Památkáři se nevzdávají myšlenky na opravy zámku v Litomyšli

Památkáři se nevzdávají myšlenky na rozsáhlé opravy zámku v Litomyšli, který je zapsán na seznamu UNESCO. Získat evropskou dotaci z Integrovaného regionálního operačního programu se jim nepodařilo, stejně tak neuspěli s projektem na opravy blízkého Panského domu. Památkáři nyní hledají vhodné dotační tituly, v nichž by mohli o podporu pro oba připravené projekty znovu usilovat. Sdělila to Lucie Bidlasová z Národního památkového ústavu na Sychrově, pod jehož správu zámek v Litomyšli patří.

Další podobnou dotační výzvu však nelze očekávat. Podle památkářů by jedinou možností bylo výrazné navýšení peněz programu Revitalizace vybraných památek, což pokládají za málo pravděpodobné. „Snahou Národního památkového ústavu tak bude získat finanční prostředky na revitalizaci zámku a Panského domu v Litomyšli ze státních prostředků. Zdrojem financování mohou být například prostředky z fondu Správa majetku ve vlastnictví státu přidělované ministerstvem kultury,“ uvedla Bidlasová.

Projekt na obnovu zámku zahrnoval nákladnou obnovu zámecké budovy včetně zcela unikátních sgrafit a pořízení nové divadelní konstrukce, šetrnější k památkovým hodnotám zámku. V Panském domě měl být depozitář uměleckých děl. Památkáři tvrdí, že oba projekty s požadovanými dotacemi celkem více než 250 milionů korun byly dobře připravené, ale doplatily zvláště na to, že objekty nejsou v havarijním stavu.

V Panském domě byla dosud mateřská škola. Nájemní smlouva městu na konci roku vyprší, radnice pro děti upravuje jiné prostory. „Po nezbytné obnově Panského domu plánujeme využít rekonstruované prostory pro potřeby správy zámku a k přemístění v současnosti nevhodně umístěných provozů ze zámecké budovy, například dílen údržby, restaurátorských dílen a depozitářů,“ uvedla Bidlasová.

Zámek v Litomyšli je cennou ukázkou úpravy italského renesančního paláce pro podmínky zaalpských zemí. Byl postaven v šedesátých až osmdesátých letech šestnáctého století Vratislavem z Pernštejna jako dar pro manželku Marii Manrique de Lara. Pernštejnské renesanční sídlo doplnily v sedmnáctém a osmnáctém století barokní úpravy provedené dalšími majiteli, Trauttmansdorffy a Waldstein-Wartenbergy, za účasti předních barokních umělců. Unikátem je dochované zámecké rodinné divadlo z roku 1797.