Opera PLUS
  • Recenze
  • Rozhovory
  • Zprávy
  • Chystá se
  • Tanec
  • Inzerce
  • Operní panorama
  • Soutěže
    • Výherci soutěží
  • Encyklopedie
  • O nás
  • Více
    • Album týdne
    • Čtenářský blog
    • Filmová Hudba
    • Klasika
    • Lifestyle
    • Osobnosti
    • Portréty
    • Postřehy
    • Publicistika
    • Seznamte se
    • Soudobá Hudba
    • Stará Hudba
    • Týden s Tancem
Čtení Palau de la Música Catalana – svatyně hudby
sdílejte:
Opera PLUSOpera PLUS
Font ResizerAa
Mobilní menu Opera PLus
  • Recenze
  • Rozhovory
  • Zprávy
  • Chystá se
  • Tanec
  • Inzerce
  • Operní panorama
  • Soutěže
  • Encyklopedie
  • O nás
    • Album týdne
    • Čtenářský blog
    • Filmová Hudba
    • Lifestyle
    • Osobnosti
    • Portréty
    • Publicistika
    • Seznamte se
    • Soudobá Hudba
    • Stará Hudba
    • Klasika
    • Postřehy
    • Týden s tancem
Napište nám
data-width="" data-height="" data-small-header="false" data-adapt-container-width="true" data-hide-cover="false" data-show-facepile="true">
Opera PLUS
Připojte se k největší komunitě klasické hudby Přihlásit se
Sledujte nás
© Opera PLUS 2025 - Všechna práva vyhrazena
Archivní

Palau de la Música Catalana – svatyně hudby

Aleš Bráza
Publikováno 19/02/2011
sdílejte:
4 minut čtení
sdílejte:
Traduje se, že díky dvěma bílým Pegasům, kteří drží balustrády stropu hlavního hudebního sálu, přežil tenhle úchvatný svatostánek bombardování Barcelony za druhé světové války. Architektonický skvost mezi hudebními síněmi světa, jedinečná budova, jež je součástí světového kulturního dědictví UNESCO, nese v každém detailu připomínku uměleckého stylu Art Deco. Nejen květinové motivy dýchají z jeho zdí, slyšitelně zde cítíte třeba atmosféru z dob Karajana, Richarda Strausse nebo ozvuk písní Manuela de Fally. Kdo je zvyklý na koncertní síně v západní Evropě, ten bude překvapený, jak odlišně pojatý tenhle katalánský dům hudby je – třeba při porovnání s Musikvereinem ve Vídni nebo s naší Smetanovou síní či Rudolfinem. Rovných sto let má právě za sebou.

Zbudován byl během tří let – mezi roky 1905 a 1908 – podle návrhu architekta Lluíse Domènech i Montanera. Vznikl jako centrum katalánské hudby a byl financován z městského rozpočtu a ze soukromých prostředků bohatých obyvatel Barcelony. Symbolizuje nejen tomuto městu, ale i celému Katalánsku a dnes již vlastně celému světu hudbu. Je stavebně tak jedinečný, že představuje architektonické kulturní dědictví celého světa. Má neopakovatelného ducha a jedinečnou originální atmosféru.


V průběhu sta let života této stavby v ní účinkovala nejznámější esa klasické hudby, ale i jiných žánrů. Seznam je z dnešního pohledu až neskutečně fascinující: Clara Haskil, Fritz Kreisler, Arthur Rubinstein, Claudio Arrau, Yehudi Menuhin, Mstislav Rostropovič, Alicia de Larrocha , Victoria de los Angeles, Montserrat Caballé, José Carreras, Elisabeth Schwarzkopf, Barbara Hendricks, Alfred Brendel, Svjatoslav Richter, Maurizio Pollini. Palau hostilo Berlínskou filharmonii s Richardem Straussem, Herbertem von Karajanem, Claudiem Abbadem, Vídeňské filharmoniky s Karlem Böhmem, Zubinem Mehtou a Leonardem Bernsteinem. Osobně zde dirigovalo nebo poprvé provedlo své skladby mnoho významných skladatelů 20. století (Ravel, Prokofjev, Stravinskij, Falla, Schönberg …). Když vám tyto legendy defilují ve filmu, který tu návštěvníkům při prohlídkách pouštějí, až se vám zatmí před očima. Palau ve své stoleté historii sloužil jako ideální prostředí pro svátky kultury i pro události španělského národního významu.


Palau de la Música Catalana je architektonickým skvostem ve stylu Art Deco, který byl v roce 2004 zcela zrekonstruován a rozšířen o prosklené boční atrium a komorní sál. Už při vstupu do foyeru cítíte, že jde o vzdušnou jižanskou architekturu. Zajímavostí je to, že do sálu s kapacitou kolem 2000 míst vniká bočními okny s květinovými vitrážemi i vitráží stropní v podobě slunce dostatek denního světla. To tvoří neobvyklou kulisu, nám neznámou. Pobýt na koncertě za denního světla je nezvykle zajímavé a inspirující. Dalším krásným architektonickým prvkem je proscénium, které je tvořeno polychromovanou keramikou a plastikami hudebníků rané éry lidstva ze všech možných kutur světa (Afrika, Asie, Evropa,…). Ostatně polychromovaná keramika s převážně květinovými motivy je spojujícím architektonickým prvkem interiéru i exteriéru. Keramické obklady stropu i stěn září barvami a pestrými květinovými motivy. Hlavice sloupů jsou doslova obsypány keramickými plastikami ve tvaru různých květin. Lustry mají skla tvarovaná do květinových motivů, vše září veselými barvami a navozuje nesmírně optimistickou náladu.


Akustika sálu je vynikající. Kromě koncertů filharmonických, písňových recitálů a komorní hudby se zde konají koncerty jazzové, koncerty world music i koncerty alternativní hudby. Stojí za to se nebát, nepodléhat svým dosavadním zvyklostem a zvolit jiný hudební žánr, než obvykle. Prostředí je natolik magické a uchvacující, že vás zcela pohltí vizuálně i zvukově a obohatí o dosud nepoznané. Při vaší návštěvě Barcelony, hlavního města Katalánska, tak nezapomeňte nejen na Gaudího, ale navštivte i světově proslulou budovu Palau Música de la Catalana. Odnesete si po všech stránkách nečekaně silný zážitek.

www.palaumusica.org



 

Sdílet článek
Facebook email zkopíruj odkaz vytisknout
sdílejte:
Předchozí článek Milánská La Scala včera a dnes (4)
Další článek Anna Nicole splnila očekávání, je z ní kasovní trhák
0 0 hlasy
Ohodnoťte článek
Odebírat
Přihlášení
Upozornit na
guest
guest
1 Komentář
Nejstarší
Nejnovější Most Voted
Inline Feedbacks
Zobrazit všechny komentáře
Opera PLUSOpera PLUS
Sledujte nás
© 2025 Opera PLUS
wpDiscuz
Vítejte zpět!

Přihlášení k účtu

Username or Email Address
Password

Zapomenuté heslo?

Not a member? Sign Up