Pecková s Margitou zaplnili Rudolfinum

Tomáš Foltýnek, 19.05.2015 15:00

Letošní festival Pražské jaro uvádí v řadě pěveckých recitálů především domácí pěvce. Největším lákadlem jsou logicky jména všeobecně známá, a tak není divu, že pondělní koncert Dagmar Peckové a Štefana Margity zaplnil Dvořákovu síň Rudolfina téměř do posledního místa. Očekávaný zájem odpovídal i dramaturgii koncertu, v němž zazněly víceméně známé operní kusy. Pěvce doprovázela PKF – Prague Philharmonia pod taktovkou Stanislava Vavřínka.

Slavnostní ráz večera se dostavil hned v prvním bodě programu, kde zazněla Polonéza ze 3. dějství opery Evžen Oněgin Petra Iljiče Čajkovského. Precizně sehraný orchestr zaujmul nejen kompaktním zvukem, ale i dynamickými nuancemi, které polonéze dodaly zvukovou pestrost. Po ní se představil Štefan Margita coby zhrzený Lenskij v árii Kuda, kuda, vy udalilis. Pěvec zde svůj výstup pojal jako intimní zpověď, ve které není místo pro příliš velké forte, a to ani před samotným závěrem, kde vrcholí. Panna orleánská vystřídala Oněgina a nabídla posluchačům Johančinu árii Da čas nastal, v níž se Dagmar Pecková předvedla jako pěvkyně, schopná vystavět dlouhé fráze na perfektně ovládnutém dechu.V Písni indického kupce z opery Sadko Nikolaje Rimského-Korsakova se Margita rozezpíval do jasného a především průrazného lyrického tenoru. První část programu uzavřela Janáčkova Její pastorkyňa. Po výborně zahrané Žárlivosti, což je původní předehra k opeře, přišel na řadu dvojzpěv Kostelničky a Lacy z 2. jednání. Margita si právem drží přední místo v kategorii janáčkovský pěvec, což pražskému publiku dokázal v posledních dnech i v Národním divadle. Pecková se s Kostelničkou očividně trápila a její „Co chvíla“ nebyl programově šťastný nápad.Po přestávce se začalo velmi neobvykle. Nejprve zazněla proškrtaná Jízda valkýr Richarda Wagnera, beze slov, pro orchestr, a po ní vystoupil Štefan Margita, který se pokusil o jakýsi „experiment“ pro lyrický hlas, jenž si zkusí zazpívat Siegmundovu Winterstürme z 1. jednání Valkýry. Pěvec sám díky své sebereflexi uznal, že tento výstup je pouze pro Pražské jaro. Zde bych viděl chybu na dramaturgii, která se evidentně snaží co nejvíce vyjít vstříc posluchači. Škoda že nezazněl místo Siegmunda Loge ze Zlata Rýna, kterého má Margita nastudovaného a se kterým vystoupil například v Mnichově, Met či San Francisku.

Bouřlivé Danse bacchanale z opery Samson a Dalila Camilla Saint-Saënse odměnilo orchestr nadšenými ovacemi u publika, ovšem preciznost nastudování, kterou PKF převedla u Čajkovského či Janáčka, zde chyběla. Massenetova árie Hérodiany z opery Hérodiade patřila v podání Dagmar Peckové k těm zdařilejším výstupům, hlavně díky výrazovému náboji, který pěvkyně do svého výstupu vnesla.

Koncert snad měl prvoplánovaně vrcholit duetem Santuzzy a Turiddua ze Sedláka kavalíra Pietra Mascagniho, ovšem zde hlas Dagmar Peckové nedokázal proniknout přes zvukovou bariéru, takže z duetu byl slyšitelný pouze Štefan Margita. Oběma pěvcům jistě patří velká úcta za to, čeho ve svém oboru dosáhli. Štefan Margita díky slovenské pěvecké technice, která převážně školí své studenty na základě posazeného hlasu hodně vpředu, je stále v dobré kondici a jeho lyrický tenor se dokáže nést krásně do prostoru. Dagmar Pecková je pěvkyní dramatičtějšího charakteru, skvěle ovládá dech s dobře propojenými rejstříky, má bohatý výrazový fond a umí krásně vypracovat fráze zejména ve střední poloze. To všechno ale dokáže nejlépe zúročit přece jen především v komornějších písňových recitálech.

Hodnocení autora recenze: 60 %

Pražské jaro 2015
Dagmar Pecková (mezzosoprán)
Štefan Margita (tenor)
Dirigent: Stanislav Vavřínek
PKF – Prague Philharmonia
18. května 2015 Dvořákova síň Rudolfina Praha

program:
Petr Iljič Čajkovskij:
Evžen Oněgin
– Polonéza z 3. jednání
– Kuda, kuda, vy udalilis…
árie Lenského z 2. jednání

Panna orleánská
– Da čas nastal
árie Johanky z 1. jednání

Nikolaj Rimskij-Korsakov:
Carská nevěsta
– Předehra k opeře

Sadko
– Píseň indického kupce ze 4. obrazu

Leoš Janáček:
Její pastorkyňa
– Žárlivost
původní předehra k opeře
– To jsem já, tetko…
dvojzpěv Kostelničky a Lacy z 2. jednání
– Co chvíla…
zpěv Kostelničky z 2. jednání

= přestávka =

Richard Wagner:
Die Walküre
– Jízda valkýr
Úvod k 3. jednání
– Winterstürme wichen dem Wonnemond
scéna Siegmunda z 1. jednání
– Der Männer Sippe
scéna Sieglindy z 1. jednání