Pavol Breslik nejen o tom, koho obdivuje

Donizettiho Lucrezia Borgia v mnichovské Bayerische Staatsoper. I v téhle letos nové inscenaci doslova zazářil čím dál úspěšnější slovenský tenorista Pavol Breslik. Zazářil tak, že ho nezastínila ani stále skvělá superstar Edita Gruberová v titulní roli, jejíhož syna tu představuje.

Byt spevakom je v dnesnej dobe tazke. Ono uz nestaci, aby ste dobre spievali. Casy, kedy sa spevak postavil z otvorenou narucou, su uz za nami. V poslednej dobe si zacinaju vyberat spevakov reziseri…. Teraz musite dobre vyzerat, dobre hrat, a bohuzial mam niekedy pocit, ze o dobrom spievani je rec az na koniec… Talent dostanete do vienka a ako s nim narabate, uz zalezi od vas. Od vasej usilovnosti, od stastia, pretoze to je velmi dolezite. Je velmi vela spevakov, ktory maju krasny hlas a spievaju dobre, ale sedia doma. To stastie je byt v pravy cas na pravom mieste a poznat spravnych ludi. Cize aj mat stastie na spravneho agenta, pretoze to je clovek, ktory vas zastupuje. Ktory vo vasom mene rokuje so sefmi divadiel. Clovek, ktory Vas predava. Mala by tam byt hlavne zdrava komunikacia. Tento “trh” (ak to tak mozem nazvat) je tak nekompromisny, ze na tom pohoreli uz viaceri kolegovia.

G.Donizetti: Lucrezia Borgia (Mnichov 2009-režie Ch.Loy-Gennaro, E.Gruberová v titulní roli)

Ze kterých svých vystoupení či rolí jste měl v poslední době největší radost?
 

Radost mam z kazdeho dobreho predstavenia… Aj ked musim povedat, ze som v tomto velmi nekompromisny… Znamy hovoria, ze az moc kriticky.. Vzdy ked sedim po predstaveni doma alebo na hoteli, rozmyslam, co tam bolo a ako by som to mohol este lepsie… Aky vyraz by som nabuduce vyskusat….Ci by som mohol nejaku tu vysku “podrzat ” dlhsie… Ak tam pasuje vsetko, tak je radost byt na scene. Ale naposledy som mal radost z Lucrezie, ktoru teraz robim v Mnichove. Je to hudba, ktora mi dava vela moznosti ukazat emocie a ton.
 

Jste trémista? Jak hlavně ty zásadní ze svých debutů, jako byl třeba ten v MET, prožíváte?

Ja mavam hroznu tremu! Trema je nieco, co potrebujem, ak nemam studene ruky pred vystupenim, tak zacinam nervozniet, ze preco som taky kludny. V Metropolitan som robil v Giovannim a musim povedat, ze po tolkych razoch a kde vsade co som tuto operu spieval (napr. Berlin, Tokyo, Zurich…)som isiel na scenu s tym, ze “uz aby bolo po”. Tam zohralo urcite svoje aj to, ze som na tejto scene bol s ludmi ako Samuel Ramey, Barbara Frittoli a hlavne kto vsetko tam stal predo mnou….

Ved ako studak a este aj dnes pozeram na dvd predstavenia s tymi najvacsimi velikanmy opery… Je to nepredstavitelny pocit uz len vojst do tej budovy… Ist do kantiny a oproti vam sedi Kiri Te Kanawa, alebo ze na vas po predstaveni krici na chodbe Marilyn Horne “bravo tenore”… To sa proste nezabuda.. A ta trema je v tom momente prec…

Když už jsme u toho, co děláte pro svoji dobrou psychickou kondici, která je bezpochyby pro zpěváka hodně důležitá…
 

Yoga…. Cvicim yogu… Teda snazim sa ju robit pravidelne…. Ukludnuje to a je vynikajuca na dych… Hatha yoga predovsetkym… V mojom kufri je vzdy miesto na ubor a podlozku na yogu..

