Plzeň zažije světovou premiéru opery Quo vadis

Opera napsaná přímo pro plzeňský operní soubor zavede diváky do antického Říma v letech 60–68, do doby vlády císaře Nerona. „Osou příběhu je střet mezi bezohlednou vládou a světem humanismu, čisté lásky a idealismu. Základní kostra dějového příběhu podle Sienkiewicze je sice zachována, ale pro lepší scénické uchopení jsme ji podepřeli řadou historických reálií. Inspirovali jsme se díly římských autorů Suetonia, Tacita a Petronia,“ uvádí Sylvie Bodorová, jež na libretu pracovala společně s Martinem Otavou. „Inscenace je po dějové i vizuální stránce velmi atraktivní. Technologie Nové scény nám umožňují rychlé proměny, využíváme zadní jeviště a pracujeme s hloubkou jeviště 28 metrů. Jeviště ještě opticky rozšiřují portály z černého plexiskla a strop z lesklého kovu, ve kterých ve odráží dění na jevišti,“ prozrazuje režisér, jenž přizval ke spolupráci na světové premiéře scénografa Daniela Dvořáka a kostýmní návrhářku Dana Haklovou, s nimiž inscenoval ve Velkém divadle Janáčkovu Věc Makropulos.

Krutého vládce ztvární stálý host plzeňského souboru Philippe Castagner. Diváci si mohou pamatovat Castagnerův vynikající výkon například v titulní roli v Mozartově opeře Idomeneo, v současnosti vystupuje jako Don José v Carmen či v operách Alceste a Věc Makropulos. Jako císařova žena Poppea vystoupí oblíbená sólistka Ivana Veberová. Stejně jako v Sienkiewiczově románu vlastní dějovou linii tvoří milostný příběh synovce proslulého Petronia Marcuse a dívky jménem Lygie, jež se stala rukojmím císaře Nerona. Jako Marcus se představí Tomáš Kořínek v alternaci s Michalem Bragagnolem, jeho lásku ztvární Eva Hartová nebo Vanda Šípová. Dále se mohou diváci těšit na Janu Foff Tetourovou, Janu Pioreckou, Radku Sehnoutkovou, Ivanu Klimentovou, Jevhena Šokala, Jakuba Hliněnského, Dalibora Tolaše a další.

Sylvie Bodorová patří k našim nejvyhledávanějším a nejhranějším současným českým autorům, její tvorba je neobyčejně rozsáhlá a zasahuje do všech hudebních žánrů. K jejím nejznámějším dílům patří velká oratorní díla Juda Maccabeus (2002), komponovaný pro Pražské jaro, a Mojžíš (2008), který vznikl na objednávku mezinárodního festivalu Smetanova Litomyšl, nebo velký orchestrální cyklus Lingua angelorum. Ten skladatelka napsala přímo pro amerického světově proslulého barytonistu Thomase Hampsona. Celosvětového ohlasu se dostalo také smyčcovému kvartetu Terezín Ghetto Requiem, který zazněl mimo jiné na několika místech v USA, ve Wigmore Hall v Londýně nebo v Deutsche Oper v Berlíně. Quo vadis je po Legendě o Kateřině z Redernu její druhá opera. „Hudební stránka této opery je velmi pestrá – od částí, které připomínají starodávné chorály, až po zcela moderní kompoziční postupy. Partitura se vyznačuje exponovanou orchestrací, četnými sbory a klade velké nároky na sólisty jak po hudební, tak po herecké stránce,“ přibližuje dílo dirigent Jiří Petrdlík.

Uvádění nových operních děl je součástí dlouhodobé dramaturgie plzeňského souboru. Například v roce 2017 uvedl dílo Miroslava Kubičky Jakub Jan Ryba, o dva roky později to byli Broučci Jana Jiráska. Na důležitost podpory operních novinek poukazuje šéf souboru opery Jiří Petrdlík: „Opera jako každý divadelní žánr má svoji vývojovou dynamiku. Pokud má být živým uměleckým druhem, který umí komunikovat se současným publikem, nutně potřebuje čelit výzvám ke vzniku současných děl. Tato konfrontace mezi autory, interprety a diváky je živou vodou a hnacím motorem pro vývoj opery, ostatně i pro vývoj divadla jako celku.“

Sylvie Bodorová: Quo vadis – světová premiéra
11. června 2022, 19:00 hodin
Nová scéna, Divadlo J. K. Tyla v Plzni

Inscenační tým:
Hudební nastudování: Jiří Petrdlík
Dirigent: Jiří Petrdlík / Jiří Štrunc
Režie: Martin Otava
Scéna: Daniel Dvořák
Kostýmy: Dana Haklová
Světelný design: Antonín Pfleger
Projekce: Michal Lieberzeit
Dramaturgie: Zbyněk Brabec
Choreografie: Jiří Pokorný
Sbormistr: Jakub Zicha
Hudební příprava: Maxim Averkiev, Martin Marek

Obsazení:
Nero, císař: Philippe Castagner
Poppea, císařova žena: Ivana Veberová
Agrippina, císařova matka: Jana Foff Tetourová / Jana Piorecká
Marcus Vinicius: Michal Bragagnolo / Tomáš Kořínek
Lygie: Eva Hartová / Vanda Šípová
Petronius, arbiter elegantiarum: Jakub Hliněnský / Jiří Kubík
Euniké, Petroniova družka: Ivana Klimentová / Radka Sehnoutková
Tigellinus, velitel pretoriánské gardy: Jiří Brückler / Jan Kukal
Apoštol Petr: Josef Kovačič
Chilón, zpěvák: Jakub Hliněnský / Martin Matoušek
Lucius Sextus, pretoriánský voják: Jevhen Šokalo
Herold, ceremoniář: Dalibor Tolaš
Flavius, tanečník: Gaëtan Pires
Livius, tanečník: Richard Ševčík
Nazarius, křesťanský chlapec: Matěj Dolejš
Hlas Ježíše: Martin Stránský (záznam)
Hlas ze záhrobí 1: Jana Foff Tetourová / Jana Piorecká
Hlas ze záhrobí 2: Ivana Klimentová / Petra Šintáková
Moderátorka SPQR „Senatus Populusque Romanus“: Marcela Durasová (záznam) / Ivana Klimentová / Jana Tolašová
Publius Cornelius Tacitus, historik: Jiří Vejvoda (záznam)
Andromachos, krétský lékař: Pavel Feiferlík
Ursus, ochránce Lygie: Roman Dušek
Dva pomocníci Herolda: Miro Bartoš, Miroslav Korda
Sporus, tanečník: Ondřej Rác
Otrok čtoucí Petroniův dopis: Miro Bartoš Těhotná římská dívka: Andrea Frídová / Petra Šintáková