Plzeňská Italka v Alžíru má stále co zlepšovat

Komická opera Gioacchina Rossiniho Italka v Alžíru je dalším titulem, který měl v Divadle J. K. Tyla svoji premiéru v rámci premiérového týdne od 4. do 11. září. Pod taktovkou Jiřího Štrunce, tvůrce hudebního nastudování, a v režii Jakuba Hliněnského byla v historické budově Velkého divadla poprvé uvedena před diváky letos v červnu. Tuto produkci bylo vzhledem k již tehdy oznámenému datu slavnostní oficiální premiéry možné chápat jako předpremiérové provedení, jímž divadlo postupně „startovalo“ provoz s diváky v hledišti po dlouhé době vynucené koronavirové pauzy. Představení Italky v Alžíru v pátek 10. září už však bylo skutečnou premiérou se vším všudy. Dílo je nastudováno v italském originále a překlad do češtiny a němčiny zprostředkovává titulkovací zařízení.

Jana Piorecká, Gioacchino Rossini: Italka v Alžíru, premiéra 10. září 2021 (zdroj Divadlo J. K. Tyla v Plzni)
Jana Piorecká, Gioacchino Rossini: Italka v Alžíru, premiéra 10. září 2021 (zdroj Divadlo J. K. Tyla v Plzni)

První červnové uvedení ukázalo, že je v hudebním provedení ještě co zlepšovat a že v jinak divácky vstřícné a sympatické režii Jakuba Hliněnského jsou momenty, které by stály za přepracovaní či dotažení. Celkově ale mělo tehdy provedení žádoucí tah a jiskru. Zářijovou premiéru dirigoval Jiří Petrdlík a obsazení bylo z části obměněno. Vyznění této produkce bylo poněkud jiné než té předprázdninové.

Předehru pod taktovkou Jiřího Petrdlíka hrál operní orchestr kvalitně a čistě, především její závěr měl pravé rossinovské brio. Provedení vlastní opery však již přesvědčivé nebylo. Nedostatečně výrazná agogika a nevypracovaná dynamika se promítla v rozháraném provedení některých ansámblů, které proběhly rychlostí blesku, aniž by bylo možné postřehnout jejich melodičnost a hudební plasticitu. Hlasy pěvců až příliš často zanikaly v orchestru. Brilantnost a přesnost provedení, která je nezbytná pro působivé vyznění Rossiniho díla, byla postřehnutelná jen obtížně.

Ivana Šaková, Jevhen Šokalo, Gioacchino Rossini: Italka v Alžíru, premiéra 10. září 2021 (zdroj Divadlo J. K. Tyla v Plzni, foto Irena Štěrbová)
Ivana Šaková, Jevhen Šokalo, Gioacchino Rossini: Italka v Alžíru, premiéra 10. září 2021 (zdroj Divadlo J. K. Tyla v Plzni, foto Irena Štěrbová)

U Tomáše Kořínka jako představitele Lindora, oblíbeného otroka alžírského beje Mustafy, byla před představením ohlášena indispozice. Ale na jeho výkonu to nebylo znát. Zpíval sice opatrně, ale kultivovaně jasným, znělým hlasem s plným pochopením pro rossiniovskou lehkost a styl bel canta, v jeho podání příkladně zazněly koloratury, Lindorova vstupní árie byla v Kořínkově podání jímavá a působivá. Postavu ztvárnil věrohodně a s citem pro jevištní vystupování. Titulní roli Italky Isabelly hledající v Alžíru svého ztraceného snoubence Lindora, ztvárnila herecky přesvědčivě atraktivní Jana Piorecká, dosud představitelka menších a středních rolí mezzosopránového oboru. Zaujala barvou hlasu a znělostí výšek, náročné koloratury však vyzpívala jen částečně a celkovému provedení pěveckého partu chyběla potřebná lehkost. Pavel Klečka jako alžírský bej Mustafa, uvíznuvší v osidlech šarmantní Italky, kladl důraz především na herecký výraz podobně jako Jiří Hájek v roli Tadea, Isabellina průvodce, a Jevhen Šokalo coby velitel alžírských korzárů Haly. Jako postava byla málo výrazná Mustafova žena Elvíra, kterou hodlá bej kvůli Isabelle zavrhnout. Perlivý, znělý soprán její představitelky Lucie Kaňkové, známý z jiných produkcí (v Plzni z působivě ztvárněné titulní role v Monteverdiho Korunovaci Poppaey), byl nyní překvapivě málo průrazný především v ansámblech. Byť je Elvíra smutná z pro ni nepříznivého vývoje událostí, musí být v duchu Rossiniho hudebního ztvárnění postavou nepřehlédnutelnou a čitelnou s jasnou charakteristikou. Zdařile ztvárnila Elvířinu důvěrnici Zulmu Ivana Šaková. Pánský sbor opery DJKT nastudoval na odpovídající úrovni Jakub Zicha. Společným rysem premiérových výkonů sólistů bylo upřednostnění hereckého výrazu před precizností vypracování a provedení pěveckého partu – Tomáš Kořínek byl jedinou světlou výjimkou.

