Podcast Plus Hany Polanské: Rozhovor s Alicí Chauchat

redakce, 02.01.2025 13:18

V této epizodě našeho podcastu si Hana Polanská povídala s Alicí Chauchat, francouzskou choreografkou a tanečnicí, která dlouhodobě žije v Berlíně. Centrum choreografického rozvoje SE.S.TA ji pozvalo k účasti na projektu Tanec v galerii. Tento projekt se pohybuje na rozhraní různých disciplín a usiluje o rozvoj spolupráce mezi tvůrci, jako jsou choreografové a kurátoři. Zkoumá propojení pohybového a vizuálního umění a vztahy mezi nimi – ať už estetické, tematické, institucionální, či procesní.

Kdybyste zašli do Studia Alta v dobách, kdy ještě sídlilo v Holešovicích, mohli jste si uvnitř skromně působící knížky přečíst článek, Generative Fictions, or How Dance May Teach Us Ehics od Alice Chauchat. Od té doby se Post-Dance stal pojmem z vysokoškolských učebnic.

Alice Chauchat se v rámci projektu Tanec v galerii zaměřila například na výstavu Národní galerie 1939–2021: Konec černobílé doby. Ke spolupráci přizvala i několik dalších umělkyň působících v Praze, mezi nimi Nhung Dang (CZ), Ran Jiao (CN/CZ), Danielu Kolkovou (CZ) a také moderátorku tohoto podcastu Hanu Polanskou.

Článek o němž Alice Chauchat mluví jako o textu, který se k ní bude snad pořád vracet, jsou už zmiňované Generative Fictions z brožury Post-Dance. Tento soubor textů ze stejnojmenné stockholmské konference je volně dostupný.

Tanec společnice (ang. Dance of Companionship) – je jednou z “paradoxních” originálních tanečních praxí Alice Chauchat. Inspiruje se dávným povoláním dámské společnice, která měla za úkol trávit čas se svou zaměstnavatelkou, dělat jí společnost a konverzovat s ní, pomáhat jí bavit hosty a často ji doprovázet na společenské akce. Podobně je výchozím předpokladem Tance společnice, tančit tak, abyste si udrželi společnost tance, a abyste (svou) společnost nabídli i tanci. Tanec tu vystupuje jako samostatná entita. Má své vlastní tejmství, své vlastní neznámo… Popis této praxe najdete také v čánku Generative Fictions.

Partitury (ang. scores), pojem používaný v souvislosti s improvizovaným tancem v 60. letech v Judson Dance theatre a jinde (improvizace založená na úkolu / taks based improvisation.). U Chauchat však má specifičtější význam: partitury, které zavádějí narušitele (intruder) coby postavu smyšlených příběhů, vyžadujících po tanečnících, aby cosi “cizího” přijali jako součást vlastní aktivity. Např. si představte, že jste dostali pokyn: zatančete tanec, o kterém si myslíte, že si ho člověk stojící před vámi představuje ve své hlavě. Paradox. Nemožnost kontroly. Neexistence správného řešení situace.

Praxe (ang. practise) – pro Chauchat ucelený soubor paradoxních partitur.

Nejaktuálnější zprávy ze světa hudby přímo do Vaší schránky

[mc4wp_form id="339371"]

Mohlo by vás zajímat