Pinkerton se vrací: Jonas Kaufmann a jeho Puccini konečně v Praze

  1. 1
  2. 2

Na oficiální facebookové stránce Jonase Kaufmanna lze najít fotografii z úterního večera, na níž pózují dva zjevně unavení, ale přesto usměvaví pánové v černých tričkách.

Jochen Rieder a Jonas Kaufmann (zdroj FB J.Kaufmanna)
Jochen Rieder a Jonas Kaufmann (zdroj FB J.Kaufmanna)

Komentář ke snímku je následující: „ Drazí přátelé, jsem nesmírně šťasten, že mohu stát znovu na scéně – zde jsem s dirigentem Jochenem Riederem na zkoušce na náš zítřejší pražský koncert. Mnohokrát vám děkuji za vaše milá slova a podporu během mého zotavování se z nemoci – hodně pro mě znamenala. Váš Jonas.“ Z tohoto krátkého sdělení i z výrazů obou mužů na obrázku je zřejmé, že koncert Pucciniho árií, který spolu s orchestrem PKF – Prague Philharmonia připravili pro pražský Obecní dům na středu 16. března 2016, obnáší přece jen něco víc, než pouze rutinní zastávku na turné k podpoře prodeje nové desky.

Mnozí si určitě vzpomenou, že Kaufmanův recitál se všeříkajícím názvem Nessun dorma se měl uskutečnit už koncem října 2015. Náhlé a patrně nikoliv malicherné onemocnění, kvůli němuž pěvec zrušil všechny své závazky na několik měsíců (včetně série představení Pucciniho Manon Lescaut v newyorské MET) však tuto událost odsunulo až na předjaří letošního roku. A náhoda tomu chtěla, že se právě pražské vystoupení stalo pro populárního tenora tím vůbec prvním po jeho uzdravení. Pokud tedy tentokrát předstoupil před publikum beznadějně vyprodané Smetanovy síně protagonista, na němž se zračila jistá nervozita, bylo to zcela pochopitelné.

Jestliže totiž posluchači od Jonase Kaufmanna něco očekávali, tak rozhodně ne průměrný zážitek. Jeho loňské album Pucciniho árií a duetů se sopranistkou Kristine Opolais, Orchestra dell Accademia Nazionale di Santa Cecilia a dirigentem Antoniem Pappanem je zkrátka skutečně výjimečné: všestranný tenorista charakteristicky temného tembru nepochybně pro tento typ repertoáru takřka ideálně dozrál. Ohlas umělecky i komerčně úspěšné nahrávky korunovala nominace na cenu Grammy, takže Kaufmannova pověst světové tenorové star číslo jedna se díky tomuto projektu pouze potvrdila.

Ve štíhlém a skromě vystupujícím muži v obleku s vestou a kravatou by ovšem ve středu v Obecním domě hledal operní hvězdu první velikosti jen málokdo. Jonas Kaufmann se navíc se svými vstupy dělil o program koncertu s orchestrálními čísly (nejen) z Pucciniho oper, takže na sebe jako první upozornila PKF – Prague Philharmonia s pečlivě dynamicky odstíněným provedením autorovy studentské skladby Preludio sinfonico.

Jonas Kaufmann (foto archiv)
Jonas Kaufmann (foto archiv)

Efektní a posluchačsky vděčnou kompozici se podařilo orchestru pod taktovkou Jochena Riedera provést jako důstojnou ouverturu první poloviny večera, věnovanou jinak v chronologickém pořadí ukázkám z prvních tří raných skladatelových jevištních děl.

Tenorista, který se kupodivu neobešel bez pultíku s notami, si po pěvecké stránce svůj první výstup nikterak neusnadnil. Árie Roberta Ecco la casa… Torna ai felici di z opery Le Villi je spíše jakýmsi dramatickým monologem s pěvecky nesmírně náročným střídáním vypjatých pasáží ve forte s místy ztišenými až do pianissima. Po technické stránce se Kaufmann vyrovnal s touto výzvou obdivuhodně (jeho schopnost rozvinout tembr a přecházet plynule z jedné polohy do druhé je v podstatě bezkonkurenční), nicméně jsem se nemohl zbavit dojmu, že šlo tentokrát jen o precizně odzpívané noty. Ve světle srovnání s výkonem José Cury, jenž před třinácti lety předvedl na témže místě stejnou árii pěvecky možná méně disciplinovaně, ale zato jako mistrovsky prožitou a zahranou miniaturu, bych od Kaufmanna přece jen čekal trochu více.

To „něco navíc“ však zpěvák nabídl hned po doznění předehry a populární taneční pasáže La Tragenda (spojení obou skladeb vyznělo kupodivu přirozeně a atraktivně), kdy tato čísla z Le Villi vystřídala árie titulního hrdiny z opery Edgar „Orgia, chimera dall occhio vitreo“. Obrovské napětí, jehož Kaufmann ve skladbě docílil inteligentním odstiňováním významu zpívaného slova tu falzetem, tu zase plně dynamickým projevem, pro mě odhalilo v této Pucciniho juvenilii dosud netušené krásy. I zde následně pozoruhodně dramaturgicky zafungovalo zařazení instrumentálního čísla – předehra ke třetímu dějství Edgara z předešlé árie melodicky vychází, ale zajímavě ji pak rozvíjí dalším hudebním motivem.

S ukázkami z Manon Lescaut poté přišlo jisté oživení v sále. V árii Donna non vidi mai diváci rychle poznali jeden z Pucciniho dobře známých tenorových hitů a po expresivně zahraném Intermezzu se dočkali i Des Grieuxovy závěrečné árie ze třetího dějství Ah! guai a chi la tocca! – No! Pazzo son! Guardate! V obou samostatných výstupech se Kaufmann zřetelně uvolnil – role zamilovaného rytíře patří zjevně k jeho oblíbeným. Pěvec působil dokonale koncentrovaně, hrál si podle libosti s výrazovými odstíny a přesvědčivě stupňoval emoce (ačkoliv se ve druhé z árií obešel bez hysterických vzlyků, tolik oblíbených u řady jeho kolegů). Přesto jsem zvědav, jak dlouho mu ještě bude úloha okouzleného a bezhlavě jednajícího mládence po vokální i herecké stránce vyhovovat – zatím ho, jak vidno, od ní neodrazuje ani viditelně prošedivělý vous….

Nessun dorma - Jonas Kaufmann, Jochen Rieder (foto © ČTK Michal Krumphanzl)
Nessun dorma – Jonas Kaufmann, Jochen Rieder, PKF-Prague Philharmonia (foto © ČTK / Michal Krumphanzl)

Nejaktuálnější zprávy ze světa hudby přímo do Vaší schránky

  1. 1
  2. 2

Hodnocení

Vaše hodnocení - Nessun dorma -J.Kaufmann,J.Rieder & PKF-Prague Philharmonia (Praha 16.3.2016)

[yasr_visitor_votes postid="204622" size="small"]

Mohlo by vás zajímat


0 0 vote
Ohodnoťte článek
17 Komentáře
Nejstarší
Nejnovější Most Voted
Inline Feedbacks
View all comments