Pánský sbor opery DJKT, Gioacchino Rossini: Italka v Alžíru, premiéra 10. září 2021 (zdroj Divadlo J. K. Tyla v Plzni, foto Irena Štěrbová)
Pánský sbor opery DJKT, Gioacchino Rossini: Italka v Alžíru, premiéra 10. září 2021 (zdroj Divadlo J. K. Tyla v Plzni, foto Irena Štěrbová)

Mladý režisér Jakub Hliněnský, stále ještě posluchač HAMU, Italku v Alžíru inscenuje v duchu Rossiniho díla, neznásilňuje děj, nemění jeho charakter ani charakter postav a jeho přístup nenutí pěvce do násilných eskapád. Tím větší škoda, že režijní prvky, které v prvním uvedení působily nadbytečně a rušivě, v inscenaci zůstaly. Jakub Hliněnský ponechal například výstup dvou sluhů provádějících rádoby humorné kousky při orchestrálním úvodu lyrické vstupní árie Lindora a během ní. Jako by režisér nevěřil síle hudby. Vše se odehrává na scéně s puncem orientu a v dobových kostýmech (Aleš Valášek). Byť na jevišti zůstalo i po prázdninách dosti nadbytečných rekvizit s dobovým orientem nesouvisejících (thonetky, dnešní pojízdné servírovací stolečky), žádoucí atmosféry je dosaženo. Tanečních čísel harémových tanečnic (ve vkusné choreografii Martina Šintáka) je příliš mnoho a působí rušivě podobně jako tanečníci v pozadí znázorňující obsahy árií a ansámblů. Herecké akce či scény, které ještě potřebovaly dopracovat, jsou také nezměněny. Například matoucí zůstalo vypracování samotného závěru – promítnutá loď opět nebyla za zaplněným jevištěm dostatečně jasně vidět, a odjíždějící trojice Italů zůstává stát bok po boku s Mustafou odprošujícím Elvíru.

Je ovšem třeba kvitovat s povděkem, že celková koncepce inscenace konvenuje s dílem a jeho obsahem. Jak se podaří dopracovat hudební nastudování, ukážou další reprízy. Premiéra měla u publika úspěch, diváci umělce odměnili srdečným aplausem.

Gioacchino Rossini: Italka v Alžíru
Premiéra 10. září 2021 od 19:00 hodin

Účinkující:
Mustafa: Pavel Klečka
Elvíra: Lucie Kaňková
Zulma: Ivana Šaková
Haly: Jevhen Šokalo
Lindoro: Tomáš Kořínek
Isabella: Jana Piorecká
Taddeo: Jiří Hájek

Hudební nastudování: Jiří Štrunc
Dirigent: Jiří Štrunc, Jiří Petrdlík
Režie: Jakub Hliněnský
Scéna, kostýmy a projekce: Aleš Valášek
Dramaturgie: Zbyněk Brabec
Sbormistr: Jakub Zicha
Choreografie: Martin Šinták

Nejaktuálnější zprávy ze světa hudby přímo do Vaší schránky

Mohlo by vás zajímat


0 0 vote
Ohodnoťte článek
0 Komentáře
Inline Feedbacks
View all comments