V březnu 2022 vydal label Warner Classics jeho debutové album s italskými a francouzskými áriemi, které obdrželo skvělé kritiky a titul debut roku 2022.
Hostem pěvcova pražského debutu bude jeho báječná manželka, rodačka z Káhiry, sopranistka Amina Edris. Jejich koncert v Praze bude mít i benefiční podtext. Část výtěžku ze vstupného bude prostřednictvím Spolku přátel hudebních talentů určena na podporu operního mládí, na organizaci pěveckých kurzů pro nejtalentovanější studenty zpěvu.
Nedávno jste v Monte Carlu zazářil v hlavní roli Berliozova Faustova prokletí (představení přenášela i Medici.tv). To není opera, která by se v našich zemích často inscenovala. Můžete se s námi podělit o své zkušenosti s tímto dílem, či Berliozovou hudbou obecně?
To byla moje úplně první zkušenost s celou Berliozovou operou. Nikdy jsem od něj nezpíval nic jiného než jeho verzi La Marseillaise na jeho festivalu o rok dříve. Naprosto jsem si „Prokletí“ zamiloval a kdybych měl šanci, zpíval bych v něm znovu.
Letos jste vydal velmi rozsáhlé album. Můžete nám říct, jak jste vybíral árie, které na něm zpíváte?
U árií trvalo dlouho, než se usadily čistě proto, že jsme se s týmem snažili vymyslet nejlepší způsob, jak předvést můj hlas, spíše než vybírat typické tenorové árie. Odchýlili jsme se od obvyklých titulů – Che Gelida, La Traviata a dalších, protože jsme věděli, že tyto budou nakonec známé na budoucích albech. Takže jsme vytvořili seznam, který ukazuje emocionální kvalitu mého zpěvu spíše než jeho „tenoriální“ kvalitu. Vybrali jsme skladby, které se také nezpívají tak často, a skladby, které jsou pro tenory obecně považovány za obtížné. Myslím, že konečné album je přesně takové, jak jsme si ho představovali a skutečně odráží to, co mohu nabídnout jako umělec, a nejen jako tenor.
Můžete se s našimi čtenáři podělit o některé aspekty samojské kultury? Nestává se často, aby Praha hostila samojského umělce jakéhokoli druhu.
Je to poněkud zvláštní koncept, který teď zmiňujete, ale také vzrušující, protože se spojujeme prostřednictvím společného základu – hudby. Samojská kultura je postavena na hudbě, konkrétně na zpěvu. Spíme, jíme a dýcháme zpěv, protože kulturně je zpěv tím, jak předáváte znalosti další generaci. Zpívá se o mýtech a legendách. Jistým způsobem žijí Samoané operním životem! Protože zpíváme příběhy. Myslím, že to je důvod, proč mám hluboké emocionální propojení se všemi rolemi, které dělám, protože moje kulturní výchova mi to umožňuje. Doufám, že si polynéská hudba prorazí cestu na pódia po celém světě jak v uměleckých písních, tak i v opeře – protože máme vzrušující legendy, které stojí za to inscenovat!
Jste ženatý se sopranistkou Aminou Edris. Je pro dvě operní hvězdy těžké mít vztah? „Nosíte si práci domů“ – zpíváte spolu doma, nebo se navzájem doučujete?
Chápu, proč si spousta lidí myslí, že je těžké být ve vztahu s jiným zpěvákem. Abychom však nezabíhali do přílišných podrobností, Amina a já jsme jiní v tom, že jsme se potkali ještě předtím, než jsme byli takříkajíc ‚zpěváci‘. Setkali jsme se jako studenti, kteří byli fascinováni operním světem a toužili zpívat na velkých světových pódiích. Proto jsme si nikdy nezáviděli úspěch. Vzájemně jsme se prosazovali, radili a vedli, protože oba víme, jak těžká je kariérní cesta dvou ubohých Kiwi (přezdívka pro obyvatele Nového Zélandu) na druhý konec světa. Doma samozřejmě do jisté míry zpíváme, to je jasné, ale kupodivu ne tak často, jak by si lidé mysleli.
Pokud byste mohl zajít na skleničku s jakoukoliv postavou z operní literatury, kdo by to byl/a a proč?
Možná vám to přijde zvláštní, ale pravděpodobně by to byl Vévoda (Verdi: Rigoletto). Chtěl bych poznat, jaký doopravdy byl. Mám pro něj slabost – všichni ho vidí jako špatného člověka, ale já ne. Zajímalo by mě, zda je člověk špatný, když neví, že je špatný. Nebo jsou to úmysly člověka, které ho činí špatným? Pokud jste se například narodili do bohatství a moci a neznáte nic jiného, jste špatný člověk kvůli tomu, že jste zvyklý dostávat vše, co chcete? Protože podle této logiky je Rigoletto horší než vévoda, a přesto s ním soucítíme kvůli jeho ztrátě. Ale vévoda neudělal nic špatného, jen žil svůj život jako vždy. Rigoletto je dobrovolně podrazák, protože musí vycházet se všemi kolem sebe a činit jim ústupky. Má v úmyslu ublížit lidem pro potěšení společnosti. Myslím, že by to bylo velmi zajímavé pozorování a povídání. Také bych rád podotknul, že tu skleničku by platil vévoda!
Vyznáte se v české hudbě? Plánujete ji v budoucnu zařadit do svého repertoáru?
Nevyznám se v ní tak, jak bych chtěl! Rád bych se jí naučil, pokud pro mě budete mít konkrétní doporučení! První tři opery, které jsem kdy viděl, byly Bohéma, Její pastorkyňa a Evžen Oněgin. Netřeba dodávat, že jsem na Pastorkyni nikdy nezapomněl.
Děkujeme za rozhovor!