Spevak sa uci cely zivot. Umelec – hudobnik je taky dobry, ako bolo jeho posledne predstavenie. Na kazdom mojom vykone si hovorim, ze je vzdy nieco co sa da vylepsit. No a k tomu mi samozrejme pomaha moja profka, ku ktorej chodim vzdy ked sa da. Ona ma dava takpovediac do poriadku, pretoze ono sa pocas predstaveni na vas nalepi vselico. Myslim tym, ze kazdy dirigent chce nieco ine… Kazdy reziser chce nieco ine… A vy musite byt ako spongia, ktora nasava… A po tychto skusenostiach pridem na hodinu a pekne zacnem s technickymi cviceniami…. Ja mam to stastie, ze mam dvoch ludi, ktorym mozem verit… Je to profka a klavirista, s ktorym niektore postavy, ak som ich uz velmi casto spieval, takpovediac “cistime”.

W.A.Mozart: Die Zauberflöte (Londýn Covent Garden 2008-režie D.McVicar-Tamino, A.K.Kaappola jako Královna noci)

Zdá se, že se víceméně držíte hlavně mozartovského repertoáru, i když se už objevujete i v dramatičtějších rolích – jako třeba v mnichovské produkci Donizettiho Lucrezie. Jakým směrem dál půjdete? Jaké další perspektivy a možnosti vy sám ve svém hlasu cítíte?

 Ked som studoval na konzervatoriu, tak mi moja vtedajsia pani profesorka hovorila, ze ja som mozartovsky tenor……Ja na to, ze ja Mozarta spievat nikdy nebudem. Mne sa to tak nepacilo…. Ale bolo to hlavne asi v tom, ze na skolach sa tomuto repertoaru nedava velky vyznam. Kazdy hned spieva Ricardov a Toscy… Ale co budu ti ludia spievat ked budu mat 40? Ja som Mozartovi prisiel na chut az ked som odisiel zo Slovenska. Zacalo to Taminom, ked som mal 23, v Glyndebourne. Tam hlavne zalezi, aku cestu vam ukaze k tomuto repertoaru okolie (dirigent,korepetitor). Nech si hovori kto chce co chce, ale kazdy spevak by mal pre svoje spevacke zdravie vediet zaspievat Mozarta. Popri tom som mal moznost si vyskusat moje sily aj v Donizettim L’elisir d’amore, ktory som zacal spievat v Berlinskej Staatsoper (rola, ktoru mam velmi rad) a Lensky v Oneginovi, a uz spominana Lucrezia Borgia – postava Gennara. Kazdu novu postavu beriem ako vyzvu posunut sa o schodik vyssie…. V buducnosti by som velmi rad zavonal aj k francuzskemu repertoaru, ako je DeGrieux z Massenetovy Manon, Faust, Lovci peral… Ale uvidime… Vsetko ma svoj cas… Nic sa nesnazim silit. Najdolezitejsie slovicko v spevackom zivote je “nie”. Ono ponuky, ako zaspievat si Princa v Rusalke alebo Lohengrina su velmi lakave, ale: velmi rad, ale neskor.

Když jsem zmínil mnichovskou Lucrezii, nedá mi to nezeptat se na vaši spolupráci s dlouholetou hvězdou a vaší vlastně pořád ještě krajankou Editou Gruberovou. Jaká byla ta spolupráce? Radil jste se s ní třeba?

Ak raz budem pisat knihu, tak tam bude urcite kapitola o tejto zene. Edit (velmi velka pocta, ze ju mozem takto oslovovat) mi ukazala co je to vlastne radost zo spievania…

Ja som siel na prvu skusku s malou dusickou, ze ak sa jej nebudem pacit, tak mozem ist domov, ale hned sme si padli do oka a musim povedat, ze je to neopisatelmy pocit, ked s tou zenou stojite na javisku. Cely skuskovy proces, co sme stravili spolu, bolo ako byt sucastou niecoho… Je to velka spevacka a velmi velky profesional. Ak som mal nejaku otazku, tak som velmi rad siel za nou sa poradit, ze co si mysli ona o tomto a ako by sa dalo tamto… Malokedy mate take stastie na tak tvorivu pracu ako je s nou.

