na interpreta ty největší interpretační nároky a  je mimořádně emočně těžký. V Schumannově době byl velmi zřídka prováděn a teprve Franz Liszt zahrál dílo jako první vcelku. Carneval je výzvou a zkušebním kamenem pro všechny klavíristy, s možností prezentovat svoji variantu. Verze Sa Chen byla jednou z nich. Ta, která je jejímu naturelu nejbližší.

Hodnocení autora recenze: 65 %

Pražské jaro 2015
Sa Chen (klavír)
19. května 2015 Dvořákova síň, Rudolfinum Praha

program:
César Franck: Prélude, choral et fugue FWV 21
Claude Debussy: Bergamská suita
Fryderyk Chopin: Mazurka, opus 56/2
Fryderyk Chopin: Mazurka, opus 30/4
Fryderyk Chopin: Mazurka in c moll, opus 63/3
Robert Schumann: Karneval, opus 9

www.festival.cz

Foto PJ/Ivan Malý