Prague Music Performance zve na site-specific poctu průkopníkům minimalismu

„Chceme návštěvníkům dopřát co nejvíce svobody. V průběhu koncertu se mohou volně pohybovat nebo se uvelebit na připravených polštářích, vypnout ratio a nechat se hudbou zcela pohltit,“ vysvětluje Jan Bartoš, ředitel Prague Music Performance. „Pro mě má prostor vliv na to, jak publikum koncert vnímá. Posluchač se může cítit uvolněněji v prostředí, které je méně konzervativní, vnímá zvuk z jiné pozice nebo jednoduše vnímá fyzičnost samotného prostoru. Snažím se vnímat prostor jako aktivního člena vystoupení,“ dodává Gareth Davis.

Na čtvrteční koncert si Gareth Davis přizval jednoho z nejkreativnějších muzikantů na poli experimentální elektroniky Robina Rimbauda (Scanner), skladatele a hráče na alpský roh a trombon Rolanda Dahindena, houslistku Agathe Max, violoncellistu Pau Solu Masafretse, hobojistu Arthura Klaassense, baskytaristu Johna Eckhardta, flétnistu Daniela Havla a perkusistu Martina Švece.

Hned 10. května Prague Music Performance zve do Kostela U Salvátora na koncert proslulého smyčcového kvarteta Kronos Quartet, které letos slaví padesáté výročí působení na hudební scéně.

Terry Riley a La Monte Young se poprvé setkali v 50. letech minulého století na univerzitě v Berkeley. Oba ovlivnily indické rágy i japonské gagaku, jazz i serialismus Antona Weberna, cageovský přístup k hudbě a tichu i psychedelické drogy. Psali skladby plné repetic a dlouhých statických ploch a jejich hudbě se začalo říkat minimalismus. Ovlivnili i Johna Calea a Lou Reeda ze skupiny The Velvet Underground, stejně jako průkopníka ambientní hudby Briana Ena.

Na koncertě v pražském DOX+ zazní skladba Terryho Rileyho In C a Composition 1960 #7 od La Monte Younga. Ústředním prvkem konstrukce skladby In C jsou magnetofonové smyčky. Riley využíval magnetický pásek jako médium pro hru se zvuky a ve skladbě In C se pokusil přenést magnetofonovou smyčku do živé hudby. Skladba Composition 1960 #7 patří do Youngovy série konceptuálních skladeb z roku 1960 a představuje vrchol jeho úsilí o vytváření statických ploch z dlouze držených tónů, které se v hudbě označují jako prodlevy. Radikálně jednoduché dílo učinilo z La Monte Younga v očích publicistů otce hudebního minimalismu.