 Edita Gruberová je vlastně o generaci, ne-li dvě, starší, než ta vaše. Cítíte nějaký rozdíl mezi tím, jak „operu“ chápe a dělá ta její generace, a jak ta vaše? Paní Gruberová se třeba netají tím, že příliš nefandí moderním režiím, že ji častěji lépe než jevištní uspokojí koncertní provedení opery.

 Nechcem sa opakovat, ale casy sa velmi zmenili. A to, ze nema rada modernu reziu, je mozno aj tym, ze vacsina tych modernych rezii je naozaj hrozna… A myslim, ze ona po tom vsetkom co uz ma odspievane, nema chut byt na javisku, ked jej to nerobi radost. Ale musim povedat, ze ak ma dobreho rezisera ako v mnichovskej inscenacii Roberta Devereux alebo Lucrezii, tak da zo seba maximum, a z toho si mozeme brat priklad vsetci.

W.A.Mozart: Die Entführung aus dem Serail (Berlín Unter den Linden 2009-režie M.Thalheimer-Belmonte)

Jak vůbec vypadá vaše nejnovější sezóna? A jak další plány? Jak dlouho dopředu je vůbec popsán váš kalendář?

Velkou sucastou tohto kocovneho zivota su hlavne terminy. Sezonu som zacal Unosom v Berlinskej Staatsoper… Otvaraci koncert v Bratislave… Teraz som na dlhsiu dobu (presne na tri inscenacie) v Mnichove… Tu hrame Lucreziu, novu inscenaciu Giovanniho a Zauberflöte. Popritom mam par konzertov vo Viedni a v Mnichove. Po novom roku Napoj vo Wiener Staatsoper… Mozarteum Salzburg, Recital vo Frankfurte, Teatro Real s neznamou operou L’arbore di Diana , Barcelona Liceu s Unosom a koncom sezony mam Salzburger Festspiele s Giovannim , Münchner Fespiele taktiez s Giovannim a recital na festivale Brigitte Fassbaender v Garmischi…. Potom vytuzena pauza.. Aj ked len dva tyzdne a idem do novej sezony s Cosi fan tutte v londynskej Covent Garden a hned potom znovu Metropolitan Opera… Takto by som mohol vypisovat vsetky terminy, ale staci povedat, ze rok 2013 je uz plny….
 

W.A.Mozart: Idomeneo (Mnichov 2008-režie D.Dorn-Idamante, J.Banse jako Ilia)

Patříte vy sám k fanouškům některého ze svých kolegů? Je někdo (bez ohledu na hlasový obor a vlastně i pohlaví), z koho si berete příklad? Koho máte jako vzor?

Som velkym obdivovatelom Mirelly Freni… Uz ako student… Ona podla mna je dokazom zdraveho spievania… Velka radost bola pre mna, ked sa mi podarilo za nou ist a pracovat s nou… Tolko energie, co vychadzalo s tej malej zeny (ona je naozaj velmi mala), je ohromujuce… Z tenorov si vzdy velmi rad vypocujem napriklad Wunderlicha… Podla mna lepsieho mozartovskeho tenora nebudeme mat… Carerrasa v nahravke Simona Boccanegru s Abbadom neprekona nikto…. Pavarotti v bel cante je tiez neprekonatelny…. Christa Ludwig… Fassbaender ako Oktavian… Lucia Popp ako Sophie v Kavalierovi… Ono je toho velmi vela co sa mi paci… A dufam, ze toho este vela aj bude….

Pane Bresliku, děkujeme za váš čas, odpovědi, i za to, že Opeře Plus zachováte přízeň. Hodně dalších úspěchů!