Pohlednice z Českého Krumlova

Zápisník Jindřicha Bálka (57) 

Je to až nespravedlivé, že se do jednoho malého města soustředí tolik krás a zajímavostí najednou. Od záhybů Vltavy a zámek na skále až po Egona Schieleho, od středověkých ulic přes barokní divadlo až po synagogu a dobový fotografický ateliér. Jiná zajímavá města musí vystačit s desetinou toho všeho – a i tak stojí za navštívení. Přináší to ale s sebou jiné momenty. V Českém Krumlově každý občas zažije pocit, že už má těch turistů fakt dost – a to i přesto, že sám přijel také jako turista… Ale i tak si člověk má umět vybírat, protože krásné a vzácné historické město se dá skutečně vnímat jinak než jako příjemné kulisy k wellnessovému pobytu. Opravdu se nemusí chodit jen do drahých rádoby středověkých restaurací ani do muzea voskových figurín ani do některého z dvaceti zlatnictví. Malý pořadatel kulturních akcí si tam ale může připadat podobně jako provozovatel dřevěné horské boudy v Krkonoších v konkurenci hotelů s vířivkami a umělou horolezeckou stěnou. Ale má smysl se snažit. Tak jako se opravdu dá jezdit do Krkonoš za horskou turistikou, dá se do Českého Krumlova jezdit za kulturními akcemi. A letos to potvrdil i 28. ročník zdejšího Festivalu komorní hudby.

Letošní ročník začal tradičně Barokní nocí, která vrcholí představením v barokním divadle a nasvícenými zahradami s barokním ohňostrojem… Ale pak následovala klasická série komorních koncertů rozprostřená do celého týdne. Houslista Jan Fišer přesvědčil na recitálu s Ivo Kahánkem, že koncertní mistr PKF je podobně výraznou osobností jako mediálně známější koncertní mistr České filharmonie.A violistka Jitka Hosprová nabídla za doprovodu Jitky Čechové velkorysý program, který vrcholil transkripcí Houslové sonáty A dur Césara Francka. Tuto nádhernou skladbu si rádi přivlastní instrumentalisté všech oborů, naposledy ji hrál v Praze Yo Yo Ma na violoncello a existuje i verze pro flétnu či klarinet. A také pro violu vyzněla v mnoha výrazových polohách od meditativní až po vášnivou.Na pátečním festivalovém koncertu vystoupila mladá klavíristka ruského původu a německého příjmení Olga Scheps. V Maškarním sále zámku přesvědčila technikou i širokou úhozovou škálou. Koncert se odehrál ve večerním čase jako Nokturno. A končil před půl dvanáctou třemi přídavky. Tento koncert se konal v premiérové spolupráci mezi Festivalem komorní hudby Český Krumlov a starším a větším festivalem Europäische Wochen, jehož centrem je Pasov a koncerty se konají v celém příhraničním regionu na německé straně. Ač je tento festival relativně méně znám, letos se spontánně přihlásil k Roku české hudby řadou programů, i přáním spolupořádat koncerty na českém území. Pořadatelské zázemí festivalu je na první pohled mnohem větší a jistější – ale i tak nutně potřebuje nějakého spolehlivého partnera na české straně, aby se koncerty tohoto typu mohly konat. A právě tuto spolehlivost intendant německého festivalu Europäische Wochen Peter Baumgardt jednoznačně ocenil. A o to další se už postaral Maškarní sál v osvětlení svíček – a přirozeně sympatický výkon mladé klavíristky. Olga Scheps má i přes svůj subtilní zjev ráda mocné plné akordy – a po subtilním výběru z Ročních dob Petra Iljiče Čajkovského a dvou Schubertových Impromptech zařadila energickou Schubertovu fantazii Poutník. A zejména trojice přídavků – Hrdinská polonéza, Rachmaninovo Preludium a Prokofjevův Ďábel – působila skoro až přehnanou „ruskou“ zálibou v silných akordech…Festival ale umí oživit i místa méně proslulá, než je zámecký Maškarní sál. Patří k nim malá kaple v městském parku v Českém Krumlově. Tuto kapli je možné ve vkusně revitalizovaném parku skoro přehlédnout a publika se do ní nevejde mnoho. Letos tam ovšem sopranistka Barbora Polášková a varhanice Drahomíra Matznerová představily dost velkorysý program. Ten zahrnoval jak italské árie z duchovních děl Donizettiho či Rossiniho, tak Cacciniho Ave Maria nebo Píseň Rút Petra Ebena. A zněly i méně známé a velmi vděčné kratší skladby pro sólové varhany. Drahomíra Matznerová se bez zaváhání přizpůsobila možnostem malého a komorního nástroje a našla repertoár, který se k němu hodí i přiměřený barevný rejstřík. S citem doprovodila i mladou pěvkyni. Festival komorní hudby se také inspiroval nedávno publikovanou prací o historii hudby místní  schwarzenberské gardy. Na terase hotelu Růže na samostatném koncertu a o pár dnů později i na českokrumlovském náměstí kapela, na přání festivalu sestavená podle archivních pramenů, bavila publikum dobovými šlágry v českém i německém jazyce, tanečními i pochodovými, jakoby lidovými i jakoby jazzovými.Martin Voříšek, autor zmíněné knihy a umělecký vedoucí kapely má navíc vyloženě moderátorský talent v prezentaci kratochvilných dobových písní. Také to se dalo zažít v uplynulém týdnu v Českém Krumlově a rozhodně se dá říci, že za koncerty, jako byly tyto, je důvod se do Českého Krumlova vracet: ne jako do VIP historických kulis, ale jako do kulturně živého města.

Autor je redaktorem Českého rozhlasu-Vltava
Foto Lubor Mrázek 

Mohlo by vás zajímat


Napsat komentář